RC review: Kompars

Autor: Scott Westerfeld
České datum vydání: říjen 2012
Knižní série: Oškliví
Díl: čtvrtý
Žánr: dystopie, scifi
Nakladatel: Triton

Česká anotace: Novou hrdinkou příběhu se stává Aya Fuseová. Žije ve městě, které zvolilo reputační ekonomiku. Postavení všech je určováno obličejovým indexem: čím vícekrát se váš obličej nebo jméno objeví v médiích, tím vyšší index získáváte, a tím víc od města dostáváte – od kvality bydlení až po tzv. díru ve zdi, která poskytuje vše, co člověk k životu potřebuje.

Aya Fuseová je mimořádně nadanou práskačkou, což je obdoba investigativního novináře, neustále hledajícího něco mimořádného. Díky své zvědavosti se jí podaří dostat do skupiny dívek, které v tajnosti provádějí šílené triky. Ale Uličnice skrývají něco ještě mnohem většího – výbušný objev, který by mohl navždy změnit tvář nového světa.

Něco navíc

Knihy Scotta Westerfelda získaly řadu ocenění. Na kontě má celkově 18 románů. Mimo jiné také skládal hudbu pro newyorské tanečníky a za svou nejoblíbenější knihu z dětství stále prohlašuje Šarlotinu pavučinku. Do paměti čtenářů se nejvíc zapsal svými sériemi Oškliví a Leviatan. První jmenovaná je scifi dystopie, druhá pak steampunkové vyprávění z dob Rakouska-Uherska. Obojí je trilogie. Ačkoliv Oškliví se dočkali ještě jakési doprovodné novely, jak jí sám autor nazývá. Proč?

Westerfeld říká, že jakmile dopsal poslední díl původní trilogie, vyrojil se mu v hlavě obraz města, které žije ze slávy. Lidé neustále moniturují výšku své popularity a snaží se stoupat nahoru. Uvědomil si, jak moc tenhle nápad sedí do celého konceptu Ošklivých. Jenže příběh Tally už odvyprávěl a tak na svět přišla Aya.

Minulý rok se fanoušci dočkali taky dvou grafických novel k sérii – Příběh Shay a Řezači. Kromě toho v červenci 2011 autor ohlásil, že prodal filmová práva k prvnímu dílu a že se produkce ihned chopili John Davis a Jordan Davis. Scénář si na starosti vzal Jacob Forman, speciální efekty by měla tvořit stejná společnost, která stojí za proměnou Kapitána Ameriky v nejnovějším filmovém zpracování s Chrisem Evansem. V současné chvíli je film stále ve stavu příprav.

Fakta a fikce

Už jsou to tři roky, co Tally Youngbloodová rozpoutala duševní smršť, co ukončila éru prázdných kebulí Krásných a nebezpečnost Speciálních případů. Svět se snaží najít nový způsob, jak neskončit jako Rezatci a nevrátit se zase zpátky.

Město, v němž Aya žije, přestoupilo na reputační politiku. Čím nižší máte obličejový index, tím jste slavnější i bohatější. Jenže sláva bývá pomíjívá, a tak jí musíte neustále udržovat. Proto čas od času něco prásknete, anebo najdete jiný způsob, jak se dostatečně zviditelnit. A Aya už nechce být mezi komparsem, zapomenutá. Má v plánu prásknout největší příběh ze všech. Netuší, jak moc to zamává celým světem.

Překlad

Kompars s sebou přináší smrt slova epesní. No dobře, ne tak úplně, dočkáme se ho na úplném konci. Ale přece jenom je to svěží a příjemná změna, že mi ani to nekonečné zmiňování indexu obličeje nevadilo. Oproti epesnímu to byl slabý čajíček. Sem tam jsem v knize narazila na přepis, ale nic závažného. Jako milovník mangy a anime jsem se vyžívala v jakémkoliv oslovení končící na -chan, -sama či -sensei.

Postřehy a pocity

Hlavní hrdinka, Aya, mi byla rozhodně sympatičtější než Tally. Nejspíš i proto se mi kniha četla snad nejlépe z celé série. Příběh mi krásně utíkal a já se snažila přijít na to, co si pro mě autor připravil za odhalení. Na své si určitě přijdou i milovníci manga stylu. Přece jenom se tentokrát přesouváme do města, kde lidé mluví Japonsky a i jejich styl oblékání a života se tomu podobá.

Nejvíc ze všeho jsem hrdince záviděla její úžasnou kameru. Až jsem po vlastní zatoužila. Hlavně jsem si Mogglea představovala jako toho inteligentního robůtka z filmu Flubber, na jejíž jméno si nemůžu vzpomenout. Byla stejně nespostradatelnou součástí příběhu jako Moggle. Co by Aya bez něj dělala, to vážně nevím.

Ostatní postavy byly stejně zajímavé, jako sama Aya, která se nemohla srovnat s tím, že je nejen Ošklivá, ale i nevýrazná, nezajímavá a snadno zapomenutelná. Její bratr Hiro sice tu a tam člověku pil krev, přesto s Renem tvořili zajímavou dvojku, bez níž by se Aya neobešla. Frizz a jeho Radikální upřímnost byl jen bonbónkem navíc. Je zajímavé, jak moc může člověku zavařit i pomoci, když je někdo naprosto upřímný.

Hodnocení

Na čtvrtém díle série se mi líbí, že se sice díváme na stejné prostředí, ale očima někoho úplně jiného. Hlavně zjišťujeme, co se se světem stalo po duševní smršti – alias chvíli, kdy Tally dopomohla ke svrhnutí režimu „Krásných“. Scott na to jde ve vykreslování světa pozvolna a čas od času odkrývá malé kousky. Vy si tak lámete hlavu nad tím, jaký dopad mělo zrušení minulého režimu na společnost. A že ten dopad byl velký.

Westerfeld se v celé své sérii dívá na neduhy společnosti s ironickým nadhledem. Touha lidí po kráse, uznání a šplhání na společenském žebříčku se v dnešní době začíná až nebezpečně dostávat na seznam priorit. Co se ale stane, až to překročí únosnou mez? A jak daleko dokáže lidstvo expandovat, aniž by naprosto nezničilo rodnou planetu? Jak vůbec dopadneme? Tohle jsou jedny z důležitějších otázek, které Scott ve svých knihách čtenářům nenápadně pokládá. Já tak jeho sérii řadím mezi jednu z nejlepších, jakou jsem četla a poslednímu dílu, který byl příjemným novým pohledem na již známý svět. dávám zasloužených 5 hvězdiček.

Kompars si můžete objednat na stránce nakladatelství Triton.

Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství Triton za poskytnutý recenzní výtisk této knihy.