Žhavé léto s Baronetem (12): Aféra Blackstone

Druhá ukázka z prvního dílu série Aféra Blackstone.

Zamračil se, ale vzápětí odvrátil tvář a zařadil se do kolony projíždějících aut. „Jste Američanka.“

Co tím myslí? Nemá snad rád Američany? „Jsem tu na studijním pobytu. Na Londýnské univerzitě studuju magisterský program.“ Seděla jsem naprosto bez hnutí a přemýšlela, proč mám sto chutí vyklopit mu o sobě úplně všechno.

„A vaše práce modelky?“

V tom okamžiku sexuální napětí zhoustlo. Dala jsem si s odpovědí na čas. Věděla jsem přesně, co se mu honí hlavou – představuje si mě tak, jak jsem na fotografii. Nahou. Cítila jsem se trochu zvláštně. Otevřela jsem ústa. „Ehm. Pózovala jsem pro svého kamaráda, fotografa Bennyho Clarksona. Požádal mě o to. A z něčeho se účty platit musí,
to přece chápete, ne?“

„Ve skutečnosti nechápu, ale na tom portrétu se mi skutečně líbíte, slečno Bennettová.“ Nespouštěl oči ze silnice.

Já po tom komentáři poněkud ztuhla. Kdo si k čertu myslí, že je, aby mě soudil za to, co dělám?

„No, mně se vybudovat mezinárodní korporaci nepodařilo, pane Blackstone. Proto jsem začala modelingem. Dávám přednost posteli před lavičkou v parku. A mám ráda teplo. Zimy jsou tu dost pojebané.“ I mně přišel můj hlas příliš rozčilený.

„Je tu víc pojebaných věcí,“ odtušil a upřel na mě modré oči.

Jak začal mluvit o „jebání“, začala mi vřít krev v žilách. Nebylo pochyb, nad čím přemýšlím. Možná nemám postelových zkušeností tunu, ale na nedostatek fantazie jsem si stěžovat nemohla.

„Aspoň v něčem se shodneme,“ utrousila jsem a přejela si dlaní po čele. Představa Ethanova penisu a ozvěna slova „jebat“ v tak stísněném prostoru na mě byly přece jen příliš silné kafe.

„Bolí vás hlava?“

„Jo. Jak jste to poznal?“

Zastavil na semaforu a pohlédl na mě. Jeho oči putovaly od mého klína k obličeji tak neuvěřitelně pomalu. „Jen jsem hádal. Nevečeřela jste, jen jste popíjela v galerii šampaňské. Je pozdě a vaše tělo volá o pomoc.“ Opět povytáhl obočí. „Mám pravdu?“

Polkla jsem. Za lok vody bych dala celé království. Bingo, pane Blackstone. Máte mě přečtenou jako laciný komiks. Ať už jste kdokoli, jste dobrý.

„Potřebuju jen dva aspiriny a trochu vody a bude mi dobře.“

Ethan zavrtěl hlavou. „Kdy jste naposledy něco jedla, Brynne?“

„Takže jsme znovu u křestních jmen?“

Blýskl po mně sice soucitným, ale zároveň naštvaným pohledem.

„Měla jsem svačinu. Najím se, až přijedu domů.“ Zadívala jsem se z okna. Na semaforu musela naskočit zelená, protože jsme se znovu rozjeli. Jediný zvuk, který naplnil vůz, bylo šustění jeho košile, když otáčel volantem. Zvuk to byl tak vzrušující, že jsem nedokázala ukočírovat svůj pohled. Po očku jsem na něj mrkla. Z profilu měl poněkud nápadný nos, ale to mu na půvabu nic neubíralo. Byl velmi přitažlivý.

Nevšímal si mě. Jako bych vedle něj vůbec neseděla. Soustředil se jen na řízení. Zdálo se, že má Londýn projetý křížem krážem, protože se mě ani jednou nezeptal, kudy má jet. Pořád jsem cítila vůni jeho parfému a hlavou mi probíhaly neskutečné myšlenky. Sakra, potřebuju se z toho auta co nejrychleji dostat.

Vtom Ethan šlápl na brzdu a zastavil před obchodem. „Zůstaňte tady, za chvilku jsem zpátky.“ Jeho hlas zněl poněkud podrážděně. Vlastně víc než jen trochu. Podrážděnost z něj přímo sálala. Přišel mi poněkud direktivní. Jak řekne, tak se stane. Bez diskuzí.

V autě bylo příjemné teplo. Cítila jsem přes tenkou látku sukně kožený potah sedačky. V jedné věci měl Ethan pravdu. Kdybych měla jít na metro, nejspíš bych umřela. Takže jsem seděla v autě naprostého cizince, který mě viděl nahou a dokázal mě přesvědčit, abych se nechala odvézt. A právě v tomto okamžiku přicházel ze samoobsluhy s taškou v ruce a se zamračeným výrazem ve tváři. Celá ta situace začínala být dost divná.

„Co jste v tom obchodě potře…“

Podal mi láhev s vodou a platíčko nurofenu, ekvivalent advilu, který se užívá ve Státech. Oboje jsem si beze slova vzala. Pozoroval mě, jak zapíjím pilulky. Voda ve mně zmizela během několika vteřin. Na koleno mi položil energetickou
tyčinku.

„Snězte to,“ přikázal mi nekompromisním hlasem. Vzápětí ale dodal: „Prosím.“

Povzdechla jsem si a rozbalila čokoládovou tyčinku. Ticho v autě vystřídalo šustění celofánového obalu. Kousla jsem si a pomalu žvýkala. Tyčinka chutnala naprosto božsky. Teprve teď jsem si uvědomila, že mé tělo zoufale toužilo po všem, co mi přinesl.

„Děkuji,“ zašeptala jsem poněkud nejistě. Málem jsem se rozplakala. Snažila jsem se nedat na sobě nic znát. Raději jsem i sklopila hlavu.

„Rádo se stalo,“ odpověděl tiše. „Všichni musíme uspokojovat základní potřeby, Brynne. Jídlo, pití, postel.“

Postel. Sexuální napětí se jako mávnutím kouzelného proutku vrátilo na scénu. Možná nikdy nezmizelo. Ethan měl evidentně talent říkat ta nejnevinnější slova tónem, který rozhodně nevinný nebyl. Žhavým, vášnivým a sexuálním tónem, který se vám vryje do paměti na celý život.

Usedl vedle mě do auta a rozjel se až ve chvíli, kdy jsem dojedla poslední kousek energetické tyčinky.

„Kde přesně bydlíte?“

„Franklinská číslo 41.“

Ethan vyjel z parkoviště před obchodem a zamířil zpět na silnici. Každou minutou jsem se blížila ke svému domovu. Opřela jsem se do pohodlného koženého sedadla a zavřela oči. V kabelce mi zavibroval telefon.

Vytáhla jsem ho a zjistila, že je na něm zpráva od Bennyho: Jsi v poho doma?

Rychle jsem odepsala stručné jo a pak zavřela oči. Bolest hlavy pomalu odplouvala do nenávratna. Poprvé po několika hodinách jsem se uvolnila. Únava si ale vybrala svou daň, protože kdybych nebyla vyčerpaná, nikdy bych si nedovolila usnout v autě Ethana Blackstonea.

Američanka Brynne Bennettová, studentka výtvarného umění na Londýnské univerzitě, si občas přivydělává jako modelka a veškerý svůj čas dělí mezi školu a práci.

Když si úspěšný britský podnikatel Ethan Blackstone koupí její nahý portrét, Brynne zjistí, že tento muž odmítá brát „ne“ jako odpověď.

Touží po ní, chce ji mít ve své posteli, a když ji získá, udělá vše, aby si ji udržel. Ethanova dominantní povaha Brynne okouzluje a přitahuje, a to navzdory traumatům, která si v sobě mladá žena nese. Není však jediná, kdo má v jejich vztahu tajemství. Velké tajemství. Dokáže Ethan zbavit dívku jejích démonů? Dovolí mu to Brynne, nebo je přízraky minulosti oba zničí?

Oficiální web Raine Miller ~ Knihy Raine Miller na FaceBooku ~ série na GoodReads

koupit knihy: Nahá ~ Všechno, nebo nic ~ Oči dokořán