Souboj

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Být potomkem druida je nejspíš děsně cool… taky to zkusím.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora

Ano, ano, ano, po dlouhém čekání vám přináším recenzi na druhý díl oblíbené (uh, uh) série Upíří deníky. Docela mě překvapil ohlas na recenzi první knihy a vaše vyjádření ohledně očekávaní recenze na pokračování. To se mi ještě nestalo, abyste se mě ptali na to, kdy ji napíšu a dám publikovat… Upřímě si nemyslím, že by ta předchozí byla až tak dobrá, ale evidentně pár z vás pobavila. Uvidíme, jak vás bude bavit tahle 🙂

Alias zkrácená verze obsahu knihy by me! Nedělala jsem si velká očekávání, protože je zázrak, že jsem i tu první knížku nakonec přelouskala… O to větší bylo mé překvapení, že je tahle kniha, přestože je stejně prdlá jako ta předchozí, o dost lepší než díl první.

Prvotní pitomé popisování úžasnosti života chuděrky Eleny a vůbec celý ten proces seznámení se s celým světem už odpadl a my začínáme dostávat rozumnější informace. Vážně, z toho jsem byla docela paf. Jakoby Elena prošla proměnou – ale jen takovou hodně malinkatou, pořád je to Mary Sue jak vyšitá. Stefan začíná dostávat jakés takés hrany, i když mě na něm teda vůbec nic nepřitahuje. Za to Damon, přestože je líčený pěkně ujetě a nebezpečně, v sobě něco má. Vůbec by z něho nemusel být špatný bad guy… kdyby to nepsala L.J. 😀

Překvapili mě Meredith a Matt. Oba dva dostali větší prostor a zdá se mi, že jsou snad nejnormálnější ze všech postav (v rámci mezí). Za to z Bonnie je pěkný psychouš! To její druidovstí mi pěkně brnkalo na nervy. Aby se člověk pomalu bál s ní sedět i u jednoho stolu, protože nikdy nevíte, kdy na nás začne vrhat nože!

Řeknu vám, že při čtení téhle knihy jsem měla prapodivné asociace. Někdy to tak dělávám, že zatímco čtu, rojí se mi v hlavě jeden podivnější obraz za druhým. Tak například, když šla banda hned na začátku hledat chudáka ztraceného bezmocného upírka Stefana (wtf!), našli ho nakonec ve studni. Celý proces hledání v čele s médiem Bonnie (:D 😀 :D) komentovat raději nebudu… Jakmile se ale dostali k té studni, jediná věc, která mi pořád svištěla hlavou byla „Sakra, neotevírejte tu studnu! Vyleze z ní Samara a je po vás!“

A to hledání ukradeného deníčku… WTF? Nepředpokládám, že si v dnešní době někdo vážně vede deníček, do kterého píše veškeré své myšlenky. Už jenom proto, že se takový deník může snadno dostat do nesprávných rukou a pak z toho můžou být pěkné problémy. Ale popravdě, kdyby se mi do rukou dostal Elenin deník, tak jeho obsah nejspíš vylepím všude po škole, protože ta holka je vážně naprosto vypatlaná 😀 Už jenom proto, že dělá věci, které by dělat neměla. Je přirozeností člověka zdrhat od nebezpečí co možná nejdál. To ona ne! Podezřívám ji z toho, že je tak trochu i masochistka a přízeň dvou upírů ji neskonale těší.

Ale abych jí pořád tak nekřivdila, měla i Elena své světlé, docela normální, chvilky, kdy jsem ji vážně nepoznávala a říkala si, že by to s ní nakonec nemuselo být tak tragické… Stejně tak i s celým příběhem. Přestože se mi kniha obsahově zdála silnější než díl první, stále to vidím na 1 hvězdičku. Ten konec byl obvzlášť vypečený, jsem zvědavá na pokračování.