Fifty Shames of Syki (15)

Opět přicházím s dalším příspěvkem do své nepravidelné rubriky. Tentokrát nejspíš nebudu nijak vitpná, protože chci rozumbradovat na téma, které se mě dosti dotýká a které mi není zrovna příjemné. Ale někdy to prostě ze sebe musíte dostat, strhnout jako náplast a pak vám třeba bude konečně líp. Pak třeba zjistíte, že existují i ostatní se stejným pohledem na věc a že možná nebudete zase takový vyvrhel jenom za to, že se nebojíte vyjevit svůj pohled. A třeba… třeba to pak bude i o kousek lepší.

Její tempo je vražedné, jejími nepřáteli jsou vlastně úplně všichni, protože každého už někdy nasrala.
Ale ani to jí nezabrání, aby vesele dřystala dál.
Bez servítek.

Syki a originálnost

Upozornění: Dnešní téma nejspíš nebude hezké. Vlastně bude hodně ošklivé. Nebo tedy… spíše já budu ošklivá. Ale říkám si, že když jsou ostatní oškliví na mě, proč bych měla být pořád ta hodná, když si o mně stejně většina myslí, že jsem ošklivá? A co je to vlastně být ošklivý? Zamotali jste se? A to jsme ještě ani nezačali. Nebudu se omlouvat za následující řádky, protože to takhle prostě cítím. Možná bych měla, ale už je mi to tak nějak fuk.

Nedávno jsem čirou náhodou narazila na článek o knižní blogosféře, který se sice tvářil, že se na celou knižní komunitu dívá bez předsudků a zášti (co já vím, možná si to ještě stále autorka článku myslí), na mě ovšem působil naprosto opačně. Hlavně mě tedy urazil, dotkl se mě a celkově ohromně zamrzel. Takové články nemám ráda. Nemám ráda, když se jiný bloger schovává za něco, co veřejně označuje za „zdravý pohled“, přitom si jenom hladí ego a ujišťuje se v tom, že s ním není nic v nepořádku, že divní jsou ti ostatní. A to jenom proto, že dělají něco, co je baví a jak je to baví.

Obsahem onoho článku jsem totiž byla i já a ačkoliv nejsem vzahovačná osoba – i když uznávám, že to tak může vypadat, ale kdybyste měli za sebou stejnou zkušenost, chovali byste se nejspíš podobně – nesnáším, když si mě někdo bere do huby, kor když je většina argumentů zcela zcestná. Víte, původně jsem se tomuhle rozboru chtěla úplně vyhnout, protože už mám docela jasnou představu o tom, jak to zase půjde dál. Syki si otevře pusu, vypustí nějaký štěk a pak se rozpoutá třetí blogová světová. Jedni mě budou nesnášet, druzí budou přikyvovat a třetí? Třetí vyhlásí neutralitu. Jako Švýcarsko.

Ale něco vám řeknu. Nemůžete být Švýcarsko napořád. Věřte mi, taky jsem to zkoušela… a jak se to nakonec obrátilo proti mně. Tehdy jsem si řekla, že už nikdy Švýcarsko nebudu. Nebudu jen tak nečinně sedět, nebudu se dívat, jak jeden nespravedlivě utlačuje druhého, nebudu mlčet a nebudu trpět šikanu. Proč? Protože moc dobře vím, jaký je to pocit být tím, do koho se strefují ostatní. Vím, jaký je to pocit, když se vás nikdo nezastane. Ani náhodou. Žádné Švýcarsko. Lidé jsou strašné potvory a i když jde jenom o pitomé blogování, které by nás mělo v prvé řadě těšit, dokážou vést neskutečné spory. Naprosto zbytečně.

Nejdřív bych chtěla říct, že nemluvím za ostatní blogery a můj názor není všeobecným názorem všech blogerů. Nikoho neřídím, nikomu nic nenakazuju a nikoho neutlačuju ani nepřesvědčuju. Jen jsem se rozhodla říct svůj pohled na věc. Pokud se mnou nesouhlasíte, řekněte to normálně a ne nijak škaredě, nepište o mně články, statusy, neschovávejte se za bezejmenné a neadresující kecy, když stejně všichni víme, vo co gou. Každopádně…

Nejsem young adult bloger. Nepíšu young adult blog. Pokud si to myslíte, tak mě vůbec neznáte a jste nejspíš jen náhodní kolemjdoucí. Jestli mě čtete pravidelně (a ať už jsou vaše pohnutky jakékoliv… blbá nejsem a existuje taková šikovná věcička, které se říká IP adresa, takže mě neobalamutíte), víte, že já na svém knižním blogu píšu o tom, co mě zaujme – tedy knihy pro děti, dospívající i dospělé. Jakýkoliv žánr, jakákoliv tloušťka, jakýkoliv autor.

Stejně tak jsem už několikrát říkala, že nemám problém si sednout k editoru a sepsat za den klidně i šest článků, z toho jsou třeba i čtyři recenze. Kdo se se mnou setkal „na živo“, ví, že jsem výřečná osoba a že prostě mluvím, stejně tak také píšu. Nevidím na tom nic špatného. Někdo je nymfoman, někdo je alkoholik, já jsem nadšený bloger. Nevím, proč to musím pořád dokolečka opakovat a proč bych se za to měla cítit špatně. A věřte mi, že pokaždé, když narazím na něco podobného, kde se lidí podivují nad tím, kolik toho přečtu a kolik toho napíšu, mám chuť je přetáhnout lopatou a ještě je politovat s tím, že nedokážou ostatním dát pokoj. A hlavně začnu pochybovat sama nad sebou. A to nesnáším ze všeho nejvíc.

Takoví lidé mě totiž nutí neustále přehodnocovat, jestli to, co dělám, nedělám špatně a naprosto zbytečně. Jestli v tom ještě stále je ta má láska k blogování a ke knihám. Jestli jsem podle jejich pohledu vůbec originální. Jenže co je podle vás originální? Pro každého je to něco jiného. Co se líbí mně, se nelíbí někomu jinému. To je naprosto normální věc. Ale neznamená to, že když s někým nesdílím stejný pohled na svět, musím se do něho strefovat. Musím mu připomínat a dokazovat, že vlastně stojí za prd a že jenom já vím, jak se to dělá.

Víte co? Ráda bych řekla, že v blogování není nic špatně. Jenže ono v tom blogování čas od času něco špatně je. A co je horší, to špatně jsou lidi. Blogování je věc, kterou byste měli dělat srdcem a ne pro úspěch. Ono to třeba přijde časem, až některým lidem svým pohledem na svět sednete. Nemusíte být za všech okolností a ve všem nejlepší, první a děsně originální.

V článku o knižní blogosféře se totiž autorka spíše věnovala neoriginalitě YA blogů a blogerů. Řekněme si to na rovinu. Ano, 80% knižních YA blogů (povšimněte si prosím, že mluvím o YA blozích, ne o knižních blozích všeobecně) si je podobných. Málokdy vám dojde, že se nacházíte na jiném blogu a že vážně nejste na tom, na kterém jste byli před pěti minutami. Ano, blogeři často přinášejí stejné informace, stejné recenze na stejné knihy a častokrát se dočtete i stejných názorů. Ano, blogeři se účastní stejných projektů, soutěží a meme. A víte, co já na to? No a co. Proč by nemohli? Protože to říkáte vy? Protože vy chcete mít všechny blogy originální?

A ještě jednou… co že ta originálnost pro vás je? Podívejme se na to zcela normálním a neodsuzujícím pohledem. Young adult blogy vlastní a píšou po většinou DOSPÍVAJÍCÍ blogeři. Je tedy jenom logické, že se budou zabývat knihami pro DOSPÍVAJÍCÍ (opomeňme fakt, že někteří brousí už i do toho erotického žánru). Stejně jako je logické, že čtou knihy v ČEŠTINĚ. Proto tolik podobných knih v podobný čas a někdy i podobné názory. Když se přes to dokážu přenést já a nijak extrémně mi to žíly netrhá, nevím, proč byste to museli donekonečna řešit vy. Co vám to dává? Dobrý pocit? Uvědomujete si, že by se tihle DOSPÍVAJÍCÍ klidně mohli poflakovat někde po venku, chlastat ostošest, šňupat nebo si píchat drogy, nebo být natolik promiskuitní, že ani neví, kde a od koho co vlastně chytli? Vážně je chcete odsuzovat za to, že čtou všichni totéž, že mají podobné vzhledy a že dělají to, co je baví a jak je to baví? Co jste to proboha za lidi.

Proč po DOSPÍVAJÍCÍCH chcete, aby četli knihy a žánry, na které třeba ještě nejsou rozumově ani citově připravení? Protože podle vašeho názoru nejsou knihy jim určené in? Nemluvím o správnosti a nesprávnosti obsahu knih, mluvím čistě o žánru, jenž je určený hlavně pro ně. Proč by se za to měli cítit špatně? Proč by se vůbec měli cítit špatně za cokoliv, co dělají? Proč bych se za cokoliv měla cítit špatně já? Protože podle vás nejsem dostatečně originální? A kde že na té vaší škále originálnosti stojíte vy? Úplně nahoře, chápu to správně.

Řeknu vám tajemství. Nejste ničím originální. Jste stejně tuctoví jako my všichni ostatní. A je jedno, jestli máte bílé pozadí, stylově nafocené knihy, oblečení a jídlo, můžete použít stopadesát barevných filtrů, vkládat citáty slavných postav, anebo jen tak žvatlat o obyčejných dennodenních věcech – vůbec v tom nejste originální. Já na blogy nechodím kvůli vzhledu, novinkám, a už vůbec ne kvůli tomu, s kolika nakladatelstvími/autory/firmami spolupracují. Já na blogy chodím kvůli blogerům. Kvůli jejich pohledu na svět. Kvůli tomu, že vidím, že je jejich blogování baví. A hlavně kvůli tomu, že je to skupina lidí, kteří mají rádi tutéž věc, jako já – knihy.

No a co, že se YA blogeři zaměřují na YA knihy. Jestli je to blogování bude bavit, třeba se za pár let dočkáme i jiných žánrových blogů. Navíc, YA blogeři sice tvoří podstatnou část knižní blogosféry, ale také existuje celá řada jiných knižních žánrů, o kterých se bloguje. Jestli autorka článku vnímá pouze blogy na Bloggerovi a Blogu.cz, tak taky nemá takový rozhled, jak by si ráda myslela. Tím pádem není originální už vůbec a ten její bílý vzhled možná odráží její vlastní vnitřní prázdnotu, co já vím. Vždyť odsuzovat ostatní je tak lehké. Vidíte, i mně to jde dost dobře.

Navíc, když jsem se já dokázala přenést přes to, že většina začínajících blogerů snad chce mít „blog-jako-Syki“ – ačkoliv si to nemyslím, spíše se jim líbí délka mého blogování a můj styl – nevím, proč by to mělo ležet v žaludku ostatním. Někde se začínat musí a když to začínajícím blogerům pomůže se otrkat, proč ne. Časem si najdou vlastní styl a budou si jistější. Víte, co spíš nedá spát mně? To, že mě spíš jiní blogeři vykrádají. A tím nemyslím jen začátečníky, ale i dlouholeté blogery. Nejsem hloupá a dokážu poznat, kdo z vás udělal svůj „přehled vycházejících knih“ podle mě. Přece jenom vím moc dobře, odkud a jak jsem sehnala jednotlivá data vydání, která pokaždé před vydáváním přehledů měním. Totéž můžu říct také o novinkách, které přinášíme na Knižním vesmíru. Ty se taky až příhodně objevují na blozích ve chvílích, kdy tam něco přidáme. Neměla bych s tím žádný problém – informace nevlastním. Ale když už je někdo ode mě vezme, bylo by fér také uvést zdroj. Je to slušnost. A to je podle mě horší provinění, než to, že má někdo barevný a veselý blog.

Jaké je tedy konečné poslání tohohle krajně naštvaného článku? Dělejte, co vás baví a dělejte to tak, jak vás to baví. Pokaždé vám bude někdo říkat, že stojíte za prd, že byste to měli dělat jinak. Přijdou se stopadesáti návody, jak se to má dělat správně. Budou se tvářit, že sežrali všechnu moudrost světa a co je nejdůležitější – budou se nad vás povyšovat. Dělají to skoro všichni. Někdy to možná dělám i já. Jsem jenom člověk, chybuju. Ale vždycky se snažím jednat čestně. Nenechte si to své blogování vzít. I mě častokrát zamrzí věci, nad kterými bych se měla správně jenom povznést. Jenže všichni víme, jak to je zatraceně těžké.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

46 komentářů

  1. Teresinha napsal:

    Chápu, že tě to mrzí… ale myslím, že primární účel a záměr toho zmiňovaného článku nebyl do tebe kopat, ačkoli se to tak může zdát. Ta blogerka to podle mě nemyslela zle. Však s ní vlastně trochu souhlasíš, že spousta blogů je stejných a tak. Jen to zkrátka blbě vyznělo… Je to takový hloupý, no. A já prostě chci být Švýcarsko 🙂
    Teresinha recently posted..Co nového v jedné vyšehradské kanceláři?My Profile

    • Syki napsal:

      Chápu tě. Chápu i autorku. Ale to neznamená, že článek neubližuje. A nejen onen článek, když si vzpomenu na jisté komentátory, kterým jsem byla dobrá, když se jim to hodilo. To zabolí o to víc, snad chápeš ty mě. Celkově to tedy nevnímám negativně jen kvůli sobě, ale i kvůli YA blogerům (k nimž se primárně neřadím, přesto jsem součástí), které na můj vkus kritizuje až přespříliš mnoho lidí, co by sami raději měli pomlčet. A ty to Švýcarsko tak nějak logicky i být musíš 😀

  2. C.ind.ere.lla napsal:

    Čím víc čtu, tím víc si říkám, že originalita se přeceňuje. Ono stačí podívat se na knížky, které vycházejí. Ve většině se vzájemně kopírují. Třeba ani ne úmyslně, ale ono prostě neexistuje milion různých námětů o kterých se dá psát. Vždycky jde spíš o to, jak to kdo napíše. A v tom je podle mě originalita. Ne v tématu, s nímž ještě nikdy nikdo nepřišel.
    Osobně si nemyslím, že by na YA blozích bylo něco špatného. Prostě jsou tyhle aktuálně v kurzu a proto se o nich nejvíc píše. A jak správně podotýkáš – většina blogerů jsou teenageři, pro něž primárně jsou tyhle knihy určeny. Že na ně mají podobný názor, je dáno jejich věkem a jejich viděním světa. Jedna generace vždycky vidí hodně věcí podobně.
    Jsem na tom se čtením podobně jako ty. 🙂 Prostě čtu to, co mě aktuálně zaujme, i když ne všechno recenzuju. Kupříkladu naprosto ulítávám na britské klasice 19. století. Je mi 20 a jsem asi divná, když nedám dopustit na skoro 200 let staré knihy. Ale mě se prostě líbí. Takže ať si každý říká, co chce. Blogování má být o tom, že nás to baví, a ne o tom, že překonáme všechny ostatní a pokoříme svět. Čtení je přece zážitek. A pokud se chce někdo o ten svůj podělit, má na to právo. 🙂
    C.ind.ere.lla recently posted..Marianne Curleyová – Avena: SkrytáMy Profile

    • Meghan napsal:

      S prvním odstavcem musím souhlasit, témata prostě nejsou bezedná studna a jde i o formu, nejen o hrubý obsah. A určitě nejsi divná, není důvod hanit starou literaturu, ta musí být obdivována 🙂
      Meghan recently posted..Posuď knihu podle obalu (7)My Profile

    • Syki napsal:

      Pod tvůj komentář se můžu podepsat. Vidím to stejně. Každý ať si bloguje o tom, co má rád a po svém, bez toho, aby se lidi zbytečně kritizovali a říkali, co je na tom špatně.

  3. Meghan napsal:

    Na rovinu přiznám, že se ještě za blogerku nepovažuju, i když už bych asi mohla. Nicméně primárně jsem redaktorka, protože tam jsem toho stihla víc.

    Co by mě vážně zajímalo, je otázka, kde se vzala potřeba analyzovat (rozebrat), kritizovat a pošpinit ostatní blogy, případně pár spřátelených vyzdvihnout jako skvělé. Každý člověk má od přírody právo na svobodu projevu, stejně tak vyznání apod. Nemusí se vám líbit, že je někdo muslim, stejně tak že se mu nelíbí VA a miluje Školu noci. Má na to právo a vy mu ho nemůžete vzít. Co však jde, je otrávit tomu člověku život a znechutit mu jeho psaní natolik, aby s tím seknul.
    Dospělí lidé si nezávidí, neuráží se a nehádají nad takovými banalitami, jako je dojem z nějaké knihy. Jo, pro mě je příběh o Anastacii a panu Greyovi nicneříkající blábol, pro někoho je nově nalezeným smyslem života. A nejdu mu sehnat jízdenku do Bohnic.
    Každý má jiná měřítka, vyznává něco jiného – vždyť mozek je nejdůmyslnější mechanismus na světě. Nesnažte se někomu vnutit své myšlenky.
    Na jedné přednášce k copywritingu padla myšlenka „Nikoho nezajímáte, dokud neřešíte jeho problém.“ Dá se použít i na blogování – každý autor webu se jistě snaží o to, aby se obsah líbil jeho čtenářům. Pokud se nelíbí konkrtně Vám, jděte prosím o dům dále, nezajímejte se o něj a hlavně si jej neberte do huby, když o něm nevíte zhola nic.

    Mír, lásku a svobodu, vaše Meg
    Meghan recently posted..Posuď knihu podle obalu (7)My Profile

  4. Margareta napsal:

    Asi by se ta zmiňovaná blogerka měla taky ozvat, když už jsi kvůli tomuhle tématu sepsala takový dlouhý článek. 🙂 Každopádně, já mám svůj názor a ty máš svůj a myslím, že ho jen tak něco nezmění. Mrzí mě, že si o mě myslíš, cos napsala, protože já opravdu neměla v úmyslu někoho urážet, poškozovat apod. – pouze jsem vyjádřila, jak to vidím já a vážně nepředpokládala, že to vyvolá takovou odezvu. 🙂 Dokonce si nemyslím, že bych o tvém blogu nebo o jiných mluvila tak nehezky jako ty o mně.

    Nikde jsem nepsala, že by ses zajímala jen o YA literaturu, pouze to, že na blozích se v drtivé většině tenhle žánr objevuje – to jen tak na okraj mě teď napadlo. Nicméně, rozhodně se shodneme na tom, že by si nikdo své blogování neměl nechat vzít (dokonce ani já ne:) ). Jsem ráda, že znám i opačný názor od tak proslulé blogerky. Jak říkáš v úvodu, psala jsem to proto, abych zjistila, jestli existují lidi se stejným názorem a že možná nejsem zase takový vyvrhel jenom za to, že se nebojím vyjevit svůj pohled… 🙂

    • Meghan napsal:

      Tobě to tak možná nepřišlo, nicméně zařazení Knižního doupěte a Knižního nekonečna do toho kontextu vyznělo jako že jde o exempláře, které to právě dělají špatně. Přitom bys asi těžko hledala někoho, kdo přečte takové množství knih v angličtině dávno před jejich vydáním v ČR a to, že se pak starou mainstreamem je věc druhá.
      Takže by mě v rámci tvého názoru zajímalo, jak se tomu mainstreamu bezpečně vyhnout? Abych se náhodou nedopatřením sama neocitla na černé listině, protože budu blogovat o knihách, které mě baví a k mé smůle se budou líbit více lidem. 🙂

    • Syki napsal:

      Zmiňovat jsem tě přímo jménem nechtěla, ani jsem nechtěla odkazovat na článek pro případ, že by na tebe mohli lidi začít útočit. Nedělám takové věci a ani mně by to nebylo příjemné, protože proti tobě nikoho neštvu, jen se mě silně dotklo to, co jsi napsala – nejen o mně – stejně jako se mě dotkly komentáře (za obsah některých samozřejmě nemůžeš, ale všechno souvisí se vším – takže asi tak).

      Možná jsi to nemyslela nijak zle, věřím ti, ale vyznělo to nanejvýš odsuzovačně a ošklivě. Proto také má reakce, o které jsem rozmýšlela dlouho, než včera padl poslední úder a já s tím prostě musela ven, protože nejsem z těch, co by jen tak přihlíželi něčemu, co je podle nich špatně a mělo by se uvést na pravou míru.

      Tobě nejspíš nepřijde, že by ses něčím provinila, ale každý z okruhu YA blogů či celkově naprosto „obyčejných“ a „stejných“ blogů, kdo jej četl, má na věc stejný názor – takže v něčem chyba nejspíš bude, nemyslíš? Nebyla jsem ani z poloviny tak ošklivá, jak bych být mohla. Stejně jako ses ty dotkla mě, jsem se já nyní dotkla tebe. Mrzí mě to, ale reakce mi připadá adekvátní vzhledem k tomu, co jsi napsala ty. Kor když si ještě uvědomím jiné spojistosti jak s tebou, tak s některými komentujícími – aneb pro reklamu je člověk dobrý vždycky. Když poslouží, lepší je ho pak kopnout do zadku a nechat ležet.

      Na takové pokrytectví jsem háklivá a nemám ho ráda o to víc, pokud je mířené proti mně. Já bych se podobné „hodnotící“ a „kritizující“ články ani neodvážila napsat, protože ctím osobní svobodu projevu a je mi jedno, kdo si o čem bloguje – dokud na mě nezačne narážet. O to víc to vyznělo jako výsměch po té, co jsem se podívala, jak tedy bloguješ ty a jak by to podle tebe mělo být správně a originálně – neuraž se, ale originálnost a nuda je pro tebe nejspíš synonymum. Pro mě ne. Pro mě je originálost to, když člověk píše od srdce a do ostatních nedrbe. Do mě drbe až moc lidí a pak se diví, když se ozvu, že se mi to nelíbí.

  5. Spilep napsal:

    Ona řekla svůj názor. Ty jsi řekla svůj názor.

    Příjde mi z něj, že pokud ti něco nelíbí, všichni ostatní by raději měli mlčet. Pokud by se to aplikovalo na všechny, nemluvil by potom vůbec nikdo.
    Ale tak to naštěstí nefunguje a lidé vymysleli diskuzi. Která ale na rozdíl od obecného předsvědčení není o tom, že svého protivníka udělat blbce. Nebo urážet tím, že je autorka názoru duševně prázdná.
    Pravdu máš v tom, že každý si ten svůj blog může dělat tak, jak se mu zlíbí. A následně začneš kritizovat blog a názor, který se na něm objevil. To je neskutečné pokrytectví. Ona se prostě rozhodla, že se jí nelíbí hromada podobných blogů a vyjádřila svůj názor.
    Neříkám, že je to dobrý názor, mě osobně se taky nelíbí.

    Ale nechápu tvoji reakci.
    Jednou jsi psala, že tě neustále stejné blogy o YA literatuře už ubíjí. A když někdo příjde s tím, že by se třeba mohli blogeři pokusit udělat něco jinak, tak je to najednou špatně. Když dělají všechno pořád stejně, tak je to taky špatně (jak jsi taky sama jednou napsala).
    A poslání (takový malý návod) tohoto článku? Neřiďte se návody! No to pěkně děkuju, ale pro takové rady raději půjdu za Russellem.

    Co mi z toho plyne? Mám okopírovat tvůj blog a doufat, že se někdy někam posunu? Opisovat od ostatních a čekat, až mě osvítí, nebo až mě blogování přestane bavit (potom už mě čeká jenom sex, drogy a rock’n’roll)?
    Opravdu nevím.

    • Syki napsal:

      Ták, nádech, výdech. A teď si ten článek přečti znovu a zkus si přečíst svůj komentář, jestli si tak náhodou nevybíráš jenom to, co se ti hodí a překrucuješ to, jak se ti to hodí. Myslím, že odpověď na všechno, co je v komentáři, ve článku taky najdeš.

      • Spilep napsal:

        Nádech, výdech.
        Přečteno.
        Přečteno.
        Ona řekla svůj názor. Tys ji za to urazila (ve světle dalších bodů pokrytecké).
        Její názor se mne osobně nelíbí, přotože jak správně říkáš, YA čtou YA literaturu.
        Opět správně říkáš, že každý si může psát a má psát o tom, co ho baví. Ať už je to cokololiv. Protože každý má právo na svůj názor a tento názor vyjádřit. (Nejlépe bez toho, aby je za to pak někdo urážel.)

        To jsou takové základní body, které jsem chtěl udat. Dále:

        Tvůj názor je ten, že tuctové YA jsou ubíjející.
        Taky je tvůj názor, že když se člověk nikam neposouvá, tak zakrní.
        Tvůj návod je neposlouchat žádné návody (paradoxní).

        Takže. Proč by měl mít člověk tuctový blog? Jak má človek nemít ubíjející tuctový blog? Jak má získat tu osobitost blogu, kterou máš tak ráda? Jak se má posouvat bez konstruktivní kritiky? Proč by neměl poslouchat upřímně mířené rady?

        Já jsem pomalejší, tak mi to prosím řekni pomalu a zřetelně.

  6. Petik napsal:

    Abych byla upřímná, tak já vůbec nechápu proč vznikají články tohoto typu… Vždyť svým blogováním a psaním článků o knihách snad nikdo nikoho neobtěžuje. A když to nechci číst, tak jdu dál a nečtu to. Přece mě k tomu nikdo nenutí. Vždyť blogeři píšou jen o tom co mají rádi,co je baví. Díky blogům se taky můžou poznat s novými lidmi, kteří mají rádi stejné knihy. A vůbec s lidmi, kteří mají rádi knihy. Přiznejme si, kolik našich kamarádů, co potkáváme ve škole nebo v práci čte? S kým probereme dobrou nebo špatnou knihu? Já většinou s lidmi, které znám z netu a jen občas se svými kamarádkami, které potkávám skoro každý den.
    A otázka originality mi přijde značně přeceňovaná. Radši budu psát o tom o čem píšu ráda. Než abych se snažila být za každou cenu originální. A originalita není v tom jaké knihy čteme, jakých meme se účastníme a nebo jak vypadá náš blog. Originalita vychází z toho jaký máme názor nebo v tom co do „okoukaného“ tématu přineseme nového. A když někdo není originální? No a co? Komu to ubližuje? Ať si každý dělá co chce a jak chce pokud tím neubližuje někomu jinému.
    Petik recently posted..Mám to!!!My Profile

    • Syki napsal:

      Taky si myslím. Prostě nechápu celou tu škálu originality, kdy něco je a není originální. Je to čistě subjektivní pohled a nemělo by se lidi odsuzovat jenom proto, že v něčích očích nejsou dostatečně originální.

    • Bastera napsal:

      Naprosto s Tebou souhlasím 🙂 A Syki určitě taky, jen je to naše horká hlava a všechno řekne na plnou hubu a pěkně zostra, viď? 🙂
      Bastera recently posted..RC recenze: Setkání s duchem (Kade, Stacey)My Profile

      • Syki napsal:

        Hele, já jsem možná někdy horká hlava – ale to spíše, co se týče statusů na FB než článků na blogu, kor ještě do Fifty Shames. To je ještě můj rekord, skoro půl roku bez nějakého výrazného skandálu. Tomu já říkám pokrok 😀

    • Spilep napsal:

      Tento přístup se mi líbí.
      Každý by měl dělat to, co se mu líbí, pokud tím neomezuje ostatní. Pokud někdo nehce být originální, nemá na to čas, „nejde mu to“, nebo má svůj idol, není nutné to lámat přes koleno a do něčeho jej nutit.
      Ale pokud někdo chce vybočit z řady, ať už za každou cenu, nebo v rámci svých možností, ale neví si moc rady, je jenom dobře, že bude na toto téma otevřena debata, kde se mohou mezi zainteresovanými vyměnovat názory. Každý si pak v rámci diskuze musí vytvořit svůj názor na validitu jednotlivých přispěvků.
      Není přece hned nutné toho, kdo příjdě s tím, že by se mu líbilo více originality (podle jeho gusta), urážet a říkat o něm, že na něco takového nemá nárok, protože se to někomu nelíbí.

      Dostávat se do absolutních hodnocení, návodů, urážení a shazování je špatně.

  7. Bastera napsal:

    A to je největší průšvih psaného slova. Kdyby si to někteří řekli z očí do očí, možná by se vše vysvětlilo snáze a lépe. Takhle jeden napíše článek, který nemyslí zle, ale volí trochu nešikovný styl, druhý si to vztáhne až moc a napíše něco, co zase ten první pochopí nějak a tak dále a tak dále. Už se to veze. Nejsem Švýcarsko, zapojuji se do diskuze, ale chápu obě strany a nemám potřebu se ani do jedné nějak navážet. Chápu, že Tě to Syki štve, ale v něčem tak trochu souhlasím se Spilepem, tím, že teď tady takhle píšeš tenhle článek se chováš podobně tomu, co kritizuješ. Chápu, že Tě tyhle věci vytáčejí, mě by také vytáčely, ale já bych se sebrala a vyříkala bych si to s tím člověkem na rovinu, nejde přeci o to, aby byl někdo vítěz a poražený, aby si někdo něco dokázal, vím, že o to Ti nejde, vím, že Ti jde prostě jen o to se vyjádřit a říct to, co Ty víš, ale ostatním to tak díky tomu může připadat víš 🙂 /Doufám, že jsem se Tě teď nějak nedotkla a neskončil na banlistu, víš, že to s Tebou myslím dobře 😀
    Bastera recently posted..RC recenze: Setkání s duchem (Kade, Stacey)My Profile

    • Syki napsal:

      Neboj, v banlistu nejsi… tam budeš, jestli nevrátíš ty prachy, co mi dlužíš 😀 😀 😀

      To máš tak, chápu tebe, i Spilepa (ačkoliv ten si vybírá věci podle svého a i když si myslí, že má výbornou paměť, tak ji nemá), ale stejně jako Margareta jsem vyjádřila svůj názor po svém, ačkoliv jsem už na začátku řekla, že budu jednat ošklivě a že se za to nemíním omlouvat. Takovou reakci to prostě ve mně vyvolalo a tak to šlo ven. Ničím jsem se netajila, přiznala své chyby a jednám na rovinu.

      Konverzace skrz vlny internetu je věc nemilá, protože nevidíš výraz člověk a ano, měli bychom dvakrát zvažovat, než něco napíšeme, ale zase zastávám názor, že když okolo něčeho budeme chodit jako okolo horkého bramboru, nic se nevyřeší a časem si nás to stejně najde – a je jedno v jaké podobě.

      Není to poprvé, kdy jsem rozvířila debatu, která se v jisté části stejně obrátí proti mně, ale na druhou stranu takové diskuze vnímám pozitivně, protože do budoucna otevře více dveří. Stejně jako dřívější debaty otevřely dveře výrazně mladým začínajícím blogerům, nebo projektování v blogosféře obecně. Každé takové handrkování a odsuzování přineslo něco dobrého.

      A to, jestli člověk řekne svůj názor veřejně, anebo si ho vyšušká někde soukromě. Možná je to správné, možná je to víc fér, ale ostatní pak nevidí všechno, co se děje v zákulisí a získávají jen strohé popisy skutečnosti, načež si utvoří své názory. A myslím, že zrovna ty bys třeba zrovna tohle měla vědět, pokud tedy mluvíme o tom, co vy víte a ostatní třeba ne, protože do toho nevidí.

      Takže ať už jsem kohokoliv naštvala, urazila, nebo si podle něj třeba seru do huby (že Spilepe), je to k něčemu dobré. Možná to nebude mít výsledek teď, ale časem ano 🙂

      • Spilep napsal:

        Má paměť je opravdu špatná. Co si pamatuji špatně?

      • Bastera napsal:

        A jajaj a já myslela, že jsi na ty prachy zapomněla 😀 😀 😀

        Já to naprosto chápu. To s tím veřejně nebo soukromě jsem narážela na to, jak píšeš, ať nikdo o Tobě nepíše statusy, články atd, ale řeknou to normálně, tak jsem jen chtěla upozornit na to, že Ty to teď právě taky tak děláš a že to pak právě všichni špatně pochopí a myslí si, že Ty jsi ta, co co pořád něco musí řešit, mít navrch a tak, víš jak 🙂 Ale na druhou stranu, kdo je normální, ten si „vyslechne“ obě strany a udělá si svůj úsudek sám a kdo ne, tak bude hledat pořád něco a je to jeho problém 🙂
        Jdu psát radši zadání diplomky, než napíšu něco, co by mohlo vyznít nějak a někdo se v tom bude chtít šťourat 😀
        Bastera recently posted..RC recenze: Setkání s duchem (Kade, Stacey)My Profile

        • Syki napsal:

          Já jsem spíš nechtěla přímo jmenovat ani dávat odkazy, aby někoho nenapadlo se na ni vrhnout a začít ji nadávat – proto jsem odkazy neuváděla. A myslím, že zrovna já nikde nic neutajím a bylo mi jasné, že si to přečte, takže jsem článek do své shameové rubriky nebrala jako „chození za záda“.

          Hele, mně je to jasné. Taková Cecilka vždycky všechno chápe opačně a evidentně má druha ve zbroji, jistého Spilepa – to vás neurážím, mi to je tak jedno, to je už jen postřeh ze všeho. Já už asi přežiju všechno 😀

          A ano, asi tak. Vždycky si člověk musí udělat názor sám, jen je dobré mít všechny informace 🙂 Já se tu momentálně učím z ekonomie otázku číslo 19! Mám jich 25! A prd si pamatuju.

          • cecilka napsal:

            Co jsem pochopila opačně? A jak vždycky? Já jen přemýšlím nad větou tak, jak je napsaná, ne, co by mohla znamenat. A ta věta, kterou jsem sem kopírovala, tak je kostrbatá.
            Jinak děkuji, dám všem vědět, aby, až mi budou něco říkat, tu informaci obrátili, abych ji pochopila tak, jak chtějí oni. :o)
            cecilka recently posted..MICHAEL GRANT. VýzvaMy Profile

  8. cecilka napsal:

    My jsme si se Spilepem četli tvé dumání na téma knižních blogů. V tom článku jsi psala podobný názor jako Margareta.

    Jinak já z Margaretina článku vůbec nevyčetla to, že by si o tobě a tvém blogu myslela něco špatného.
    “ Autorky píšící tyhle blogy jsou sice jistě znalkyněmi knih, umí dobře psát, ale vážně se jim musí všechny ostatní blogy podobat?“
    Z toho já teda chápu, že kritizuje ty blogy, které tě kopírují, ne tebe.
    cecilka recently posted..MICHAEL GRANT. VýzvaMy Profile

    • Syki napsal:

      Tak jsem si radši ten svůj článek znovu vyhledala, abych netvrdila, že jsem něco netvrdila, i když jsem to tvrdila. Psala jsem tedy, že mě narůstající množství ya blogů ubíjí, ne, že mě ubíjí obsah a originalita blogů. O originalitě nepadlo ani slovo. A ano, napsala jsem, že je většina jako přes kopírák (což jsem napsala i sem do článku), ale také jsem uvedla důvod, proč si myslím, že to tak je – stejně jako v tomto článku. Celkově jsem už v úvodu uvedla, že tamten příspěvek napíšu jako čtenář a ne jako bloger, kdežto tento článek je psán z pohledu blogera. Tak jako tak se ovšem uvedené informace v obou článcích shodují a já si neprotiřečím a ani po půl roce netvrdím nic odlišného. A opět jsem vyzdvihovala to, že na blogy chodím kvůli blogerově osobnosti.

      Když budeme už u toho vytrhování vět, pak ano, tato věta nemusí působit nijak útočně na mou osobu – i když vlastně i v tomto případě je mírně sarkastická v obou směrech – ale v celém kontextu vyznívá škaredě. Nemyslím, že bych celým článkem říkala na férovku, že na mě Margareta útočí, spíš říkám, že odsuzuje YA blogy tím, že nejsou originální… a ptám se, v čem tedy ta originalita pro každého vězí.

      • Spilep napsal:

        Originalita pro každého vězí v něčem jiném, jak jsi říkala. Pro tebe je to osobitost (což jsou dokonce synonyma).
        A protože jsem měl dojem, že se člověk snaží získat víc toho, co se mu líbí, logické by bylo, kdyby jsi chtěla víc osobitých blogů (které mohou vyrůst z těch ubíjejících tuctových).
        Takže tvoje rozčilování se nad tím, že by blogy mohly mít trošku více osobitosti, je podivné.
        Kdybys raději vložila svoji sílu a schopnosti do toho, aby byly blogy více svérazné, přinelo by ti to možná více radosti než když se tady rozčiluješ a urážíš ostatní za jejich názor. Ve kterém tě navíc pochválili.
        Možná by ti to ještě lépe pomohlo vyrovnat se s tím, že se spousta blogerů snaží začít blog tak, aby vypadal jako tvůj.

        • Syki napsal:

          Cožeto? A jakžeto?

          Dobře, jsem velikonoční vajíčko. Měj se hezky a běž se plantat někam jinam 🙂

          • Spilep napsal:

            Buď se vyjadřuji moc složitě, nebo moc špatně, a nedokážeš to pochopit. To je mi líto. Ale než se na tvůj rozkaz odplandám, udělám ještě poslední věc.

            Nechtěl jsem se vyjadřovat vulgárně, ale protože jsi s tím začala, tak abych se ospravedlnil.

            Syki: Pokud se mnou nesouhlasíte, řekněte to normálně a ne nijak škaredě, nepište o mně články, statusy, neschovávejte se za bezejmenné a neadresující kecy, když stejně všichni víme, vo co gou.

            Tvůj článek v celém kontextu vyznívá škaredě. (Hlavně: „Tím pádem není originální už vůbec a ten její bílý vzhled možná odráží její vlastní vnitřní prázdnotu, co já vím.“)

            Neuvádíš žádné odkazy, protože nechceš, aby se na bloggerku snesli jako hejno supů. Ale taky jsme se dozvěděli, že: „A myslím, že zrovna já nikde nic neutajím a bylo mi jasné, že si to přečte, takže jsem článek do své shameové rubriky nebrala jako “chození za záda”.“
            Takže všichni víme „vo co gou“.

            To máme: řekla jsi to škaredě, napsala jsi článek, a máš tam spousty nic neříkajících keců.

            3/4. Skoro plny počet. Gratuluji. Opravdu si, jak ty říkáš, s**** do huby. (Ne, prostě nedokážu být vulgární.)

        • Meghan napsal:

          Prosím o definici svérázného blogu. Moc prosím. 😀
          btw. osobnost blogera a osobitost není to samé.

          • Spilep napsal:

            Svérazný:

            individuální, osobitý, typický.

            Syki má ráda osobité blogy, takže expert na toto téma bude ona. Zeptej se jí, co jí na takovém blogu přitahuje. Mám pocit, že to tady někde psala.

            Osobnost a osobitost nejsou to samé. Ale mám pocit, že osobitost bez osobnosti nemůže být. Opačně to fungovat může.

      • cecilka napsal:

        Mně akorát přijde, že ta věta je špatně napsaná, kostrbatá. Každopádně jak je to u interpretace díla, tak to bude i u interpretace článků, je to subjektivní. Takže nemá smysl se hádat o tom, čí interpretace je správná. Třeba Margareta explicitně napíše, jak to je. 🙂
        cecilka recently posted..MICHAEL GRANT. VýzvaMy Profile

    • Meghan napsal:

      Myslím, že je jedna věc konstatovat, že moc blogů nečtu, protože jsou vesměs stejné a o tom, co mě nebaví, a druhá ostatní kritizovat (byť nepřímo) a nabádat je ke změně. Neměl by si každý dělat co chce? Po tobě taky nikdo nežádá, abys už proboha začala číst něco, co tě bude bavit a nepoputuje všechno pod štítek „sračky“. Aspoň jsi originál a nikoho nekopíruješ.

      • Spilep napsal:

        Originalita blogu ale přece vůbec nemusí být v tom, že v 15 začnu číst ruské klasiky.

        A nabádání ke změně není špatná věc, pokud do toho člověka nenutíš. A pokud ten člověk sám chce nějakou změnu zkusit.

        Není snad naškodu experimentovat a poučovat se z minulosti (třeba „zkušenějších“ blogerů). Opět, je to o diskuzi a konstruktivní kritice.
        Řict: „Dělej co děláš a pro lásku boží v žádném případě to neměň!“ taky není zdravé.

      • cecilka napsal:

        Kdyby mi někdo nakázal, ať dělám tohle nebo tamto na svém blogu, tak ho pošlu do háje. A to možná ani ne slušně. Ale u Margarety to byla jen výzva, ne rozkaz. Takhle: Já to pochopila jako výzvu.
        cecilka recently posted..MICHAEL GRANT. VýzvaMy Profile

        • cecilka napsal:

          A kdybys mi řekla, že se ti třeba něco na mém blogu nelíbí, zamyslím se nad tím a vyhodnotím. Konstruktivní kritika je dobrá, nezbytná a účinná.
          cecilka recently posted..MICHAEL GRANT. VýzvaMy Profile

          • Meghan napsal:

            To bezpochyby je, nicméně k tobě nechodím nějak často, abych mohla radit. Jen mi přijde, že si nevybíráš knížky podle toho, co se líbí tobě, protože je obvykle roztrháš 😀 a na mě je tam asi trochu moc sarkasmu.

            • cecilka napsal:

              Obvykle ano, ale taky se najdou, co mě mile překvapí. 🙂
              No, a z toho sarkasmu se asi nedostanu. Ale zjistila jsem, že to závisí na mé náladě. Ještě musím vykoumat, jak přesně to funguje. 🙂

              Jinak celý můj názor na tohle je takový, že souhlásím s Teresinhou, že si nemyslím, že by to Margareta myslela zle. (Každopádně můj názor nikoho nezajímá, tak se omlouvám za spam.)
              cecilka recently posted..MICHAEL GRANT. VýzvaMy Profile

  9. Maťa napsal:

    Súhlasím, tiež nemám rada také články a som s tebou. ,,Nebudu jen tak nečinně sedět, nebudu se dívat, jak jeden nespravedlivě utlačuje druhého, nebudu mlčet a nebudu trpět šikanu. Proč? Protože moc dobře vím, jaký je to pocit být tím, do koho se strefují ostatní. Vím, jaký je to pocit, když se vás nikdo nezastane.“ A vieš čo je smutné? Že aj ja to viem. Neznášam, keď niekto na niekoho úplne bezdôvodne nadáva, keď sa niekto snaží niekoho dostať proti tebe… možno som teraz trochu odbočila od témy, ale nevadí.
    Bloggovanie je pre mňa niečo čo ma baví. Ešte som si skoro nezvykla, že to, čo píšem aj niekoho zaujíma, ale je to fajn pocit. A rozhodne to neberem ako súťaž. Každý je iný, každého baví čosi iné, každý píše inak. A to, že niekto povie, že tento a henten je o ničom, k ničomu nevedie. Ano ,možno toho druhého urazí alebo naštve, ale k čomu to je? Kvôli nejakému idiotovi nikto blogovať neprestane (a netýka sa to len blogovania)
    Toto bol veľmi dobrý článok. Ľudia sú svine a presne to si opísala… Ja myslím, že už namám čo dodať 😉
    Maťa recently posted..Adopcia kozmetikyMy Profile

    • Syki napsal:

      Přesně tak. Já to blogování taky nevnímám jako soutěž. Hlavně lidi stejně budou chodit tam, kde se jim líbí, kde je jim příjemně, to nikdo z blogerů zase tak neovlivní. Když někomu nesednu, nenutím ho k sobě chodit, naopak jsem ráda, když si ke mně najdou opakovaně cestu ti, kteří se na vše dívají podobně jako já.

  10. E_V_E napsal:

    Ten článok som vtedy čítala a bola som myslím prvá, ktorá s autorkou nesúhlasila, ale samozrejme má každý svoj názor a ten tvoj sa mi páči viac 8D
    Podľa mňa je super, že toľko ľudí baví blogovanie o knihách. Ja sama podporujem každý jeden nový blog a pri mnohých som 1 GFC napríklad a viem ako veľa to pre toho blogera znamená. Preto tak často komentujem veľa blogov, pretože viem aký je to pocit, keď vám niekto ocení článok. Doteraz nechápem, ako mňa môže niekto čítať a ešte ma aj pochváliť.
    Ja teba beriem ako vzor a ako autoritu v blogovaní. Mám rešpekt pred tým, čo si už vytvorila, bloguješ dlho, máš v tom prax aj skúsenosti a si naozaj dobrá a tvoje názory na knihy si beriem k srdcu. Navyše ukazuješ veľa anglických kníh, ktoré ma potom zaujmú. Veľa ľudí vrátane mňa ti závidí, ale ja pravdaže v dobrom, proste ťa obdivujem, že si taká dobrá. Vždy sa potom na seba hnevám, prečo som nezačala s blogovaním skôr a mohla som mať už zabehnutý systém v čítaní a napísané názory na knihy, čo som vtedy čítala a teraz si nepamätám už ani názov 8D Ale aj za ten rok môjho knižného blogu som rada a každý deň niekoľkokrát prezerám svoj vlastný blog, že čo by som na ňom mohla robiť alebo čítam ostatných.
    „Blogování je věc, kterou byste měli dělat srdcem“ – presne tohto sa držím, aj teraz sú všade recenzie na toho 100 ročného starčeka, lebo to zajtra vyjde, ja to tiež teraz čítam, prečítala som si pár recenzií od blogerov, od ktorých som chcela vedieť osobný názor a iné som možno len preletela, lebo tiež nemám na všetko čas. Je to neoriginálne? nie! bux proste rozdal 20 RC, čo je od nich strašne veľkorysé a blogeri to proste čítajú, tie 2 týždne plné starčekov vydržím a potom sa zase každý presunie inde.
    Veľa urobí vzhľad aj obsah blogu, ale ja som tiež nezačínala s tým, že „chcem byť slávna, chcem knihy zadarmo“ – ja som proste chcela napísať recenzie na to, čo čítam. Tiež nie som vyslovene YA bloger, ale keďže tento žáner čítam najviac, tak sa mi to na blogu aj objavuje. Nebudem predsa čítať niečo, čo ma nebaví, len za to, aby som bola iná medzi blogermi. Je mi jedno či som alebo nie som originálna, blogujem a čítam rada a aj keď komunikujem s čitateľmi, čo by na blogu chceli zlepšiť alebo či im niečo nevadí, vždy sa nakoniec rozhodnem podľa seba. Mne nevadí toľko blogom na 1 kopyto, lebo veľa je ich čisto nových a oni si svoju cestu potom postupne nájdu. Tak ako mňa v začiatkoch podporovali iní, aj ja podporujem ďalších. Skôr mi vadí zlá gramatika alebo 1 recenzia za mesiac. Ale každý po svojom a v každom blogu je podľa mňa niečo originálne 8)
    E_V_E recently posted..Obálková vojna #14My Profile

    • Syki napsal:

      Mně se tvoje odpověď líbila nejvíc. Potěšilo mě, že prostě ráda bloguješ o tom, co máš ráda a nebudeš se kvůli nějakým škarohlídům měnit, proč taky… pak by tě to už bavit nemuselo, že. A ano, myslím, že bychom ti měli vytvořit speciální cenu, něco jako „největší komentátor“, protože věnuješ pozornost každému a to je hezké.

  11. Nikki Finn napsal:

    Ahoj Syki, Shame on me 😀 četla jsem tento článek teprve dnes, znám tě už dva roky, tedy samozřejmě co se týče blogovací sféry, takže to znám je spíše v uvozovkácch, ale vím, že ty boje tady byly předtím a koukám, že stále jsou. Já ti to povím ze svého úhlu.

    Já už tak moc i knohách nebloguji, ne, že bych nechtěla, ale víš, jaký směr jsem nabrala a knižní blog svůj miluju!!!!!!!!!!!!!! ale je na druhém místě. O to víc vkládám řekla bych naprosto stejnou energii do svého fitness blogu. Dokážu si představit, že styl, jakým to pohltilo mne, ty prožíváš právě u knih. Stejně tak jako na mne se spousta lidí dívá, že něco přeháním, že žiju moc zdravě, moc cvičím, moc píšu, moc dýchám, bla bla bla… vidím, že u tebe je to to samé, jen z pohledu knih. Asi bych měla pochopit, že je úplně jedno, na jakém poli je člověk úspěšný, výsledek je naprosto ten stejný. že má někdo debilní kecy na můj zdravý životní styl chápu víc, než že má někdo (jak jsem pochopila) kecy na to, že toho tolik přečteš… to prostě, jsem ten odstavec četla asi 3x , jestli jsem to dobře pochopila…. a pochopila. Já absolutně nechápu, jak jeden MUSÍ ŘEŠIT druhého. (Zase, jako bych mluvila o sobě). Přijde spousta příznivců, kteří ti řeknou, že to máš nechat být, že máš své oblíbence, ale já vím, VÍM, že to prostě nejde. Já si to už říkala tolikrát, že budu mlčet, ale ono to vážně nejde mlčet pořád a dělat, že se tě to netýká… protože ono se to týká a ať člověk chce nebo ne, vždycky mu to ublíží, respektive, více než nějaké ublížení pociťuje lítost nad tím, čím si tohle zasloužil… co komu dělám, že musím tohle číst a řešit… vždyť dělám jen to, co mne baví… nikomu nic nevnucuju… kdo chce hledat inspiraci, a chce si u mě něco přečíst, tak ať přijde. Kdo nechce, tak ať prostě ke mně nechodí… as simple as that 😉

    Takže já naprosto chápu tento článek/příspěvek, ono to prostě musí jít ven a řekla bych, že na tvůj styl (sorry :D) to tentokrát bylo velmi mírné … přišlo mi, že jsi z toho fakt už smutná… a já to maximálně chápu. Já taky napsala pár peprných článků na to, ať už mi daj všichni pokoj a neberou si mě do huby. A pak jsem zjišťovala, jak v těch článcích prostě postupně ubírám na „síle“ a jde to od nasranosti přes ty nejjemnější pocity – ublížení.

    Naposledy se mi to stalo včera, včera jsem to i obrečela, protože… protože bagr prostě Syki, lidi umí být strašně zlí, nevděční, mají talent se strefovat do bolavého místa a ještě když v tom místě jsou, tak rýpou hlouběji… ale naštěstí to blogování fakt miluju, baví mě to, je to můj koníček, a i kdybych měla jen 3 čtenáře denně, jako tomu bylo na začátku, stejně budu blogovat, protože dva bagry 😀 Ty na knižním poli, já na fitness poli – jsme toho vybudovali už hodně. Tak moc… a já to kvůli nim nevzdám, naopak, vybrečím se, a přijdu s novou silou a odhodláním, že pro mě to má všechno větší cenu a smysl, než možná pro většinu ostatních.

    Ani nevím, co jsem ti tímhle komentářem řekla, nebo neřekla. Spíše asi šlo o pochopení, a i když si už nepíšeme (jakože hodně dlouho :), protože já si prostě vybrala jinou cestu jako tu hlavní, tak už jen sleduji své stálice , co se týče knižní blogosféry. Sázím na vás, abych úplně nevypadla „z tempa“ 😀

    Takže hlavu vzhůru, i když ta tam určitě je 🙂 A ať těch knížek přečteš za měsíc nejmíň tunu 🙂 😛
    Nikki Finn recently posted..Moje knižní přání (15)My Profile

    • Syki napsal:

      Utiš se, srdce mé, Nikki mi napsala komentář 😀 Nevěřím!

      Přesně tak, sama víš, co všechno se za tu éru mého blogování událo, protože patříš k těm, co jsou s námi od začátku. Taky nevěřím, že se to neustále opakuje a že si lidi nedají pokoj. Nejlepš momenty jsou ovšem ty, kdy se sama o sobě a tom, co jsem kdy kde řekla, samé zajímavé a překroucené věci. Z toho by šel udělat rovnou seriál na pokračování.

      Vidím, že mi naprosto rozumíš a že sis tím taky prošla. Není to žádná sranda a člověk už toho má po čase prostě dost. Chce dělat to, co má rád, aniž by si musel neustále dávat pozor na to, co píše, o čem píše a kdy to píše. Hlavně se vždycky snažím držet co nejdál a neplést se do toho, protože vím, že jakmile na něco poukážu já, obrátí se to proti mně a že si to stejně nakonec budu muset vybojovat sama. Smutné je, že se většina lidí snaží od konfliktů držet dál, ale ve chvíli, kdy se jich začnou týkat, by byli rádi, kdyby se jich taky někdo zastal. Jenže on to skoro nikdo neudělá, protože se přece nechce zaplétat. Je to neuvěřitlený koloběh, ale stejně si to člověka časem najde, ať se tomu vyhýbá, jak dlouho chce.

      No že jo? Taky si myslím, že jsem taková potvora ve článku nebyla! Dokážu to mnohem víc 😀

      A s tím včerejškem je mi to líto. Ráda bych ti řekla, že to přebolí – což je pravda – ale taky to nebude hned a vždycky v tobě nějaký ten červíček zůstane. Je to pořádně na prd, ale tak už to bohužel bývá.

      A víš co, všechna tahle negativita mě stejně kopne zase dál a já si řeknu, že nikomu tu radost neudělám a prostě budu blogovat dál, dokud mě to bude bavit a dokud bude čas.

  12. Nikki Finn napsal:

    Jojo, cítím to stejně. Občas si říkám „mám to napsat, nemám to napsat?“ a pak si řeknu „sakra, řešila bych to někdy na začátku, když jsem si psala pro sebe?“ jak jednou jedna slečna v komentářích napsala, blogger tady není od toho, aby druhým lezl jen do prdele a mazal med kolem pusy, ale aby taky řekl, jak se věci mají a jak je cítí… to je blogger!!!! Spousta lidí si myslí, že máme právo mlčet a neříct názor. Ale ostatní mohou. A když se ozveme, je to špatně, ale ti druzí dál diskutují a nevěřícně kroutí hlavou, jak to, že si vůbec dovoluješ se ozvat… je jedno, jestli má někdo 1000 čtenářů nebo 10, oba mají naprosto rovnocenný nárok na to, aby psali o tom, co jim líbí či nelíbí. A reagovat na něco, co se jim líbí či nelíbí. Občas mám pocit, že s přibývajícími čtenáři jakéhokoli bloggera se jaksi ve skrytu duše očekává větší a větší pokora toho bloggera. A je jedno, zda je to o fitness, o knihách, o módě či kosmetice. Rozhodně si popularitou nikdo nevysluhuje právo mlčet. Nikdo.

    To asi zacházím až moc daleko, ale vesměs to tak je… takže je v pořádku, pokud někdo napíše něco, co se ti nelíbí, ale každá akce vyprovokuje reakci… zachoval by se tak naprosto každý. Naprosto.

    Nejvíc nechápu řeči typu „no jo, ale když ty máš teď jméno a neměla bys to tak řešit a měla bys chování přizpůsobit tomu, kam ses dostala…“ WTF??? Já si vždycky řeknu, nikdo mě neplatí za to, že mám držet hubu 🙂 že mám být zticha a mlčet nad tím, že někdo mele nesmysly a druzí je čtou a věří tomu… protože nesmyslům se vždycky lépe věří a …. už jsem si o sobě přečetla takové věci, no… člověk jen kroutí hlavou, kde na to ty lidi vlastně vůbec chodí 😀 Strašné! A pak někdo chce, abych byla zticha. Tůdle nůdle 😀

    A co je úplně nejhorší je, když někdo mě nemá rád a odrazuje druhé od toho, aby mě vlastně měl rád, mění jeho názor nebo dokonce zesměšňují jeho práci, protože chce dělat něco podobného, co se mu líbí u mě… to by mě všichni čerti vzali!!!!! Aaaaarrrrggghhh!!! 😀 Ať si probůh každý dělá co chce, ať píše jak chce, pokud je to v jeho očích nějak originální a jedinečné a nekradou mi texty 😀 to už je zase jiná, ale víš jak to myslím. 🙂
    Nikki Finn recently posted..Moje knižní přání (15)My Profile

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge