RC review: Kořist

Autor: Andrew Fukuda
České datum vydání: 6.10.2014
Knižní série: Hon (The Hunt)
Díl: druhý
Žánr: young adult, dystopie, upíři
Nakladatel: Fragment

Genovi se společně se Sisy a kluky podařilo uniknout krvelačným „lidem“ jen tak tak. Unáší je proud řeky, aniž by pořádně věděli, jestli jim Vědec o zemi zaslíbené přece jenom nelhal. Jejich loď má už ty nejlepší roky nejspíš za sebou a na klidu jim nepřidává ani to, že jim jsou upíři neustále v patách.

Hon možná skončil, ale tyhle stvůry pohání chuť a touha po glupanském mase… a rozhodně se ho nehodlají vzdát. Když už se zdá, že uprchlíkům dochází síly i odhodlání, podaří se jim najít cestu pryč z nekonečné noční můry… jen aby se dostali do můry další.

Tentokrát se ocitají v Misii plné mladých děvčat a starších pánů. Měli by být v klidu a šťastní z toho, že jsou konečně v bezpečí. Jenže tady něco nehraje. Proč tu jsou jen staršinové? Proč mají dívky podivně tvarovaná chodidla? Proč se tady o některých věcech nemluví a naopak se jen stále zpívá a raduje se? Jsou pravdu v zemi zaslíbené, anebo jim proklouzla mezi prsty?

Hon pokračuje

Andrew Fukuda přišel se zajímavou verzí novodobých upírů. Samozřejmě se živí krví (nejradši mají tu lidskou) a ven vycházejí jen v noci (sluníčko jim vážně nedělá dobře na pleť), ale nezapomněl si přidat také něco vlastního.

Například to, že nedokážou vstoupit do vody a jít si třeba i zaplavat, spí nejčastěji zavěšení na hácích, nepotí se, nebo se škrábou na zápěstí, když jim přijde něco vtipné. Jsou to nebezpečná a krvelačná stvoření, která vám rychle půjdou po krku, protože jste přece jenom tak hezky voňavoučcí, že by si nejradši dali kousek.

Překlad

Ano, Záře Uhlíková opět na scéně… ale jen na chvilku, takže vám to nemusí nijak drápat srdce. Po prvním díle jsem věděla, do čeho překladově jdu, takže mi to ani nijak nevadilo. A o glupanech se taky moc nemluvilo, jen si člověk přidal nové slovíčko na seznam – soumračnice.

Postřehy a pocity

První díl mě zrovna moc neuchvátil, protože jsem k pokračování přistupovala mírně skepticky. Přece jenom byl příběh v Honu mírně postavený na hlavu, aby vůbec mohl fungovat, nevěřila jsem, že bude druhý díl lepší. Jsem ráda, že jsem se spletla. Kořist je totiž daleko, daleko lepší. Gen mi sice svou „nelidskostí“ i tentokrát párkrát brnkal na nervy, ale už jsem ho začala mít radši. Pro jeho zmatené pocity a všudypřítomné otázky jsem měla pochopení a byla jsem zvědavá, co si na mě autor přichystal dál.

A že to mělo pořádně grády! Byla jsem v šoku z toho, co všechno se na mě ze stránek hrnulo. Pomalu s očima na vrch hlavy se četla některé pasáže a bála se otočit stranu, abych se zhrozila ještě víc. Za tohle pokračování musím autorovi imaginárně zatleskat, protože se mu povedlo překonat mírnou nelogičnost a nudnost prvního dílu. A já jsem si četbu užívala od začátku do konce.

Hodnocení

U Honu bylo z knihy cítit, že si autor oťukává neznámý dystopický terén, u pokračování do toho šel s vervou sobě vlastní a rozhodně nezklamal. Mělo to akci, mělo to horor, mělo to i kousek romantiky a hlavně to mělo tu pořádnou šťávu. Knize tak dávám 5 hvězdiček a jsem hodně zvědavá na poslední díl. Tohle je totiž pěkně zapeklitá situace.

Kořist si můžete objednat na stránkách nakladatelství Fragment.

Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutý recenzní výtisk knihy.