Svět bez princů

SvetBezPrincu_bookAutor: Soman Chainani
Originální název: A World Without Princes
Český název: Svět bez princů
Slovenský název: Život bez princov
Knižní série: Škola dobra a zla (The School for Good and Evil)
Díl: druhý
Žánr: young adult, humor, fantasy, magie, zvláštní schopnosti, čarodějnictví, víly, vlkodlaci, démoni
Moje hodnocení: 4 hvězdičky

Agáta a Sofie našly své šťastně až na věky. Dostaly se ze škol dobra a zla zpátky domů do Galvadonu, kde je obyvatelé přivítaly jako hrdinky. Jenže tahle jejich popularita jim moc dlouho nevydržela, k velé Sofiině nelibosti.

I když vše vypadá, že by se mohlo vrátit do starých kolejí, Agáta zjišťuje, že touží po něčem víc. A tak si přeje… svého prince. Tohle její přání je ale se Sofií nakonec dostane zpátky tam, odkud utekly. Jenže tentokrát to není ten kouzelný svět, kde mezi sebou bojovalo dobro se zlem, tentokrát se dostávají zpět do nebezpečného světa, který změnily svou pohádkou.

Tenhle svět se totiž obejde bez princů…

Nakladatel: HarperCollins (EN), CooBoo (CZ)
Počet stran: 433 (EN), 360 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 1.3.2014
Vydání v ČR: 5.2.2015

Promo ke knize

Datum četby: 3 dny, březen 2016, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Šíleně mě vytáčela Sofie a Tedros mi přišel jako větší pablb než v první knize. Jediná opravdová hrdinka celé série je stále Agáta.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora

Můj názor: Ihned po dočtení jedničky jsem se pustila do pokračování, abych věděla, co se dělo dál, ale tak nějak jsem vůbec nečekala, že dostanu tohle. Myslím, že mě autor krásně převezl a ukázal mi, že má ještě stále mnoho es v rukávu a nebojí se je použít. Opakovaně.

Nerada to říkám, ale někteří lidé se opravdu nezmění, ať už se snažíte sebevíc a sebevíc v nich vidíte dobro. V tomto případě je tedy řeč hlavně o Sofii, která mi přišla daleko nesnesitelnější než v prvním díle – a to je teda co říct. Nápad přeměněných škol dobra a zla na holčičí a klučičí mi přišel strašně fajn. Celkové provedení sice občas pokulhávalo a bylo otravné, ale vždycky se objevilo něco, co mě dokázalo dostat.

Přiznám se ale, že mi kromě Sofie taky pěkně pil krev sám Tedros. Přijde mi, že je to snad nejzmatenější postava celé knihy, která opravdu nedokáže rozeznat dobro od zla a i když bych mu možná měla víc fandit, většinu času ho chci něčím přetáhnout po hlavě a zakřičet na něj, co to proboha dělá. Hrdinkou celé téhle série je pro mě jednoznačně Agáta, které fandím ostošest, ačkoliv mi taky brnká na nervy svou vírou v to, že je Sofie dobrá.

Docela negativní věcí už začíná být ten dokola probíraná láska. Je jedno, jaký druh lásky to je, točí se všechno jen okolo ní. Je to chytré i hloupé zároveň, protože tak autor dostává své postavy do často zbytečně vyhrocených a zakroucených situací. Na druhou stranu vás to neustále nutí číst a číst, až do samotného konce, který vám vezme vítr z plachet a vy se modlíte, aby tu už konečně bylo pokračování.

Stále tak fandím Agátě a věřím, že se v posledním díle vše vysvětlí. Stejně jako fandím Hortovi, kterého jsem si oblíbila stejně jako Agátu a který je typický trouba k umačkání. A doufám, že se Tedros konečně pochlapí.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. Jass napsal:

    Já teda musím říct, že mě se druhý díl líbil víc než první, možná za to mohl právě ten konec… Ale druhý díl ve mně vyvolal daleko víc emocí a opravdu mě chytl, což první nedokázal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge