Slammed
Autor: Colleen Hoover
Originální název: Slammed
Knižní série: Slammed (Život jedna báseň)
Díl: první
Žánr: new adult, romance, ze života
Hodnocení: 3 hvězdičky
Layken se spolu s matkou a bratrem přestěhuje ze slunného Texasu do depresivnějšího Michiganu. Tedy, alespoň jí to tak připadá. Nechce se stěhovat z místa, které tolik miluje a nechce přijít o vzpomínky na svého mrtvého otce, ale finanční situace si to žádá. Ve chvíli, kdy na příjezdové cestě svého nového domu potká přitažlivého Willa, cítí, že by nemuselo být vše tak špatné.
Sice se svým pocitům zprvu brání, ale osud jako by měl jiné plány, a tak Willa s Lake neustále svádí dohromady. Všechno vypadá velice dobře a Lake si začne myslet, že by mohlo být i líp… Dokud nezjistí, že její vztah s Willem je odsouzen k záhubě. Sice se ukáže, že jsou oba dva jen oběťmi nastálé situace a že by měli svůj vztah ukončit, dokud to ještě jde, ale citům neporučíš. A tak se oba ocitnou v pořádné vztahové lapálii, ze které nejspíš není úniku.
Nakladatelství: Atria Books (EN), YOLI (CZ)
Počet stran: 214 (EN), 264 (CZ)
Vazba: ebook i brožovaná vazba (EN, CZ)
Vydání v USA: 5.1.2012
Vydání v ČR: 6.11.2014
Datum četby: 1 den, květen 2013, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Mohlo to být daleko lepší.
Můj názor: Na tuhle sérii mě recenzenti lákali už neuvěřitelně dlouho. Pamatuju si, že se recenze na první díl minulý rok objevovaly na zahraničních blozích ve velkém, ale já tak nějak pořád odolávala, protože mi anotace přišla smutná. S velkým boomem new adult romancí jsem si řekla, že sérii vyzkouším. Přece jenom už má dokonce tři díly a všichni si je nemůžou vynachválit. No, já to vidím jinak.
Nechci vám vyspoilerovat důvod, proč spolu ti dva nemůžou být, i když je to pro vysvětlení mého postoje ke knize důležitý prvek, takže budu chodit tak nějak okolo. Příběh je postavený na poměrně jednoduché zápletce. Sice je místy opravdu smutná a dokáže vám zahrát na scity, stejně tak dokáže být roztomile romantická a hezká, ale to je tak asi všechno.
Neustálé zmiňování skupiny The Avett Brothers mi tu kapelu naprosto znechutilo a jestli někdy narazím na nějakou jejich píseň, frustrovaně zaječím. Nápad s recitací poezie byl moc hezký, i když nejsem zrovna velkým milovníkem poezie, po téhle knize jsem ovšem začala volný verš nesnášet. Šlo to naprosto šejdrem a nebavilo mě to.
Hlavní postavy se tak zaplétají do vlastních lží a nerozhodností, že je chcete polovinu času profackovat. Jelikož příběh vypráví Layken, vypadá Will jako ten rozumnější a zároveň tajemnější. Hlavně dokáže být neuvěřitleně přitažlivý a vy si ho oblíbíte, i když byste mu tu facku vážně dali. Zato Layken dokáže být krajně nesympatická a otravná, přestože její pohnutky a zmatenost chápu. Rozhodně to v životě nemá jednoduché, jenže to ani Will.
Kniha měla velký potenciál, ale nedokázala ho patřičně využít. Otevírá až příliš mnoho otázek a málokteré dokáže zodpovědět, do toho vytváří svět natolik nereálný, že se ani do těch postav nedokážete vžít. Což je smutné, uvážíme-li, co se v příběhu děje a jak moc to na postavy doléhá.
Autorka sice ukázala, že psát docela umí, ale její provedení často pokulhávalo a nebyla tak světoborná, jak se snažila tvářit. Hloupé je, že se tento efekt projevuje s každým dalším dílem.
