When We Collide

Autor: A.L. Jackson
Originální název: When We Collide
Žánr: drama, romance, ze života
Věková hranice: 18+ (násilí)

Anotace na Goodreads: William strávil šest let „na útěku“ před svou minulostí a posledních 8 měsíců se snaží zbavit snů, které jej v noci pronásledují. Uvězněný ve světě falešných ambicí a předstrírané náklonnosti, William ví, že dosáhl dosáhl bodu zlomu a něco ho to bude stát.

Maggie celý svůj život žila bez naděje, dokud jí jeden muž neukázal, co to znamená být milována. Byl jejím světlem v celoživotní tmě. Před šesti lety si ho temnota ukradla. Bez něj se vzdala do rukou existence, od které není úniku.

Když se rodina, kterou nechal William za sebou, musí vzpamatovat po tragédii, vrátí se zpátky na místo, o němž přísahal, že už znovu nenavštíví. V momentu, co změní jeho život navždy, se William setká tváří v tvář s dívkou, které stačil jediný pohled na to, aby si získala jeho srdce. Není schopen ignorovatpohřbenou touhu a naději pro budoucnost, o níž si kdysi mysleli, že můžou mít.

Teď je William připravený bojovat, aby si vzal zpátky, co mu bylo před šesti lety ukradeno. Ale nikdy jej nenapadlo, co ho tento boj může stát.

Nakladatel: Sapphire Star Publishing (EN)
Počet stran: 216 (EN)
Vazba: Brožovaná (EN)
Vydání v USA: 2.11.2012
Vydání v ČR: nevyšlo

Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 

Datum četby: 2 dny, prosinec 2012, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: No to jsem si s touhle knihou teda dala do těla.

Oficiální stránky knihy
Oficiální blog autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
Když jsem se do téhle knihy pouštěla, myslela jsem, že jde původně o něco úplně jiného. Moc recenzí jsem si na ni nečetla, jen jsem si řekla, že anotace zní docela zajímavě. No pěkně jsem si naběhla, protože kniha se zaobírala hodně vážným tématem, u něhož jsem si pěkně pobrečela.

William už dlouho nebyl doma. Svou rodinu sice tu a tam vídal, pokud jej přijeli navštívit, ale do svého rodného města se nikdy nevrátil. Šest let. Stále jej mučí vzpomínky na minulost a když se mu začnou zdát podivné sny o malém chlapci, který je mu až nápadně podobný, tuší, že už dál utíkat nemůže. Když se od svého bratra dozví, že by ho ještě před smrtí chtěla vidět tetička, vydává se domů a nechává za sebou svou práci a ženu, pro níž je spíš jen další trofejí k už tak slibné kariéře. Jenže vzpomínkám ani lidem člověk neuteče a tak se setkává s jedinou ženou, kterou kdy miloval a s níž chtěl žít. I když si myslel, že jeho city ochably, opak je pravdou a od chvíle, kdy ji znovu spatří, mu je jasné, že tentokrát se jen tak nevzdá.

Maggie nikdy neměla na růžích ustláno. Její matka byla slabá a nechala se svým manželem každý den zmlátit, a i samotná Maggie častokrát pocítila, jak moc to dokáže bolet, když na vás vztáhne ruku otec. Doma zůstávala jen díky své sestře, přála si pro ni lepší život. Když začala chodit s Troyem, netušila, co všechno se z toho v budoucnu vyvine. Jedině s Willem si kdysi myslela, že se její život může stát lepším. Jenže jakoby nikdy nemohla být šťastná, ani tenhle sen jí nevyšel. Teď má syna a žije s tyranským manželem, od něhož není úniku. A pak se v jejím životě Will objeví znovu…

S touhle knihou jsem si vážně dala co proto. Už od začátku na vás padne takový divný pocit. Nevíte, co přesně čekat a čím dál se dostáváte a chápete, co se kdysi vlastně stalo a co se děje teď, je vám hlavních hrdinů hlavně moc líto. Proto se takovým vážným tématům u knih spíš vyhýbám. Myslím, že i v reálu je toho dost na to, abych si o tom ještě dobrovolně četla. Ale když už jsem s tím začala, zajímalo mě, jak to celé skončí.

Domácí násilí je silné téma. V této knize máme možnost sledovat příběh z pohledu Williama i Maggie. Vidíme, jak jeden člověk dokáže ničit životy hned několika lidí. Samozřejmě nejhůře to nese samotná oběť, která má častokrát strach se od někoho takového vůbec dostat pryč. Zvláště proto, že když se o to jednou pokusila, dopadlo to velice špatně. Když v tom jsou ještě děti, je to o to horší.

Špatně to ovšem nesou i lidé v okolí. V takovýchto případech je nejlepší týraným osobám pomoci od trýznitele odejít. Kdo ví, jak dlouho může takové bytí trvat a kdy už bude příliš pozdě. Nikdo by v životě neměl trpět a když si nemůže pomoct sám, měli by mu pomoci ostatní. Hlavně by lidé neměli být lhostejní k problémům ostatních. Což se bohužel v poslední době děje. Na světě je hodně těch, kteří rádi ubližují a těžko je všechny zastavíme, ale neměli bychom odvracet zrak a nepodat pomocnou ruku. Co se stane, až ji jednou budeme potřebovat sami?

Tahle kniha byla silná. Ať už příběhem, nebo jeho podáním. Několikrát jsem si opravdu pobrečela a hlavním hrdinům jsem držela pěsti, aby se jim to konečně podařilo. Samotný závěr mě parádně vyděsil. Tohle jsem opravdu nečekala, i když to mohlo být jasné… Pokud si chcete přečíst něco ze života, sáhněte po téhle silně emotivní knize.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

2 komentáře

  1. E_V_E napsal:

    Znie to zaujímavo a tá obálka! Krásna 8)
    E_V_E recently posted..Na čekačce – JANUÁRMy Profile

  2. Myanmar napsal:

    Tahle knížka působí hodně zajímavě, na základě tvé recenze přibude do to-read listu 🙂 Jinak bych si ji tam asi nedala – ta obálka mi nějak nesedí :/
    Myanmar recently posted..Nejemotivnější knihy roku 2012My Profile

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge