>Černobyl a město duchů

>

Minulou sobotu jsem vám měla přinést další článek o místě z našeho podzimního putování, ale bohužel mě zaskočila jistá věc, která mi vzala veškerou energii na psaní článku. Snad to tolik nevadí, protože konečně se můžeme podívat na další zastávku v rámci Děsivého čtení.

Myslím, že jste už o Černobylu někde něco zaslechli. Pokud ne, pokusím se vám osvětlit, co za hrůzu se to před lety stalo. Dne 26. 4. 1986 se ve čtvrtém reaktoru černobylské jaderné elektrárny blízko ukrajinského města Pripjať odehrála exploze. Ta odtrhla víko reaktoru, vyústila v požár a sérii dalších explozí, které zavinily samotné roztavení reaktoru.

Do vzduchu se tak následně uvolnil radioaktivní mrak. Tento mrak postupoval západní části tehdy ještě existujícího Sovětského svazu, východní Evropou až ke Skandinávii. V podstatě zasáhl celou severní polokouli. Těžce kontaminovány byly oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska a zasažená místa musela být okamžitě evakuována. Nejhorší ze všeho ale bylo, že o rozsahu a vážnosti nehody Sovětský svaz tehdy mlčel. Šlo o nejhorší jadernou havárii nejvyššího stupně.

Jadernopu nehodu v podstatě zavinil experiment, který mě vyzkoušet setrvační oběh turbogenerátoru. Během testu došlo k několika lidský chybám a nedodržení bezpečnostních předpisů. Díky přehřátí následně došlo ke dvěma výbuchům. 

Prvním krokem likvidacebylo hašení požáru v reaktorové hale a na střeše turbínové haly. Speciálnímu hasičskému útvaru se podařilo tento požár zlikvidovat zhruba po třech hodinách od výbuchu v reaktoru. Hasiči, kteří jadernou havárii likvidovali, vůbec neznali příčinu ohně a zalévali nejdříve trosky reaktoru vodou, čímž situaci ještě zhoršovali a docházelo k dalším menším explozím a zamoření. Aby se zabránilo únikům radioaktivity, byl reaktor postupně zasypán. Dva týdny po jaderné havárii rozhodly sovětské úřady zakonzervovat celý havarovaný blok včetně strojovny do tzv. sarkofágu – betonové obálky s vestavěným chladícím systémem. Nikdo ze zasahujících tehdy nevěděl, jak nebezpečné tohle jejich zarchaňování vůbec bylo.

Radioaktivní zamoření zasáhlo nejvíce město Pripjať, ve kterém tehdy žilo zhruba 50 tisíc obyvatel a které leží asi tři kilometry od havarovaného reaktoru. Po celou sobotu (v den kdy jaderná nehoda proběhla) ponechaly úřady ve městě běžet vše normálním životem a neinformovaly ani o tom, že v bezprostřední blízkosti probíhá likvidace následků havárie jaderné elektrárny, ani o tom, že městu hrozí radioaktivní zamoření.

Jaderná nehoda způsobila, že v Pripjati vzrostla úroveň radiace na tisícinásobek přírodního pozadí. Ve 22:00 hodin bylo rozhodnuto o evakuaci města. Ta proběhla až druhý den.

Uvádí se, že havárie jaderné elektrárny Černobyl nějakým způsobem zasáhla zhruba 600 tisíc osob. Oficiální dokumenty rozdělují oběti radioaktivního zamoření do více skupin. Jde především o skupinu „likvidátorů“, kam patří pracovníci záchranných a asanačních čet, zaměstnanci elektrárny, hasiči a policisté.

O Pripjati se hovoří jako o městě duchů, protože lidé město opustili ve spěchu a všechno nechali tak, jak bylo. Po čase se do okraje města vrátili starousedlíci, kteří se i přes doznívající stopy radiace rozhodli v místě žít.

Mě osobně jak Černobyl tak i Pripjať děsí a fascinují zároveň. Ze všech uveřejněných fotek a videí na mě padá hrůza a smutek a doufám, že se nic takového už opakovat nebude.

Podívejte se například na tyhle fotky po 25 letech od havárie nebo na samotné video z návštěvy Černobylu.
 

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge