>Glimmerglass

Datum četby: 2 dny, listopad 2011, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Jeď, Dano, jeď!

Konečně jsem našla vílí knihu, která se mi líbila, která mi nepřišla padlá na hlavu a jejíž hrdinka mi nepila krev.

Dana žije celých šestnáct let se svou matkou, která svůj svět utápí v lahvích alkoholu, takže se Dana v podstatě stará nejen sama o sebe, ale i také o celou domácnost a i o samotnou matku. Jenže Dana nechce být dospělou, chce si užít dospívání, tak jak by měla… a proto se rozhodne matku opustit a vydat se za svým otcem do Avalonu. Do místa, které spojuje svět smrtelníků se světem vílí země.

Dana totiž nikdy svého otce nepoznala a ani v Avalonu nebyla, ale touží mít normální život a hlavně dospělého, který se o ni postará. Netuší ale, že jakmile překročí hranice Avalonu, stane se doslova štvanou zvěří. Je totiž jediným potomkem za dlouhou dobu, co dokáže libovolně přecházet z lidského světa do toho vílího. Někteří ji kvůli její schopnosti chtějí dostat na svou stranu, ale většina ji chce zabít nebo se jí zbavit.

Kniha se mi opravdu moc líbila. Určitě víte, že nejsem velikým fandou vílích příběhů moderní doby a že kdykoliv se v knize mluví o vílí podobě muže, mám tendenci dostávat záchvaty smíchu a představovat si chlapa v kamaších a kamizole, s pérem na klobouku a se špičatýma ušima. Anebo si představím, pokroucenou verzi Zvonilky. Nepteje se mě proč, prostě to tak je. Já a víláci prostě nejdeme dohromady.

Nejdřív jsem zkoušela číst velice oblíbenou sérii Iron Fey, ale tam mě neskutečně iritovala hlavní hrdinka. Už po pár stránkách jsem ji chtěla propleskat. I proto jsem k další vílí knize přistupovala s jistými obavami. Které se ale nevyplnily, protože tahle kniha mě chytla už po prvních stránkách.

Dana je normální hrdinka, která má jenom tu smůlu, že se narodila tomu, komu se narodila. Je to obyčejná šestnáctiletá holka, která se o sebe musela vždycky umět postarat a teď jenom chce, aby se konečně někdo postaral o ní. Vyobrazení vílího světa v téhle knize se mi moc líbilo, protože se o něm normálně ví. Tahle provázanost moderní doby a vílího světa mi přišla logická a naprosto normální.

Konečně jsem se dočkala taky pořádné vílí politiky, kdy nikdy nevíte, na čem jste. Nevíte, kdo vám lže a kdo je na vaší straně, kdo se vám snaží pomoct a kdo jenom sleduje své vlastní cíle. Za tohle dávám velký palec nahoru, protože to bylo skvělé. Díky politikaření byly i postavy hodně zajímavé, protože i po dočtení knihy nevím, co si o všech mám myslet. Dana je jasná. Ta se mi líbí, to je pořádná hrdinka, která se snaží jenom najít své místo ve světě a musí se vypořádat se všemi klacky, co jí život hází pod nohy. Kromě toho má úplně obyčejné problémy, ať už rodičovské, nebo vztahové. Ale ten zbytek je stále záhadou…

A taková perlička. Jakmile jsem si přečetla, že má Ethan dlouhé blonďaté vlasy, měla jsem tendenci si představovat Legolase 😀 😀 😀 Já mám celkově problém s postavami, které mají dlouhé blond vlasy a jsou muži, nějak mi to prostě nesedí 😀

Výborná vílí kniha. Už jdu na pokračování