LOL (Lying Out Loud)

Autor: Kody Keplinger
Originální název: LOL (Lying Out Loud)
Knižní série: The DUFF (Designated Ugly Fat Friend)
Díl: druhý
Žánr: young adult, romance, drama
Hodnocení: 4 hvězdičky

Sonny je úžasná lhářka. Lže o tom, že je její táta ve vězení. Lže o tom, že ji její máma vyhodila z domu. Lže o tom, proč nedorazila včas do školy. Lže o tom, že vlastně celou dobu potají vklouzává do domu své nejlepší kamarádky, aby měla kde hlavu složit a co jíst. Sonny si už ani nevybavuje dobu, kdy byl její život dost fajn na to, aby nemusela lhát. Lhaní je její součástí.

Její lhaní ovšem nabere daleko větší obrátky v okamžiku, kdy si nechtěně vystřelí z nového spolužáka ve škole, který je zakoukaný do její nejlepší kamarádky Amy. Jenže ta o něj nejeví zájem a i když nesouhlasí s tím, že mu Sonny záměrně lže, jejímu plánu se podvolí.

Brzy ovšem Sonny zjistí, že je toho na Ryderovi daleko víc, než by si myslela a že toho mají hodně společného. Jak ale může zastavit enormní lež, kdy si on myslí, že svá tajemství svěřuje Amy, zatímco je to vlastně Sonny? Přitom chce jediné, aby měl rád ji, aby si konečně všimnul jí…

Nakladatel: Scholastic (EN)
Počet stran: 304 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 28.4.2015
Vydání v ČR: nevyšlo

Datum četby: 1 den, červenec 2015, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Po první mizerné polovině to ta druhá dokázala zvednout.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor: Když jsem zjistila, že se opět podíváme do Hamiltonu, byla jsem nadšená a zároveň jsem měla nějaké ty obavy. Pokud jste četli mou recenzi The DUFF, víte, že si o knize myslím, že je naprosto úžasná. Kody jsem si oblíbila právě díky jejímu knižnímu debutu a získala si mě i svými dalšími knižními kousky. Líbilo se mi na nich, že byl každý tak trochu jiný, přesto se všechny dotýkaly hlubších témat a u všech jsem místy bulela jako želva. Ano, na stará kolena jsem ohromná cíťa.

LOL pro mě mělo zpočátku pomalý průběh a nemohla jsem se do příběhu začíst. První půlku knihy jsem opravdu přetrpěla a myslela si, že tentokrát Kody prostě šlápla hodně vedle. Možná je to taky dáno tím, že nemám ráda lhaní a retellingy Cyraca nesnáším moc dobře. Ovšem druhá polovina si to u mě ohromně vylepšila, konečná část knihy s odhaleními mě příšerně rozbrečela.

Hlavní hrdinka Sonny je dosti nesnesitelná a chcete jí po většinu času prostě jednu pořádnou fláknout, aby se přestala chovat jako mrcha a netlačila svou nejlepší kamarádku do věcí, které dělat nechce. Stejně jako nechápete, jak můžete tak hnusně a lhostejně lhát o všem a myslet si, že jí to projde a všichni okolo budou přece v pohodě. Blah. Přiznám se, že jsem Sonny nesnášela a zároveň jsem ji chápala. O to bylo mé rozpoložení u knihy horší.

Bylo tam ovšem takové množství momentů, kdy mě u srdíčka hezky hřálo, že jsem doufala, že mi to konec všechno vynahradí. A trefila jsem se. Chápu, proč se dělo to, co se dělo, stejně jako chápu konečné rozuzlení. Ale díky zklamání z první půlky jsem tentokrát knize nemohla dát plný počet, protože by to nebylo fér vůči ostatním knihám Kody. Přesto se nemůžu dočkat dalšího jejího dílka.

Velké plus dávám knize za to, že se v knize tu a tam mihnou naši oblíbení hrdinové, s nimiž jsme se seznámili ve všech knihách týkajících se Hamiltonu. Ačkoliv není LOL pokračováním The DUFF, přece jenom se v knize objevuje rodina Rushových, stejně jako „napravený“ Wesley.