Trápení

Autor: Richelle Mead
Originální název: Succubus Blues
Knižní série: Sukuba (Georgina Kincaid Series)
Díl: první
Žánr: urban fantasy, démoni, andělé, upíři, sukuby
Věková hranice: 20+
Moje hodnocení: 2 hvězdičky

Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností?

Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena!

Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem…

Nakladatel: Kensington (EN), Domino (CZ)
Počet stran: 343 (EN), 312 (CZ)
Vazba: Brožovaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 1.3.2009
Vydání v ČR: 13.6.2011

Datum četby: 5 dnů, listopad 2011, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Tak pitomou ženskou jsem už dlouho neviděla…

Oficiální blog autorky
Oficiální stránky autorky

Můj názor: Vampýrskou akademii z pera Richelle zbožňuju. Jde o jednu z mála výborných upířích sérií. Proto jsem byla zvědavá, jaká je její série pro dospělé.

Georgina je už nějaké to století sukubou. Démonem, který svádí muže a pomocí sexu z nich tahá jejich životní sílu a energii. Ano, sukuba je ta zlá. Jenže Georgina svou prací nežije a kdyby mohla, nechala by ji plavat. Jenže jednou uzavřela dohodu, ze které není úniku. Má svůj svět, své přátele, svou druhou práci a knihy Setha Mortensena. Někdo ale začne vraždit nesmrtelné v jejím okolí a když se zaměří i na její přátele, nehodlá to nechat jenom tak.

Upřímně, čekala jsem mnohem víc. I na knížku pro dospělé mi to přišlo zbytečně přesexované – už proto knihu výrazně nedoporučuju mladším ročníkům. Zápletka byla docela průhledná a vraha jsem odhalila už na začátku, jen jsem čekala, jestli se mé podezření potvrdí.

Hlavní hrdinka mi vůbec nebyla sympatická. Nejen že vůbec nepůsobila jako sukuba, ale spíš jako nanicovatá hloupá nymfomanka, která roztáhne nohy každému a pak se z toho strááášně trápí. Něvěřila jsem jí to, ani sexy mi nepřišla. Neměla žádné ženské kamarádky, což o ní navíc vypovídá, jak sebestředná osoba to byla. Jen ona, ona a zase ona. Nehledě na to, že se práce v knihkupectví kdoví proč slučuje i s kurzem tance (WTF?).

A ach bože, důvod, proč se stala sukubou, je naprosto stupidní. Vážně. Při čtení jejích vzpomínek z minulosti jsem si říkala, jestli Richelle při psaní věděla, že zrovna v době, o které píše, byly sexuální orgie na denním pořádku. Nikomu zase tak srdce netrhalo, když někdo někoho podvedl. Tehdy byli lidé mnohem více sexuálně otevření, než je tomu dnes. Už tady to pro mě byl velký kámen úrazu a celkově mi pak důvod „zaprodání se zlu“ přišel zbytečný a hloupý. V prvé řadě to ukazuje, že Georgina nikdy nebyla dobrý člověk a i když měla tolik let na to, aby mentálně dospěla a pochopila sama sebe, zůstala stejně hloupá jako tehdy.

A Seth? Ti dva mezi sebou žádnou chemii neměli. Nic. Seth mi vůbec přitažlivý nepřišel a vážně nechápu, z čeho že to ta ohromná láska vznikla. Spíš mi to přišlo jako sexuální touha. Ani to jeho psaní emailů nebylo nijak roztomilé. Roman? Slizoun. Dotěra. Pitomec. Fakt ne.

Jediná postava, která v téhle knize stála opravdu za to, byl Carter. Veliká škoda, že toho prostoru tolik neměl.

Kniha mi přišla prostě nudná. Nic mě nenutilo ke čtení, příběh mě vůbec neuchvátil, postavy mi přišly jako z grotesky. Mělo to být akční a žhavé, bylo to spíš jen otravné. Což mě mrzí, protože VA mám opravdu ráda. Při hodnocení jsem původně chtěla dát 3 hvězdičky, ale když jsem si všechno zpětně promítla, myslím, že ty 2 bohatě stačí.