Sladká políbení (34)

Týdenní meme hostované mnou… A dneska vybírám…

Upozornění: Vybrané úryvky můžou případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!

Shatter Me

Tahereh Mafi

„Ale nebudu žít normální život.“ S obtížemi polknu. „N-nikdy… vůbec n-nikdy…“

Adam kroutí hlavou. „Budeš. Dostaneme se odtud. Nedopustím, aby se ti to stalo.“

„J-jak ti vůbec může záležet na někom… jako jsem já?“ Skoro nedýchám, nervózní a zkamenělá, ale nedokážu přestat zírat na jeho rty, zkoumám tvar, počítám kapky vody padající do kopců a prohlubenin jeho úst.

„Protože tě miluju.“

Spolknu svůj žaludek. Mé oči vystřelí k jeho tváři pátrat, ale je ze mě jenom klubko elektřiny, bzučící životem a světlem, teplo a chlad a mé srdce je nevypočitatelné. Třesu se v jeho pažích a mé rty se z neznámého důvodu oddělily.

Jeho ústa změknou v úsměv. Mé kosti zmizely.

Točím se ve spirále deliria.

Jeho nos se dotýká mého nosu, jeho rty jsou jen dech vzdálené, jeho oči mě hltají a já jsem jen louže bez rukou a nohou. Cítím ho všude, cítím každičkou část jeho těla přitisknutou na to mé. Jeho ruce na mém pasu, napnutí mých boků, jeho nohy žhavé naproti těm mým, jeho hruď mě naplňuje silou, jeho tělo postavené z cihel vášně. Chuť jeho slov prodlévá na mých rtech.

„Vážně…?“ Mám jedno šeptnutí nedůvěry, jedno vědomé úsilí věřit tomu, co není možné. Jsem rožhavená až k patám, naplněná vším nevyřčeným.

Podívá se na mě pohledem přetékajícím emocemi, až se málem v polovině zlomím.

„Bože, Juliette…“

A pak mě políbí.

Jednou, dvakrát, dokud neznám jeho chuť a nepochopím, že nikdy nebudu mít dost. Je všude od mých zad, po mé ruce a najednou mě líbá tvrději, hlouběji, s vroucí potřebou, o které jsem dříve neměla ani ponětí. Oddálí se jenom pro nabrání dechu a schová své rty u mého krku, podél klíční kosti, nahoru k bradě a tvářím a já lapám po kyslíku a on mě ničí svými doteky a jsme promoklí a krása a radost z momentu, o kterém jsem si myslela, že nikdy nenastane.

Tahle kniha je úžasná a já doufám, že se vydání dočkáme i v češtině, protože bych vám všem přála přečíst si řádky, které mě tolik uchvátily. Nejspíš jste si všimli, že Tahereh píše jinak. Snažila jsem se ve svém překladu zachovat její styl, tak se mi to snad podařilo. Kniha vás neuvěřitelně vtáhne a hned tak nepustí. Nechtěla jsem vás o tento příspěvek ochudit 🙂

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge