Fifty Shames of Syki (26)

Ta chvíle, kdy už konečně můžete něco dělat, ale pořád vám něco stojí v cestě… Nekonečný koloběh života.

Její tempo je vražedné, jejími nepřáteli jsou vlastně úplně všichni, protože každého už někdy nasrala.
Ale ani to jí nezabrání, aby vesele dřystala dál.
Bez servítek.

Syki a technika

Poslední měsíce jsem měla jako na houpačce. Nejdřív jsem se dozvěděla, že se chce spolubydlící stěhovat, pak jsem nevěděla, co se mnou vlastně bude dál, jestli zůstat v bytě nebo si hledat byt, do toho se ještě život zbláznil i kamarádovi a nakonec to vše dopadlo tak, že jsme se sestěhovali dohromady a teď bydlíme na Žižkově… který vůbec není tak hrozivý, jak se říká, naše ulice mi docela připomíná hlavní třídu u nás v Karviné. Dohromady by se to dalo shrnout jako nekonečný stres.

No a když už se ukázalo, že se všechno začíná házet do klidu, opustila mě technika. Přestal mi fungovat počítač, takže teď můžu dělat jen něco málo na pracovním, odešel mi ovladač od DVD a vypadalo to, že mě snad nadobro opouští i má předpotopní čtečka knih, kterou mám už víc jak pět let.

Tak jsem si pořídila nový ovladač, čtečka se zatím vzpamatovala, ale je mi jasné, že si asi budu muset brzy koupit novou, a nový počítač jsem si sice s velkou slávou objednala i vyzvedla, ale jaksi neměl funkční Windows, takže jsem si musela zajít na reklamaci a teď čekám na nový kousek. Modleme se, aby byl v pondělí v pořádku a plně funkční. Prostě když se sere… tak se sere. Klasika.

Do toho všeho nemám ani pořádně čas si něco hezkého přečíst, natož napsat recenzi. Nevím, nakolik bude ujeté, když teprve teď vypublikuju své poznatky ze Světa knihy 😀  Ale vem to čert. Ono se říká, že vše zlé je k něčemu dobré, že? Tak doufejme, že až se všechny tyhle lapálie vyřeší, půjde to všechno jako po másle. Doufejme. Jinak mě asi na stará kolena trefí šlak. A to nikdo nechceme.

Takže věřím, že nakonec přeci jen zvítězím!!!

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

3 komentáře

  1. Lucy Lillianne napsal:

    To znám, vždycky se všechno sejde v jednu dobu a člověk je potom na odvoz…
    Lucy Lillianne recently posted..Shrnutí týdne #100My Profile

  2. Káťa napsal:

    To znám, taky se mi to někdy stává. Zvláště si pamatuju na jednu takovou situaci (byť se stala už hodně dávno), kdy jsem už pak jenom čekala, co se pokazí příště. Nejdřív se pokazila televize (taková menší, starší, objemná a těžká, jaké dřív bývali) co dali mě a mé mladší sestře do našeho (společného) pokoje protože pořídili novou a nevěděli co s ní, takže musela jít do opravy. Pak nám vypadl internet, když jsem si zapla počítač a nakonec praskla ještě i žárovka v lustru, když jsem chtěla v našem pokoji rozsvítit. Proto jsem pak už jenom čekala, co se pokazí jako další, když se toho dotknu. K mé úlevě se už ale nic nepokazilo, byť jsem si jednu chvíli myslela, že ještě i CD přehrávač začne štrajkovat.
    Mimochodem Windows,! Nevím jaký máš, ale dávej si pozor. Microsoft začal vnucovat Windows 10 a to tak, že když necháš počítač, kde máš od Windows 7 po poslední před Windows 10, zapnutý přez noc, tak se ti Windows 10 múže automaticky sám stáhnout a nainstalovat. Otec říkal, že už se to vícero lidem stalo. Podle mě fakt nepochopitelné a sprosté. Nedivila bych se, kdyby z toho měl Microsoft potíže, nemúžou přece lidem vnucovat něco, co nechtějí!

    • Káťa napsal:

      P.S.: Omlouvám se za svúj pravopis a za délku komentáře. To se mi stává často, začnu psát a pak ne a ne přestat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge