Sladká políbení (54)

Týdenní meme hostované mnou.

Upozornění: Vybraný úryvek může případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!

Spark

Brigid Kemmerer

„Víš,“ řekl potichu, „nemusíš přede mnou pořád utíkat.“

„Nevím, o čem to mluvíš.“ Ale věděla.

„Já se možná pouštím do rvaček, ale ty utíkáš.“

Layne se otočila. Jeho tvář byla ve stínu a ona za to byla vděčná.

„Jsi vedle.“ O krok se přiblížila a dloubla ho prstem do hrudi.

„To ty jsi ode mě pelášil pryč na té cestě.“

Odstrčil její ruku. „Jo, potom, co ses ty odtáhla.“

Byl tak blízko, skoro jí kradl dech. Hledala ta správná slova. „No, netušila jsem, že ty…“

Gabriel ji políbil.

Díky bohu, že ji jeho ruce podpíraly, držely ji za paže, jinak by její kolena vypověděla službu. Chutnal jako káva a karamel a cukr. Vždycky si představovala, že bude divoký, ale nebyl. Byl jemný, opatrný, táhl její rty takovým způsobem, který loudil zvuky z jejího krku a vyvolával v ní pocit, že se k němu chce přitisknout ještě víc.

Ach. Tak tohle bylo to, o čem se tak mluvilo.

Jeho ruce se přesunuly z jejích paží k její tváři, prsty zamotal do jejích vlasů. Jeho polibek se stal více neústupným, oddělil jí rty.

Při prvním doteku jeho jazyka zadržela dech a byla si jistá, že teď už to její kolena rozhodně nevydrží.