Jarní dumání 2 (2)

Máme tu druhý týden a s ním i druhé téma našeho druhého ročníku Jarního dumání. Pokud nevíte, o co jde, podívejte se sem. Ačkoliv jsem tento týden an dovolené v Londýně, nemohla jsem na svůj příspěvek zapomenout, proto jsem jej sepsala dopředu. Dolů do linkovače můžete opět přidat svůj příspěvek. Ty minulé jsem si všechny prošla 🙂

Tenká nebo tlustá kniha?

Když jsem tohle téma do seznamu připisovala, netušila jsem, jak na něj odpovím, protože pro mě je to snad jedna z mála nezodpověditelných otázek. Mohla bych říct, ani jedna, protože nejlepší jsou ty uprostřed. Ale je to vůbec pravda? Šla jsem se podívat do své knihovny tady v Praze a matně si promítla svou knihovnu v Karviné a musím říct, že obě mají knihy různých velikostí a různých šířek. Těžko říct, jaké preferuji více, protože každá má něco do sebe.

Tenké přečtete v cuku letu (pokud to tedy nějaká hlubokomyslná kniha, co vám dává dost zabrat), lehce se drží, přenáší, můžete si je vzít do autobusu, tramvaje, vlaku. Můžete si ji dát do kabelky, která vás pak nebude svou tíhou táhnout k zemi.

Tlusté je problém přenášet, takže většino zůstávají doma. Naopak se skvěle čtou na křesílku nebo malé sedačce s čajem na stole. Umí samy o osbě navodit tu správnou odpočinkovoui atmošku, ať už jsou obsahově jakékoliv. Příběh vám ovšem vydrží dlouho, i když se některé čtou neuvěřitelně lehce (například takový Percy Jackson!).

Kdybych si nutně musela vybrat, tak bych asi volila ty tenčí, protože si je prostě můžu brát s sebou i na cesty. Navíc díky jejich menší váze si jich můžu víc nacpat do kufru, než kdybych tam vložila jen jednu jedinou (víte, jak to chodí, každý správný knihomol si v zahraničí musí koupit nějakou tu knihu… nebo dvě… nebo pět… deset…).

Tenká kniha ovšem neznamená také lepší knihu a naopak. Četla jsem tenoučké, které stály za úplné prd (a že jsem jich četla hodně), četla jsem tlusté, které mě užíraly zevnitř a pekelně nebavily. Tloušťka knihy rozhodně neurčuje to, jestli je to největší propadák na světě nebo to nejlepší, co nebudete chtít dát z ruky. Předpokládám, že to takhle máme asi všichni.

Myslím, že netlustější knihu, jakou jsem kdy četla, je Sága rodu Forsytů, kterou jsem si koupila strááášně dávno a taky jsem ji strááášně dávno četla, už si ani nepamatuju moc seriál. Druhá nejtlustější asi bude kniha Poutníci, u níž si vůbec nepamatuju, o čem byla. Asi na mě byla až příliš nezáživná.

Nejtenčí si asi nevybavím. Nějak jsem je nikdy moc nepoměřovala. Pokud ovšem do těchto knih spadají skripta, tak to můžou být i malé tenké verze skript, jaké jsem musela na vysoké přelouskat. Páni, to už není pravda. Stárnu, děcka, stárnu. Kdybych k tomu alespoň ještě zmoudřela… Ale ono prd z toho 😀


 
 
 

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.