Dreamologie
Autor: Lucy Keating
Český název: Dreamologie
Originální název: Dreamology
Žánr: young adult, romance
Hodnocení: 5 hvězdiček
Kdo by nechtěl potkat kluka svých snů?
Alice potká kluka svých snů – doslova. S Maxem cestují po světě a prožívají spoustu krásných a dobrodružných chvil. Ale je v tom háček! O všem se Alici jen sní…
Do té doby, než se s otcem přestěhuje do Bostonu a začne chodit na novou školu. A koho ve třídě nepotká? Maxe – kluka z masa a kostí! Není ale takový, jakého si ho Alice představovala.
Má komplikovanou povahu a cestu k sobě nenacházejí snadno. Za vším vězí dávný experiment, který jim hranici mezi realitou a snovým světem nadlouho rozostřil. Komediální příběh s laskavě potrhlými hrdiny a spoustou sympatických postav, které čtenáře donutí smát se nahlas!
Nakladatel: Harper Teen (EN), Yoli (CZ)
Počet stran: 336 (EN), 336 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná vazba (EN, CZ)
Vydání v USA: 12.4.2014
Vydání v ČR: 13.12.2016
Datum četby: 2 dny, leden 2016, v češtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Tohle byl tak milý příběh… a přitom chvílemi tak pitomý 😀
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Můj názor: K téhle knize jsem se dostala tak nějak náhodou a i když jsem si přečetla, o čem vlastně kniha je. Trochu překvapivě jsem si nečetla žádné recenze, takže to pro mě byla jedna velká neznámá. Možná o to víc jsem si smaotnou četbu užila.
Dreamologie je jedna z těch knih, která je místy neuvěřitelně naivní a pitomá, ale tak příjemně napsaná, že musíte hltat stránku za stránkou, abyste věděli, jak celá tahle lapálie skončí. Hlavní hrdinka mi byla neskutečně sympatická, i když její pohled na svět byl častokrát možná až moc růžový a celkově zvláštní. Ale i takoví lidé mezi námi opravdu jsou a ne vždycky to jsou blázínci.
Objekt jejích snů a kluk, do kterého se právě ve snech zamilovala, mi v reálném světě pil krev stejně jako někdy jí. Ačkoliv chápu všechny jeho pohnutky. Ostatní postavy byly tak akorát a celé prostředí příběhu do sebe tak hezky zapadalo, že mi děj utíkal tak nějak sám.
Přiznávám, že občas to s vysvětlením zápletky docela ulítlo, až jsem si musela říkat, jestli to autorka opravdu myslí vážně. Ale co… taková nenásilná forma hezké romance to rozhodně je.
Knihu tak doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst hezkou až roztomile naivní knihu s fajn postavami a lehce ujetým příběhem, který vás i přes svou občasnou pitomost bude bavit.
Zrovna čtu! 🙂 Zatím to vypadá dobře 🙂
Eliz recently posted..Caroline Eriksson: V mlze