Blood Red Road

originální cover

Autor: Moira Young
Originální název: Blood Red Road
Knižní série: Dustlands
Díl: první
Žánr: fantasy, postapokalyptická dystopie

Je najednou vržena do bezprávní, ošklivé reality světa okolo Silverlake, ztracena bez svého bratra Lugha, který by ji vedl. Nejpřekvapivější je ovšem to, co se Saba dozví sama o sobě: je divoký bojovník, nepřekonatelný přeživší a mazaný soupeř. A má sílu zničit společnost zevnitř. Společně s pohledným lumpem Jackem a tlupou revolucionářských holek, které si říkají Svobodní Jestřábi, je Saba rozhodnutá změnit směr, jakým se společnost ubírá.

na stránkách si můžete přečíst příběh, jak autorku napadl děj knihy a stáhnout si nějaké wallpapery

Saba je osmnáctiletá holka, pro kterou je její bratr Lugh, dvojče, nejdůležitější osobou na světě. Svého otce nebere příliš vážně a svou mladší sestru nenávidí, protože ji viní za smrt jejich matky. Všichni spolu žijí na bohem zapomenuté písečné pustině, ve kterou se svět proměnil. Voda a jídlo je těžce k sehnání a jejich nejbližší soused bydlí pomalu 4 dny cesty. Saba a Lugh jsou nerozluční, on je den, ona je noc, kamkoli jde on, ona jej následuje.

Saba si svůj život bez něj ani nedokáže představit. Proto je odhodlaná Lugha dostat nazpátek, když jej unesou muži na koních. Během své cesty se setká s věcmi, o kterých nevěděla, že vůbec existují a kterým se bude muset postavit, aby dokázala přežít a najít svého bratra.

Moira knihu původně začala psát v roce 2006, ovšem tehdy byl celý koncept knihy úplně jiný. Zajímala ji otázka změny naší planety a ekologické problémy. Vymyslela si příběh o chlapci a dívce, kteří oba žijí v naprosto odlišném prostředí, ale zamilují se do sebe. Prostě takový postapokalyptický příběh Romea a Julie. V roce 2011 dokončila BRR a z původního děje zbylo jen pár věcí, pár z nich jsou například jména sourozenců. Musím říct, že se jí příběh opravdu provedl.

Ke knize jsem přistupovala poněkud skepticky, prvních několik stránek mě opravdu nebavilo, protože mi Saba přišla tak trochu jako psychopat. Rozumějte, její bratr pro ni byl vším, dnem, i nocí, Sluncem, okolo kterého se otáčel svět… její láska k němu spíš hraničila s láskou, kterou k sobě cítí milenci… Nebo mi to tak alespoň ze začátku přišlo. Zpočátku si mě hlavní hrdinka vůbec nezískala a uvažovala jsem, že knihu odložím. Ale neudělala jsem to a jsem moc ráda. Protože po té, co přelouskáte těch pár nepříjemných stránek o tom, jak Saba nemluví pomalu o ničem jiném než o tom, jak je bez Lugha ztracená, neúplná, osamocená a jak se chce zbavit Emmi, své mladší, naprosto otravné a neposlušné sestry, zjístíte, že jde o opravdu zvláštní a zajímavý příběh.

Saba si během knihy projde peklem a právě tahle její zkušenost z ní udělá osobu, kterou budete na konci obdivovat. Hodně se mi na knize líbilo, že se Saba během příběhu opravdu vyvíjí, že je reálná postava s velkým množstvím chyb, ale s neskutečnou odvahou a silou. Ano, častokrát si opravdu stojí na vedení, má chuť se Emmi zbavit, někoho zmlátit, pomstít se a tak vůbec, ale to všechno k ní prostě patří.

V knize najdete všechno možné. Bohapustou postapokalyptickou zem, krvavé boje o přežití, útěk za svobodu, boj proti režimu, vtip, přátelství a samozřejmě lásku. Takový mix žánrů jsem nejspíš nečetla a i když to zní poměrně šíleně, při čtení vám to tak vůbec nepřijde. Cestujete spolu se Sabou a jejím ptačím přítelem Nerem (který je mimochodem nejlepším knižním mazlíčkem, o němž jsem četla) a i když se scénérie postupně mění, je to přirozené.

Kromě opravdu akčního příběhu si čtenáři přijdou i na notnou dávku romantiky. Jacka jsem si zamilovala. Je to přesně takový ten typický hrdina, kterého mám v knihách moc ráda. Mixuje v sobě totiž všechno, co mě baví. Jeho budující se vztah se Sabou je častokrát k zešílení a místy je tak trochu nereálný, ale kdo to řeší! Hlavně ať už si sakra dají tu pusu, no ne?

Blood Red Road je skvělá kniha. Podle mě je mnohem lepší než Hunger Games (ta série je dle mého zbytečně přeceňovaná), na stejné úrovni oblíbenosti jako Divergent. A víte přece, jak o Divergentu mluvím pořád v superlativech. Katniss z HG mi nikdy tak úplně nesedla, neviděla jsem v ní tu správnou hrdinku. Saba pro mě hrdinkou je a já se nemůžu dočkat pokračování.

Jak už bylo řečeno, kniha má specifický slovník, který může některé neznalé čtenáře potrápit. Já jsem s tím problém neměla, protože nemluvím anglicky zrovna dvakrát spisovně. Ale zase tak strašné to není, vážně. Ze začátku s tím můžete mít problémy, ale pak se v novotvarech zorientujete. Stejně tak si poradíte s tím, že text postrádá jakékoliv uvozovky přímé řeči, i kapitoly jsou dělány jinak, než jak býváme zvyklí. Nejspíš tohle všechno dohromady dělá z Blood Red Road tak výborný kousek, který by vám určitě neměl uniknout.