Kdo chytá v síti
Autor: Marika Pecháčková
Originální název: Kdo chytá v síti
Žánr: dokumentární, rozhovory
Věková hranice: 15+
Hodnocení: 4 hvězdičky
Internet je jediné místo, které neodděluje svět dětí a dospělých. Režiséři Vít Klusák a Barbora Chalupová založili na internetové seznamce fiktivní profily tří dvanáctiletých dívek jako výchozí bod výbušného dokumentu o internetových predátorech s názvem V síti. Do pěti hodin se jim ozvalo přes osmdesát mužů, během pár dnů jich bylo už přes dva tisíce. V navazujícím souboru příběhů a rozhovorů najdete hlubší rozbor postav z filmu, který vyvolal obrovský rozruch ještě před vlastním odvysíláním.
O čem je dokumentární film V síti?
3 herečky, 3 pokojíčky, 10 dní a 2458 sexuálních predátorů. Experiment, který naléhavým způsobem otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři zletilé herečky s dětskými rysy dostávají za úkol prostřednictvím falešných profilů na sociálních sítích předstírat, že je jim 12 let. Ve věrných kopiích dětských pokojíků, postavených ve filmovém ateliéru, chatují a skypují s muži všech věkových kategorií, kteří je na netu vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto můžu požaduje sex prostřednictvím videohovoru, posílá fotografie svých přirození, odkazy na porno nebo se dívky dokonce pokouší vydírat. Dokumentární film vypráví strhující drama těchto tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“ od castingu až po osobní schůzky, kde se s predátory setkávají tváří v tvář pod dohledem ochranky a šesti skrytých kamer. Predátorské taktiky se tak obracejí proti svým strůjcům a z lovců se stávají lovení.
Nakladatel: BizBooks (CZ)
Počet stran: 280 (CZ)
Vazba: Brožovaná (CZ)
Vydání v ČR: 27.2.2020
Datum četby: 2 dny, březen 2020, v češtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Silná knížka, která ovšem více funguje v návaznosti na dokument. Některé rozhovory mi přišly zbytečně dlouhé a až moc omlouvající. Tohle je prostě zvrácenost…
Můj názor: Knihu jsem si pořídila jen díky tomu, že jsem viděla dokument a že jsem viděla, že má také nějakou doprovodnou knihu, jinak bych o ní nejspíš pohledem nezavadila. Na první dobrou ovšem musím říct, že není to, co bych čekala.
V prvé řadě je potřeba říct, že kniha bez dokumentu jaksi fungovat nemůže. Je tak nějak o ničem. Tedy, samozřejmě že není o ničem, je plná rozhovorů s lidmi z obou stran barikády, ale popravdě řečeno ve mně nevyvolala tak silnou emoci jako samotný dokument. Což je taky pochopitelné, protože dokuemnt je účelově natočen a sestříhán tak, aby šokoval a aby v nás něco zanechal. Na druhou stranu mi přijde nedostačující informování v dokeumtnu i v knize o tom, že vlastně celý experiment netrval jen těch 10 dní natáčení, ale také měsíce po té, než vůbec došlo k některým osobním setkáním.
Některé rozhovory byly zajímavé, některé nudné, jiné dost nechutné, další smutné a celkově se musím přiznat, že mi spisovatelka/novinářka nebo co to vlastně je (omlouvám se za neznalost) přišla celou dobu strašně nesympatická. A nemohla jsem se zbavit pocitu, že kniha vznikl čistě účelově ne jako prodloužená druka dokumentu, ale jen proto, aby se někdo napakoval. Věřím, že to všechno stálo hodně úsilí, ale dát 350 kaček za sbírku rozhovorů, v nichž má právo se obhájit i druhá strana, která mi přijde naprosto odporná a nehodlám ji omlouvat věcmi jako „on za to nemůže… je to deviant… nedokáže si pomoct…“, mi přijde docela dost.
Asi jsem zbytečně kritická nebo náročná, ale tak nějak jsem čekala víc. Třeba i vysvětlení jednotlivých pojmů, nebo uvedení do děje u některých případů více. Mít tam ještě básně devianta mi přišly už úplně jako úlet. Ano, všichni jsme jenom lidi, ale když někdo ubližuje druhému, doufám, že někde ta karma opravdu existuje a pořádně mu to vrátí. Stačilo si to přečíst jednou.
