Fifty Shames of Syki (19)

Doba je zlá, milí čtenáři, v blogosféře to asi začíná zase vřít, jeden hejtuje druhého, třetí zase čtvrtému podkuřuje a tvrdí mu, jak je úžasný, už se to zase začíná skupinkovat, hádat a (ne)zdvořile nadávat… A co dělám já? Stále zůstávám při životě a užívám si!

Její tempo je vražedné, jejími nepřáteli jsou vlastně úplně všichni, protože každého už někdy nasrala.
Ale ani to jí nezabrání, aby vesele dřystala dál.
Bez servítek.

Syki a 42

Je to zatraceně dlouho, co jsem napsala nějaký ten vykecávací článek a teď je přesně ta správně nevhodná doba, abych byla zase slyšet. Protože co všichni chceme? Aby tekla krev! A aby jí teklo hodně.

Nevíte, o co jde? To jsem do včerejška nevěděla ani já, než se na mě z jedné, druhé, třetí, čtvrté i páté nezávislé strany začaly hrnout informace. Inu, řekla jsem si, že tohle bude asi pořádná jízda. Jako bloger, který se v knižní blogosféře pohybuje už nějaký ten pátek, můžu říct, že jsem si dramat a zbytečně vyhrocených situací užila hodně. A nebavilo mě to. Je to totiž stále totéž dokolečka. Čas od času to v někom vybublá na povrch a napíše dlouhatánský článek o tom, jak je blogosféra v totálním úpadku, všichni dělají stejné věci, jsou neupřímní, kradou nápady, nemají vlastní názor nebo jsou prostě neoriginální.

Well, hello Vietnam! Kdysi jsem se do podobných šarvátek zapojovala, nejspíš několik snadno dohledatelných článků napsala sama a rvala se za to, v co věřím. V dnešní době si už tím nervy kazit nehodlám, protože je to stejně úplně jedno. Vlna hejtů přijde, někteří se naštvou, jiní se pokusí změnit, vlna zase odejde a za nějakou dobu přijde zase. Já vám nevím, ale mě už samo o sobě unavuje cokoliv, co má co společného s odsuzováním, posuzováním a skupinkováním. Jsem na to už asi stará.

Bloguju už dlouho, taky jsem nějak začínala, po cestě udělala plno chyb, některé věci jedu pořád dokolečka a je mi šumák, že se to tak podle některých nemá, že jsem nejspíš neoriginální, únavná a nezajímavá. Kdo mě má rád, ten mě čte, kdo mě nemá rád, taky mě čte, aby si na mě mohl ukazovat prstem. Platím si vlastní doménu, většinu svých knih si kupuju za těžce vydělané peníze, tak si taky budu psát, jak se mi zachce a žádný humbuk a velká protiblogerská kampaň se mě nedotkne.

Proč? Protože mě to stále baví a ještě dlouho snad i bavit bude. Sice v poslední době nedělám ani polovinu toho, co jsem dělávala kdysi, ale v práci dělám na velkém projektu, který mi bere většinu kreativity a tak jsem ráda, že si doma alespoň nějakou tu knihu přečtu. Ztratila jsem také přehled o tom, co se na kterém blogu kde píše, co teď frčí a co prostě musím mít, jinak nepřežiju. Unboxing zcela nechápu, z fotek knih s jídlem mám tak akorát hlad a knižní videa nesleduju už od jejich zrození, protože se nikdy nemůžu soustředit na to, co ti lidi říkají, protože čučím, jak se po obrazovce pohybuje jejich šermující ruka s knihou, nebo proč mají proboha brýle nakřivo a copak jde každý vždycky do salonu předtím, než zapne kameru? Taková jsem prostě já. Jsem 42.

Baví mě o knihách psát, baví mě si je kupovat, číst, mluvit o nich na srazech. Baví mě smát se tak moc, až mě bolí bránice a tečou mi z očí slzy. Baví mě spolupořádat knižní srazy a filmové předpremiéry. Baví mě mít kamarády, kteří jsou do knih stejní blázni jako já a naprosto chápou mé šílené myšlenkové pochody. Baví mě knižní komunita, poťouchlé recenze, meme upozorňující na knihu, o jaké jsem předtím neměla ani ponětí, zcela random knižní vykecávačky. Baví mě knihy. A u těch já vždycky zůstanu. I kdyby by mě má neoriginálnost měla odsoudit k nepopularitě. Protože o to tu nejspíš všem jde…? Psát úžasné recenze nerecenze, být všemi oblíbený, nebo všechny kritizovat… a být hlavně za hvězdu.

Prostě 42.

btw Prý můj článek tak trochu působí, že na mě někdo útočí a já mám potřebu se bránit. To fakt ne. Jen je to má reakce na vzniklé situace, na které jsem byla odkázána zde a zde. Přečtěte si a pak pochopíte. Můj postoj k celé záležitosti viz článek výše. Hlavně se na svět usmívejte, škaredit se je na prd…

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

11 komentářů

  1. VeEee napsal:

    Neuděláš nic dneska 😀
    VeEee recently posted..Knižní svatební tagMy Profile

  2. Rachel Roo napsal:

    <3 <3 <3
    Rachel Roo recently posted..MOJE TO-BE-READ PLECHOVKAMy Profile

  3. Meghan napsal:

    Dneska jsem si u Fifty Shames sice nenamohla bránici, ale i tak je na něm něco krásně upřímného. Asi to bude vypadat (zase) jako vlezdoprdelství, ale ať si (všichni víme, že to nemám zapotřebí, hej? 😀 )- ty už jsi dávno jedna z blogerských celebrit. Možná nejsi ultraoriginální a nesnažíš se zavděčit a oslnit každého, ale těm snad 1600 lidem na FB (a dalším, co sem chodí bez fb) to očividně nevadí. A je to fajn. Protože každý by si měl psát co hlavně on sám chce a co ho baví. Protože to, co po nás chtějí ostatní, děláme ve většině zbývajícího času, ne?
    Meghan recently posted..Universal získal filmová práva k Upířím kronikámMy Profile

  4. Nel-ly napsal:

    jop, já mám hlad vždycky, když kouknu na instagram, tak proč ho mít i na blozích, to už bych se do toho pracovního saka ale fakt nevešla

    ty hádky jsou takový roztomilý, já se nikdy nijak zvlášť nezapojovala do ničeho, ale občas je sranda to pozorovat, když nic jiného, tak to povzbudí můj narcismus, že nemám potřebuu se tím trápit
    videa nesleduju, protože se nedokážu soustředit (jsem ráda, že nejsem sama), fotit balíčky nestíhám, protože nic neumim pravidelně, wishlist mám nekonečnej, nechápu, co je to to „meme“ a zbytek mě minul, ale ať si kdo dělá, co chce, jinak by to nebyla sranda
    já už jsem vlastně bloger-důchodce 🙂
    Nel-ly recently posted..SOUTĚŽ: Magické prázdniny (3), výhraMy Profile

  5. Shax napsal:

    Taky už jsem zjistila, že nemá smysl tohle řešit.
    Máme totožný názor 🙂
    Shax recently posted..Recenze: TetovanýMy Profile

  6. Axia napsal:

    Já jako člověk zvenčí, který knižní blogy jen čte, nějak smysl těch článků, na které Syki odkazuje, nechápu. Vždyť blogy jsou přece pro ty blogery jejich koníčky, ne? Tak jak někdo může mít tu drzost a doporučovat jim, či přímo nařizovat, jak si je mají vést? Není to věc těch blogerů? Mít na svém blogu to, co tam chtějí mít, protože JE JEJICH. To je totéž, jako by někdo napsal sáhodlouhou kritiku toho, jak to jde ve světě filatelie z kopce, protože si někdo jiný začal známky v albech řadit zprava doleva, když správně by to přece mělo být obráceně.

    Kvůli těmhle aférám jsem vážně ráda, že nejsem bloger a píšu pro e-magazín s bandou skvělých lidí.

    • Axia napsal:

      Oprava: V první větě jsem měla na mysli ty články, na něž odkazuje Knihomolův koutek v prvním Sykině odkazu.

  7. Nikki napsal:

    Přečetla jsem si všechny 4 články, na které se v tvém a jiném článku odkazuje a musím říct, že to je fakticky pořád dokola 😀 Jako bych četla něco, co jsem četla už před 3 lety…

    Upřímně, různé „unboxing“ nechápu, ale zase koho to zajímá, že mě to nechává chladnou, prostě se na to nekoukám, vesměs videa málo sleduji, to musí být skutečně video s nějakým skvělým nápadem, ne se opakující video-meme, já sama jsem se zúčastnila kdysi jedné videorecenze a dvakrát jsem se pustila do meme, ale záhy jsem pochopila, že to je prostě debilní 😀 Takže z toho tedy nakonec vzešla jen tři videa.7

    Recenzovat výtisky nakladatelství jsem přestala, protože mne to neskutečně omezovalo ve výběru toho, co jsem SKUTEČNĚ chtěla číst. Jsem teď svobodný člověk. Čtu co chci, kdy chci, jak dlouho chci a ještě mám radost z toho, že si onu knihu odnesu za své peníze z knihkupectví 🙂

    PEACE!!! ♥
    Nikki recently posted..Ráda bych se s vámi rozloučila…My Profile

  8. Wufrič napsal:

    Á, díky moc za ten zpětný odkaz! 😀
    Teď söm slavný. :3
    *Užívá si pět minut slávy*

  9. Ellen napsal:

    Pod tohle bych se mohla podepsat.
    Upřímně mě všechny tyhle žabomyší války nechávají celkem chladnou a maximálně se u toho pobavím 🙂

  10. Aires napsal:

    Blog je prokaždého blogera jeho koníčkem a měl by si ho vést podle sebe.Nikdo by nám neměl nařizovat jak svůj blog vést, vždyť přece blogujeme hlavně sami sobě pro radost, protože nás to zkrátka baví 🙂 Takže veškeré rady, které meme dělat nebo nedělat a jak psát recenze, téměř přehlížím.Může být dobré se na cizím blogu při začátku blogování lehce inspirovat, ale náš blog může být skutečně náš jen když si ho uděláme podle sebe 🙂
    Aires recently posted..RC review: Tygrovo prokletíMy Profile

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge