Počátek

Autor: Ellen Schreiber
Originální název: Vampire Kisses
Český název: Počátek
Knižní série: Vampire Kisses
Díl: první
Žánr: upíři

Česká anotace: Může se sen o lásce k upírovi stát skutečností?

Šestnáctiletá Raven se odmalička touží stát upírkou. Žije v malém městečku jménem Dullsville a nemá to právě lehké – nerozumí si příliš se spolužáky, kamarádí se pouze s farmářskou dívkou Becky a pochopení nenachází ani u svých rodičů. Hodně času tráví na hřbitově a okouzleně pozoruje staré strašidelné sídlo na kraji jejich městečka.

K Raveninu velkému překvapení a vzrušení se jednoho dne nastěhuje do starého sídla nová rodina, Sterlingovi. Vypadají poněkud zvláštně a brzy začnou kolovat zvěsti, že Sterlingovi jsou upíři. Zda je tomu skutečně tak, se rozhodne nadšená Raven zjistit. Seznámí se s mladým a okouzlujícím Alexandrem Sterlingem… a přeskočí mezi nimi jiskra. Je však Alexander skutečně upír? A pokud ano, bude schopen Raven proměnit?

Autorka románu Ellen Schreiber mistrně spojila romantiku s humorem a vytvořila tak příběh,který si získá srdce každé dospívající dívky.

Nakladatel: Zoner Press (CZ)
Počet stran: 160 (CZ)
Vazba: Brožovaná (CZ)
Vydání v USA: 1.8.2003
Vydání v ČR: srpen 2011
 
Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 
Interview s autorkou


 
Datum četby: 1 den, leden 2012, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Raven je pěkně prdlá…

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
Musím říct, že od téhle knihy jsem toho příliš neočekávala. Dostala se mi do rukou už totiž kdysi, ve formě manwhy. Co je manwha? Jde o sestru japonské mangy a originálně pochází z Koreje. Největší rozdíl mezi mangou a manwhou tkví v tom, že manwha se čte klasickým evropským způsobem – zleva doprava. Až na to, že tahleta manwha je amerického původu a ne, za komix se až tak považovat nedá. Zajímavé ale je, že všude to spíš prezentují jako mangu, tak teď aby se v tom čert vyznal. Ale to jsme se do toho nějak zamotali… zpátky k recenzi.

Raven je gotička každičkou svou buňkou. Už od malička ji nefascinuje nic jiného než upíři. A jako správná fanynka nejen na upíry a všechno temné myslí, ona i ctí jejich nejoblíbenější barvu – černou. V malém městečku jako je Dullsville svou extravagancí září jako černý maják. Mezi vrstevníky není příliš oblíbená, ale žíly jí to netrvá. Je mírně střelená a sní o tom, že se setká s upírem… A pak se do opuštěného sídla přistěhuje nová rodina.

Tím, že jsem ke knize přistupovala jako ke klasickému lehkému odreagovávacímu čtivu, jsem si knihu opravdu užila. Celý příběh je takříkajíc roztomile prdlý.

Raven je sympatická, lehce potrhlá holka, která i když má zálibu v docela nezvyklých věcech – jako například promenádování se v noci po hřbitovech – má rozhodně smysl pro čest a dokáže si poradit. Tohle se mi na ní líbilo, i když mi místy přišla docela nereálná. Ovšem když uvážíme, že první díl vyšel v originále v roce 2003, dá se ta naivita i pochopit. Přece jenom je tohleto upířina, která si na nic nehraje a nesnaží se být něčím, čím není.

Objekt hrdinčina zájmu, Alexander, je správně tajemný, správně hrdinský, správně umělecky nadaný… a správně zamilovaný. Docela mi i díky tomu vykreslení jako pravý umělec přišel. Pozorování hvězd na noční obloze mi vždycky přišlo romantické. Takže si myslím, že se vám Alexander bude líbit.

Co říct o dalších postavách? Trevor nás bude otravovat ještě nějaký ten díl. A musím říct, že se mi líbilo, jak se s ním Raven vypořádala. Měla odvahu a nenechala se jen tak udupat do pozadí. Becky je takocý Ravenin věrný poskok, i když i ona začíná vystrkovat růžky. No a Ňouma, promiňte… Billy, je jako mladší brácha vážně fajn. Takové mladší bráchy mám v knihách ráda.

Když pominu fakt, že je Raven místy dosti necitelná osoba zahleděná do sebe a svého vlastního světa, že jsou některá vysvětlení a rozuzlení až moc náhodná, či vyloženě padlá na hlavu, je to kniha, která mě bavila.

Pokud hledáte nějakou tvrdou upířinu, kde stříká krev a padají hlavy, po téhle knize určitě nesahejte. Budete zklamaní. Pokud si ovšem chcete zvednout náladu a pobavit se, je tahle kniha tou pravou volbou. Máte ji přečtenou během pár hodin a máte chuť na pokračování.
 
 
 

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

5 komentářů

  1. Magda napsal:

    Tahle knížka se mi vůbec nelíbila a dočítala jsem ji vyloženě s nechutí. Nemám ráda knihy, ve kterých není pořádný příběh a chybí psychologické vykreslení postav. Navíc mi přišlo, že autorka se snaží psát odlehčeně, aby zakryla jen to, že vlastně psát ani neumí (a ani neví o čem). Druhý díl si nechám s láskou ujít…
    Je mi jasné, že každý má jiný vkus a líbí se mu různé věci – ale přijde mi, že ses v poslední době hodně zmírnila v hodnocení knížek 🙁

    • Syki napsal:

      To si Magdi nemyslím, v hodnocení mírnější nejsem 🙂 Divila by ses, kolik lidí mě kritizuje za to, že si někdy u knih neberu servítky a nelžu.

      Máš různé druhy knih, některé jsou vyloženě propracované a některým detailům je věnována patřičná pozornost, a pak tu jsou knihy, které jsou vyloženě pro odreagování. Někdy člověk sáhne po hutnějším čtivu, jindy si zase do rukou vemze rychlovku pro relax. Upíří polibky nejsou nic vážného a pokud jsi od nich čekala něco smysluplnějšího, pak chápu, že jsi byla právem zklamaná. Já jsem už od začátku věděla, do čeho jdu, protože jsem prvně četla tři díly manwhy. Ostatně i v recenzi píšu, že pokud máte chuť na pravou upířinu, tak tahle kniha pro vás nebude to pravé ořechové.

  2. Storycollector napsal:

    No, vzato kolem a kolem by se Vampire kisses měly brát spíš jako OEL (original english language) manga vzhledem k tomu, že autorka předlohy a scénáře není ani Korejka ani Japonka. A jak je to s kreslířkou to nevím, ale stálo by za to se podívat.

  3. Storycollector napsal:

    citace z GR: „Rem is the pen name of illustrator Priscilla Hamby.“ – To skutečně nezní jako asijské jméno. XD
    Pravda se třetím svazkem vypomáhala i jákasi Elisa Kwon, tak ta být z Koreje může.

    • Syki napsal:

      Já ani neříkám, že je to klasická manwha, já bych řekla, že je to jakási směska všeho možného. Klasická manga to není, protože se čte zleva doprava, klasická manwha to taky nebude, protože to není typicky korejské a ani o typický americký komix nejde, protože ten nebývá černobílý. Takže si myslím, že je to prostě směska 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge