Filmová recenze: Schindlerův seznam
Když jsem viděla v pátek upoutávku na to, že budou v sobotu dávat Schindlerův seznam, chvíli jsem otálela s rozhodnutím, jestli si přece jen film pustím. Není to totiž něco, co byste si pouštěli každý den. Jsem ale ráda, že jsem se nakonec dívala, protože takové filmy vždycky vezmou člověka za duši. Obzvlášť v momentech, když na daných místech opravdu byl.
Režie: Steven Spielberg
Scénář: Steven Zaillian
Kamera: Janusz Kamiński
Hudba: John Williams
Hrají: Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes, Caroline Goodall, Embeth Davidtz, Götz Otto, Mark Ivanir, Andrzej Seweryn, Friedrich von Thun, Pawel Delag, Henryk Bista, Wojciech Klata, Hans-Jörg Assmann, Ludger Pistor, Jochen Nickel, Stanisław Brejdygant, Olaf Lubaszenko, Joachim Paul Assböck, Alexander Held, Agnieszka Wagner…
Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů.
Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…
Myslím, že to není tak dávno, co jsem film viděla, ale i tak jsem zjistila, že jsem toho hodně z filmu zapomněla. Přece jenom má přes tři hodiny a je tak emočně vypjatý, že bych ho musela vidět hned několikrát, abych si vybavila detaily… a to nevím, jestli bych zvládla.
Schindlerův seznam je úžasný film. Je to film o hrůzách druhé světové války, o tom, co všechno se dělo, jak to vypadalo, jak moc lidé trpěli a o tom, že i ve zlých časech se našli takoví, kteří pomáhali… i když k tomu někdy přišli nechtěně nebo jako slepí k houslím. Je to tak silný film, že ve vás zůstane ještě dlouho poté a vy uvidíte lidstvo jinýma očima.
O to hrůznější to pro mě je, protože jsem jak v Krakově, tak v Osvětimi byla. Viděla jsem, jak a co všechno v Krakově po Židech zůstalo. Z Osvětimi a Březinek nikdy nevymažu z hlavy vidinu všech těch hromad zabavených věcí, to v jakých podmínkách vězni žili, co jedli, co všechno s nimi prováděli. Nebo jaký děs jsem cítila v okamžiku, kdy jsem viděla zeď mezi budovou 10 a 11, kde byly prováděny popravy zastřelením. Děs a hrůza. Pevně doufám, že nic podobného lidstvo dlouho nezažije a myslím si, že by se na tato místa měl každý podívat alespoň jednou za život.
Schindlerův seznam je jasný kandidát na must-see film, protože je to unikum, které snad z větší části vypráví příběh o tom, co se tehdy dělo a o tom, že i vypočítavý Schindler v sobě našel soucit a rozhodl se pomoci, jak nejlépe mohl. A na to bychom neměli zapomínat…