Jiskra v popelu

Autor: Sabaa Tahir
Originální název: An Ember in the Asher
Český název: Jiskra v popelu
Knižní série: Jiskra v popelu (An Ember in the Asher)
Díl: první
Žánr: young adult, dystopie, fantasy, magie
Věková hranice: 15+
Moje hodnocení:  3 hvězdičky

Laia je dívka z lidu Učenců, který žije pod krutou nadvládou válečnického Impéria. Společně s bratrem žije u prarodičůa snaží se tak nějak přežívat. Vše se změní jednu noc, kdy si Masky přijdou pro bratra, obviní ho z velezrady, odvlečou neznámo kam a ještě zabijí oba prarodiče.

Laie se podaří uniknout jen tak tak. Teď ale neví, co dělat, proto vyhledá učenecké povstalce s prosbou o pomoc. Ti mají ale podmínku, vydá se jako jejich špeh na imperiální vojenskou akademii Šerosráz přímo pod nos Velitelce a oni zachrání jejího bratra před smrtí. Jenže přežít na Šerosrázu nedokáže hned tak někdo.

Elias je nejlepší voják na šerosrázské akademii, ale nikdy jím nechtěl být. Nechce se stát Maskou do konce života, chce být volný, hlavně chce být co nejdál od své kruté matky. Proto se rozhodne dezertovat. Než se mu to ale podaří, dostane příkaz zúčastnit se smrtelných zkoušek, ze kterých vzejde nový válečnický císař. Vyhrát může jenom jeden, ovšem výhrou ztratí svou duši.

Když se Laiiny a Eliasovy cesty na Šerosrázu zkříží, oba zjistí, že jejich osudy jsou propletené víc, než by si kdy dokázali představit…

Nakladatel: Razorbill (EN), HOST (CZ)
Počet stran: 446 (EN), 450 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 28.4.2015
Vydání v ČR: 29.1.2016

Promo ke knize

Datum četby: strááášně moc dlouho 2016, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Překonala jsem samu sebe.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora

Můj názor: Na tuhle knihu jsem se těšila od chvíle, kdy jsem věděla, že vyjde v češtině. Samozřejmě mi trvalo, než jsem se k ní dostala, takže mě jakákoliv nadšená recenze štvala, protože i já jsem si konečně tu úžasnou knihu chtěla přečíst. A pak jsem si ji konečně mohla přečíst. Psal se březen… a já knihu dočetla až teď. Po skoro šesti měsících. A to už o něčem vypovídá, ne?

Prvních sto stran bylo opravdu příšerných. Tak moc mimoidních a o ničem, že jsem musela knihu na hodně dlouho odložit, abych se k ní mohla zase vrátit. Pak už to bylo o chlup lepší, ale ani tak mě to nepřesvědčilo o tom, že by to byla tak úžasná kniha, jak se někteří tváří. Jde totiž o šílený mix dystopie, gladiátora společně se spartakem a poloujetým milostným čtyřúhelníkem, který je tragičtější než osud Romea s Julií.

Příběh je vyprávěný z pohledů dvou hlavních aktérů, Učence a Válečníka, dívky a chlapce, nepřátel. Přesto lidí, kteří si mají blíž, než by si sami na začátku své cesty mysleli. Nejvíc mi na tom všem asi vadily ty neuvěřitelné logické díry.

Třeba to, jak úžasně se dokázala Laia přetvařovat jako otrokyně, jak jí všechno vycházelo a jen párkrát dostala opravdu přes prsty. Nebo jak nikomu jako nepřišlo divné, že Elijas tak nějak vůbec nesplynu lse svou Maskou a že se najednou chová vzpupně. Vím, že se některé nejasnosti vysvětlily na konci, ale i tak měla kniha plno wtf momentů, které na mě byly moc.

Včetně toho neuvěřitleného mišmaše. Vážně nevím, co očekávat dál, protože když se do všeho ještě zapojila variace Aladdina, málem mi vypadly oči z důlků. Chápu, co autorka chtěla čtenářům dodat, jen někde v procesu jaksi ustrnula. Nebylo to špatné, ale je fakt, že to byla místy neuvěřitelná nuda a nic nikam nevedlo. Kniha se dala pěkně proškrtat. Nemluvě o té zvláštní romanci… Uvidíme, co přinese pokračování.