Prohnilé město

Autor: Leigh Bardugo
Originální název: Crooked Kingdom
Český název: Prohnilé město
Knižní série: Šest vran (Six Crows)
Díl: druhý
Žánr: young adult, fantasy, magie, zvláštní schopnosti
Moje hodnocení: 3 hvězdičky

Kazu Brekkerovi a jeho lidem se podařil nevídaný kousek: vloupali se do nejstřeženější pevnosti světa a ukradli to, za co měli dostat velmi dobře zaplaceno. Místo kýžené odměny však na ně čekala zrada. Podvedeni a oslabeni o jednoho člena, který byl unesen, musí napnout všechny své síly, aby získali, co jim patří.

V ulicích zkorumpovaného Ketterdamu se mezitím schyluje k válce. Nebezpečná droga jurda parem se stává předmětem hry o moc. Zkáza, kterou za sebou nechává, je děsivá.

Obstojí Kazova prohnanost proti starým i novým nepřátelům? Zůstanou mu jeho lidé věrní? Pomstí se za zradu a zabrání rozšíření smrtící drogy, které by mělo nedozírné následky nejen pro griši, ale i pro celý svět?

Nakladatel: Henry Holt and Company (EN), Fragment (CZ)
Počet stran: 536 (EN), 432 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 27.9.2016
Vydání v ČR: 26.4.2018

Datum četby: 20 dní, červenec – září 2018, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Docela mě to pokračování zklamalo. Čekala jsem víc a tohle bylo jen zbytečné překrucování a natahování děje.

Oficiální stránky autora

Můj názor: Ačkoliv se mi první díl série, Šest vran, neskutečně líbil, s pokračováním jsem se bohužel nemohla dlouho sžít, i když jsem se na pokračování opravdu těšila. Jako by se ze skvělých postav z první knihy staly jen postavičky na postavené na podivné herní polše, která se začala stávat na můj vkus až zbytečně překombinovaná.

Zatímco v Šesti vranách jsem hlavním hrdinům neskutečně fandila a líbilo se mi, jak to všechno autorka vymyslela, u pokračování jsem doufala, že už ta zamotanost konečně skončí a já se dočkám nějakého zaslouženého ukončení. Sice jsem se dočkala, ale ne tak, jak bych si představovala. Nutno říct, že jsem byla docela zklamaná.

Kazovy tajnosti mě vytáčely. Být tak vedle tohohle přechytralého hazjlíka, jednu mu fláknu. Stejně tak Jesperovi, který se na můj vkus až moc zaobíral svým vlastním vnitřním fňukáním. Celkově jsem nebyla spokojená ani s tím, jak se vše (ne)vyřešilo s grišy. Asi jsem to přehlédla, ale nějak to vysvětlení šlo úplně mimo mě.

Možná i proto se autorka rozhodla napsat ještě třetí díl, protože byl celkový příběh tak nějak neúplný a nedokončený. Jsem smutná z toho, jak nijaká mi tahle kniha přišla. po úžasné jedničce bylo tohle naprosto mimoidní. Uvidíme, co poslední díl.