The Golden Lily

Autor: Richelle Mead
Originální název: The Golden Lily
Knižní série: Pokrevní pouta (Bloodlines)
Díl: druhý
Žánr: young adult, fantasy, magie, zvláštní schopnosti, upíři
Moje hodnocení: 5 hvězdiček

Alchymistka Sydney Sageová slouží jako jakýsi most mezi světem vampýrů a lidí: chrání tajemství prvních a životy druhých. Moc ráda by studovala univerzitu, ale místo toho byla vyslána na snobskou střední školu v Palm Springs. Má tam za úkol střežit morojskou princeznu Jill Dragomirovou před zabijáky, kteří chtějí ve světě Morojů rozpoutat válku.

Všichni ji považují za skvělou alchymistku, dokonce i ti, kteří o ní dříve pochybovali. Nyní však začíná pochybovat ona sama: opravdu jsou všichni vampýři zvrácené stvůry, anebo je to všechno jinak?

Všechno se ještě víc zkomplikuje, když bývalí Strigojové Soňa a Dimitrij zjistí, že právě Sydney by mohla být klíčem k objevení zázračného léku k proměně na Strigoje. A pak Sydney naváže milostný vztah s Braydenem… Má s ním mnoho společného, ale přesto jako by ji stále silněji přitahoval někdo jiný, na koho by kvůli jeho původu neměla ani pomyslet! Co teď? Má se řídit zákony alchymistů, anebo naslouchat hlasu vlastního srdce?

Nakladatel: Razorbill (EN), Domino (CZ)
Počet stran: 418 (EN), 300 (CZ)
Vazba: Brožovaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 12.6.2012
Vydání v ČR: 7.11.2012

Datum četby: 4 dny, červenec 2012, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Adrian je zlatíčko, vážně.

Oficiální blog autorky
Oficiální stránky autorky

Můj názor: Nejspíš vám nemusím říkat, jak moc jsem se na pokračování Pokrevních pout těšila. Vampýrská akademie je mou srdeční záležitostí, a pokud se mě někdo zeptá na nejlepší upířinu, jakou jsem kdy četla, zvolím právě tuto. Bylo pro mě velice milým překvapením, když jsem se dozvěděla, že Richelle hodlá vyprávět další kapitolu tohoto úžasného světa.

Stejně jako většina dalších fanoušků původní série jsem měla zprvu strach, jak si s novou postavou a novým příběhem poradí, ale Richelle dokázala, že to v sobě má. Je pro mě tedy záhadou, jak dokázala zplodit něco takového jako je Sukuba, ale to nevadí… jde se dál.

Po nedávných ne zrovna příjemných událostech je to právě Sydney, kdo má na starost bezpečí morojské princezny Jill, která se momentálně se svým doprovodem skrývá ve slunečném Palm Springs. Kromě nových problémů v podobě Angeliny, má na krku také skuhrajícího Adriana. Ten přítomnost Sonyi a Dimitriho nenese dvakrát dobře, i když jim s výzkumem chce pomoci.

Sydney se ovšem brzo setká s něčím, o čem neměla ani ponětí. A spolu s objevováním pravdy se musí také nějak vyrovnat s nenadálým společenským životem a zvláštními city.

První díl série splnil všechna má očekávání a otevřel vrátka pro ta nová, protože jsem si Adriana velice oblíbila a byla by náramná škoda ho jen tak opustit. Zcela překvapivě je mi Sydney mnohem sympatičtější a bližší než samotná Rose. A tu mám velice ráda. Abych pravdu řekla, Sydney je mi v několika věcech hodně podobná. To mě na jednu stranu těší, na druhou mírně děsí, protože doufám, že nejsem někdy takhle citově zabedněná.

Každopádně zpět k samotnému příběhu knihy… Musím říct, že jsem některé indicie odkryla už dávno a jen jsem čekala, jestli se má podezření potvrdí. Přece jenom už po sedmi knihách Richellino uvažování znáte. Přesto to neznamená, že vás nemá čím překvapit. Protože má. V knize se objevilo několik věcí, které jsem neviděla přicházet a na jejichž rozuzlení či pokračování se v dalších knihách velice těším. Tuším, že to bude hodně zajímavé.

Adrian vás bude v této knize neustále dojímat, až si budete říkat, jak sladký jen může být… a jak je Sydney milostným životem naprosto nepolíbená. Oba dva mám opravdu moc ráda a jejich společné okamžiky a oťukávání jsem si náramně užívala. Líbí se mi, že Richelle jejich vztah vystavěla na něčem úplně jiném, než je okamžitá přitažlivost a touha, tedy tak jako u Rose a Dimitriho. Nebudu zabíhat do detailů, protože chci, abyste si vše vychutnali sami.

Mou další nejoblíbenější postavou série je Eddie. Pro toho jsem měla slabost už v původní sérii, i když tolik prostoru nedostal. Dost mě pobavilo přirovnání k „menší verzi Dimitriho“. Ona je to totiž pravda. Moc bych mu přála, aby byl šťastný – jisté věci se v tomto díle totiž pěkně zamotaly. Doufám, že se zase brzo rozmotají… a tak, jak si přeju, jinak to nebude žádná sranda.

Richelle přišla se zajímavou myšlenkou, která toho v budoucnu ještě může hodně napáchat. Ať už dobrého nebo zlého. A samotný konec vám bude stát za veškeré to čekání, i když možná nebude takový, jaký si představujete. Ale kdo říká, že je všechno jednoduché? Českého vydání druhého dílu se dočkáme během listopadu. Pokud jste si na původní sérii ještě nenašli čas, radím vám dobře, abyste si ji sehnali co nejdříve. Neprohloupíte.