Sladká políbení (17)
Týdenní meme hostované mnou… A dneska vybírám…
Upozornění: Vybrané úryvky můžou případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!
JINXMeg Cabot
Jeho hlas se vytratil, když se na mě podíval. “Pořád mi nevěříš, že?”
Jak bych mu mohla věřit? Jak by se to vůbec mohlo stát – ze všech lidí, zrovna mně?
“Toho jsem se obával,” řekl s povzdechem. “Myslím, že mi nedáváš jinou možnost.”
“Jinou možnost… cože?” vyjekla jsem, zděšeně.
“Tohle,” odpověděl.
A v dalším momentu byly jeho rty na mých.
I když šlo o náš první polibek, byl ohromující. No jasně, že někdo, jako je třeba Tory, která je v téhle věci nejspíš světelnou dálku přede mnou, by vůbec při takovémhle líbání neztratila hlavu.
Jenže já jsem úplně jiná. Nebylo to tak, že by mě Zach popadl a přitiskl mé tělo ke svému, stejně jako to udělal Dylan, když jsme se poprvé políbili. Zachův polibek byl ten nejjemnější, jaký si dokážete představit. Skoro se mě nedotýkal, výjimkou byly jeho prsty, které spočívaly na mých ramenech.
Ale i když to bylo jemné, bylo to dlouhé. Mohli byste tomu i říkat “prodlévání”.
A já to cítila až po konečky palců u nohou.
Oh, já to cítila.
Sotva jsem si všimla toho, že zvedl hlavu a podíval se na mě. To proto, že mi před očima létali malí ptáčci a hvězdičky. Byla jsem tak oslněna tím, jak dobře jeho ústa chutnala.
Díky bohu, že jsem seděla. Kdybych stála v momentě, kdy mě políbil, jsem si jistá, že bych sebou žuchla na zem. Připadala jsem si, jako bych tála. Zevnitř.
“Tak,” pokračoval, hlubokým, tichým hlasem. “Teď už mi věříš?”
Jenže pro mě bylo těžké zformulovat nějakou odpověď, protože mě tolik mravenčila ústa.
“Fajn,” odvětil Zach, když ode mě nepřišla žádná odpověď. “Zkusím to znovu.”
A pak se sklonil a políbil mě víc.
…
Tahle knížka je jedna z mých oblíbenějších. Není nijak přelomová, ani dechberoucí, ale mně se neskutečně líbí a vždycky si ji moc ráda přečtu. Vztah dvou hlavních postav je naprosto sladký.