Fifty Shames of Syki (18)

Po delší době další z mých přehnaně hloubavých článků, který vám ukazuje zákulisí mého ujetého života. Ale víte, co se říká, bez srandy by to nebylo ono.

Její tempo je vražedné, jejími nepřáteli jsou vlastně úplně všichni, protože každého už někdy nasrala.
Ale ani to jí nezabrání, aby vesele dřystala dál.
Bez servítek.

Syki a zdravá výživa

Už se blíží můj první půlrok, co jsem se přestěhovala do Prahy. I když jsem si tu už docela zvykla, musím říct, že mi moje rodná Karviná chybí. Hlavně díky tomu, že bylo všude docela blízko, existovalo jen jedno větší obchodní centrum a měli jsme pouze jedinou pobočku knihkupectví. Teď konečně chápu dilema všech lidí žijících ve velkoměstech. Odolávat nakupování je tak strašně těžké! Hlavně když je tu obchod na každém možném i nemožném rohu. A co pak má člověk dělat, když nekrade a nějak z platu vyžít musí?

Ne, že bych byla beznadějný shopaholik, ale když zjistíte, že se vám oblečení začalo nějak zmenšovat (nejspíš proto, že jste díky vykrmovacím Vánocům něco přibrali… anebo prostě blbě perete), musíte si koupit něco, v čem váš zadek bude vypadat jako zadek a ne jako kombajn. Jenže pak máte zase blbý pocit z toho, že vaše prsa taky nějak přibyla na objemu a vy rozhodně nechcete vypadat jako přerostlá Pamela Anderson (tenkrát ještě bez plastiky). Musíte pro to tedy něco udělat. Rozhodnete se, že začnete žít zdravěji.

Prvním krokem je určitě navození zdravé životosprávy. Můžete si přečíst plno knih o tom, jak si zlepšit metabolismus, jak správně a pravidelně jíst a co vlastně jíst… třeba si i správně nakoupíte, připravíte ty správné porce ve správném složení, ale pak v práci s hrůzou zjistíte, že nejste schopní všechno správně dodržovat, protože na vás vyskakuje jedno jednání za druhým, musíte udělat tohle a támhleto, pak se ani nenadějete a máte mít obědovou pauzu. A kam se poděla vaše povinná svačina? A co svačina odpoledne? Druhá večeře? No co, tak si alespoň ke konci dne dáte tu mrkev, protože chcete mít dobrý pocit z toho, že jste ten den měli alespoň něco zdravého.

Pak se rozhodnete začít cvičit. Ale ejhle! Všechna fitka v okolí nejspíš jedou na bohaté vlně a o něčem jako půlroční členství nejspíš ani neslyšeli. Pro vyšší dobro si tedy ukrojíte nějakou tu tisícovku měsíčně ze svého rozpočtu, protože prostě potřebujete pohyb… a klikání myší u počítače se za pohyb moc nepovažuje. Nikde. Vím to, kontrolovala jsem to. Při první návštěvě fitka si připadáte jako největší krypl na světě, protože okolo sebe samozřejmě vidíte jen samé vysportované postavy se zadky velikosti antikoncepční pilulky, v mužském případě pak můžeme brát pilulky dvě. Pak vlezete do šatny, kde vás všechny vysportované holčiny, které samozřejmě kupují jedině značkové oblečení, probodávají pohledem a říkají si, co tu proboha děláte. A když se už tedy v plné polní odvážíte vstoupit do jámy lvové, jste ze všech těch strojů tak zmatení, že nevíte, co použít dřív a jak vůbec. Znám to, taky už to mám za sebou.

I když to ze začátku vypadá beznadějně, nakonec si najdete nějakou rovnováhu mezi jídlem, prací a cvičením. A po čase vás to dokonce začne bavit. Pitomé pohledy začnete stejně pitomě vracet a hlavně ze sebe začnete mít super pocit. Ve fitku si klidně vylezete na kolo a zatímco šlapete, co vám síly stačí, sledujete partu chlápků, co se snaží vybudovat si nějakou tu sexy vánočku.

Zatím se nacházím ve fázi zvykání si, ale kdo říká, že za pár měsíců na tom nebudu líp? Třeba zadek bude zase zadek a prsa prostě normální prsa (i když někdy závidím chlapům, že se při běhu nemusí bát, že si prsama vyrazí zuby). A co já vím? Třeba se naučím jíst i všechny ty zvláštní kombinace jídla. Nikdy neříkejte nikdy! Jestli jste na tom podobně jako já, vězte, že rozhodně bude líp. Jen musíte mít odvahu a chuť do toho jít. Sama jsem zvědavá, jak mi to všechno půjde. Včera jsem například usnula vyčerpáním u filmu, vzbudila se o půl třetí ráno a zděšeně si nastavila budíka, abych nezaspala do práce. Pak mi došlo, že je ještě neděle a já půjdu do práce až zítra 😀

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

4 komentáře

  1. Cathy napsal:

    Už na FB jsem něco pochytila ohledně fitka. A docela obdiv Syki..já bych na to neměla nervy, nesnáším když přijdu a všichni na mě čumí. Celá se rozklepu, začnou se mi potit ruce a mám pocit že omdlím, a to nemluvím o tom že dýchám jak kdybych měla kolabovat na miste..Brr.. Každopádně palec nahoru. Musíš mi pak napsat jak to časem de. Já se sice horem dolem modlím, aby mi postava zustala porad stejna a ja to nepotrebovala, ale nikdy nevis..
    A s tím nakupováním a knihkupectvími, to znám.. tedy ne přesně prahu, ale jakmile jsme po zákledce nastoupila do Brna, kde je daleko víc knihkupectví, než v tom zapadákově kde žiju, to byl nápor na peněženku..:D Je to boj..;)
    Cathy recently posted..Tipy a názory (1) – Ediční plán Fragment JARO 2014My Profile

  2. Bastera napsal:

    Přesně mi mluvíš z duše, tak jsem to měla já 😀 Do fitka jsem přišla podívala se na ty nádhery ve stylových značkových věcech tak za tři a půl litru a lezla pod zem, ale překonala se, deset kilo dole a spokojenost veliká 🙂 A s tou stravou taky člověk to strašně hrotí, ale sem tam zapomenout, nebo neodolat lákadlům není nic špatnýho. Držím palce, ať se daří a jsi hlavně spokojená! Btw. Kdy bude vyhlášení Přežili jsme konec světa? Zdá se mi, že jsem jednou něco vyhrála!!! 😀
    Bastera recently posted..Nedělní chvilka poezie 4 Speciál K. J. ErbenMy Profile

  3. Lucinda napsal:

    Úžasný článek 😀 Dělej takové články častěji :D:)
    Lucinda recently posted..Knižní chvilky (1)My Profile

  4. Nerya napsal:

    Dobre napísané 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge