Breaking Point

Autor: Kristen Simmons
Originální název: Breaking Point
Knižní série: Article 5
Díl: druhý
Žánr: young adult, dystopie, military
Věková hranice: 15+
Hodnocení: 3 hvězdičky

Ember si myslela, že ji smrt její matky zlomí, že už nemá, pro co žít… mýlila se. Pořád je tu Chase, který za ni a pro ni bojoval, i když si myslel, že ho nenávidí až do morku kostí. Po té, co před Federálním reformačním úřadem sehráli svou smrt, se rozhodli přidat k jedné z utajovaných rebelských skupin v Knoxville.

Ember se totiž chce pomstít za smrt nejen své matky, ale také stovek a možná i tisíců nevinných obyvatel, které potkal stejně krutý osud, nebo ještě horší. Zatímco ale Chase do jedné z poboček Odporu poměrně snadno zapadne, Ember má problém ukázat spolubojovníkům, ža taky za něco stojí, i když se raději drží v bezpečí tajné základny, než aby nasazovala krk při bojových akcích.

Tedy až do chvíle, kdy se na scéně objeví obávaný odstřělovač, který si bere na mušku hlavně reformní vojáky. Ember s Chasem si oddechnou, protože se pozornost všech přesune jinam a nikdo tak nemá nutkání zjišťovat, jestli jsou opravdu naživu. Jaké je jejich zděšení, když vláda vydá prohlášení, v němž označuje Ember jako hlavní podezřelou…

Nakladatel: Tor Teen (EN)
Počet stran: 400 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 12.2.2013
Vydání v ČR: nevyšlo

Datum četby: 4 dny, červenec 2015, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Tak jo, myslela jsem, že bude pokračování lepší, zdálo se mi ale spíš mírně horší a hlavně strašně zmatené. Furt někam běhali, něco vybuchovalo, někdo umíral a mizel, alespoň že o té válce jsme se dozvěděli krapet víc.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor: Od druhého dílu jsem čekala, že mi konečně odpoví na hromadu otázek okolo vzniku světa, ns něž jsem v první knize nenašla odpověď… no, vypadá to, že budu čekat až do třetího dílu, protože pořád vím pendrek.

Sice jsem se toho dozvěděla krapet víc a jsem ráda, že nám autorka ukázala i něco z druhé bojující rebelské strany, ale řeknu vám, že ta se mi nelíbila stejně jako ta vládnoucí. Prostě jsem celou dobu cítila, že je něco špatně. Nevím, jestli to autorka dělala záměrně, ale měla jsem pocit, že nemůžu věřit vůbec nikomu a to mě docela ovlivňovalo v chuti vůbec knihu číst.

Kvalitativně se mi totiž zdála horší než první díl, velký podíl na tom mělo i to nekonečné běhání a přemisťování se sem a tam, plno nových tváří, plno mrtvých, plno dalších otázek. A to nemluvím o Tuckerovi, který se najednou zcela záhadně objevil na scéně a vy jste tak neměli ani tušení, jestli je to pořád stejný psychopatický hajzl, nebo je na opačné straně barikády… a pokud ano, proč proboha?

Nemám ráda, když autoři z klasických „hitlerovských“ šmejdů dělají neopchopené a odvrhované chudáčky, s nimiž máme cítit a kteří se najednou změní v ty největší klaďasy, aby nám tak autoři ukázali, že všichni se můžou změnit. Jasně, neříkám, že ne, ale proč nás pak nutí celý první díl někoho z duše nenávidět, aby nám pak vehemntně ukazovali, jak za tu svou psychózu vlastně nemůžou, že viníkem jsou lidé okolo a okolnosti. Jasně. Taky mi jen tak zčistajasna hrábne a stane se ze mě zplozenec zla, protože teď jsem až moc kladná a zatoužím po Temné straně Síly. Blah.

Vztah nevztah Ember a Chase je jak telenovela. Jednou jste nahoře, jednou dole, po většinu času jste ale z obou naprosto zmatení a nevíte, co to jako má znamenat. Navíc se Ember stala příšerně otravnou a to jsem si myslela, že v jedničce to bylo maximum. Jediná postava, která mi tentokrát opravdu sedla, bavila mě a fandila jsem jí, byl Sean. Proč proboha nemůže být hlavním hrdinou on? To by byl nářez!