Bez duše Tour (3)

Další příspěvek do naší tour. Pokračujeme třetí ukázkou z prvního dílu:

To všechno bylo sice děsně dojemné, ale ani v nejmenším mě to nezajímalo.

„Proč bych vám měla pomáhat?“ odfrkla jsem. Dala jsem si záležet, aby se do mých slov promítl všechen hořký nezájem, který jsem nad jejím příběhem pociťovala. Jestli chtěla brnkat na moji dojemnou strunu, neměla ji před pár dny se svými šupinatými přáteli rozcupovat na milion neslučitelných kousků. „Pokusili jste se mě zabít.“

„Nesnažili jsme se ti ublížit.“ Její suché prohlášení postrádalo jakékoli známky výčitek či studu. O to těžší bylo mu uvěřit. „Jen jsme ti chtěli připomenout, že co moře dalo, může zase vzít. Před lety ti jedna z nás zachránila život. Dlužíš nám.“

Možná se mi nelíbil způsob, jakým to podala, ale chtě nechtě jsem jí musela dát za pravdu. Nebýt jejich zásahu, už bych tady nebyla. Zahrát si na pár dní na detektiva bylo to poslední, co jsem pro ně za jejich pomoc mohla udělat.

Moje myšlenky se mi musely promítnout do tváře, protože její krásný obličej se změnil v grimasu čisté samolibosti. Pochopila, že vyhrála, a patřičně si to užívala. „Najdi naši sestru a přiveď ji zpět.“

Já si její komandování ovšem užívala už podstatně méně. Moje vzpurná povaha neuznávající autority mě nutila odporovat už jen z principu.

Založila jsem si ruce na prsou a skepticky nadzvedla obočí. „Nebo?“

Postavila se a přistoupila ke mně. Podle její vratké chůze jsem poznala, že na pohyb po souši nebyla zvyklá. I přesto se jí dařilo zachovat si grácii, o jaké si většina dívek mohla nechat jen zdát. Mě nevyjímaje.

Oči barvy šafránu nebezpečně zaplály, jak mi věnovala pohrdavý pohled.

Její hlas se mi v zápětí mocně rozezněl hlavou, narážejíc na stěny mojí lebky jako rozbouřené moře.

„Nebo tvůj život propadne oceánu.“

Daisy by nikdo nemohl považovat za ukázkový příklad čarodějky – a už vůbec ne její nadřízení. Je příliš zbrklá, postrádá patřičný respekt, stále se jí nedaří ovládnout to málo moci, kterým disponuje, a potíže se jí nepřestávají lepit na paty. Naštěstí pro ni její otec, velevážený lovec čarodějnic Carson McMillan, nikdy neměl problém zamést její nepořádek pod koberec. Ale dokonce ani on ji nemůže zachraňovat věčně.

Poté, co zpacká svůj nejnovější úkol, posadí Daisy do letadla a tryskem ji přidělí na nové pracoviště, kde by neměla být schopná nic pokazit – do Monaka. V zemi, kde nikoho nezná, lidé jsou nepříjemní, moc si o sobě myslí a mluví jazykem, kterému měla na střední věnovat mnohem víc pozornosti, musí Daisy najít způsob, jak přesvědčit Radu, aby jí dali další šanci. Pokud možno dřív, než ji její nové bydliště dočista připraví o rozum… nebo hůř, o život.

Oficiální web Lusy Adams ~ série na GoodReads ~ série na FB