Letní dumání (6)

Šestý příspěvek do dumajícího letního meme. Mějte prosím na paměti, že následující řádky reflektují můj názor na dané téma. Je přirozené, že se můj pohled na věc může od toho vašeho diametrálně lišit, v lepším případě shodovat. Neberte si to moc k srdci. Každý jsme nějaký a ne vždycky spolu můžeme souhlasit. Neberte prosím má slova jako tu jedinou možnou pravdu. Spíš si počtěte a sdělte mi, jak to vidíte vy.
Fanatičtí fanoušci knih
Každý z nás má nejspíš nějakou oblíbenou knihu nebo knižní sérii, o které mluví jenom v superlativech a za kterou by i život dal. U mě to navždycky bude série o brýlatém kouzelníkovi. Vyrostla jsem spolu s Harrym a musím říct, že jsem na to pyšná. Rowlingová dokázala vymyslet svět, o němž si budou číst i generace čtenářů po nás a stále půjde o výborné knihy.

V souvislosti s touto sérií jsem si snad prošla všemi možnými i nemožnými stádii fanouškovství. Byla jsem ze světa knih naprosto unešená. Předobjednávala jsem si vycházející díly v češtině, abych se k nim dostala co možná nejdřív. Stála jsem před dveřmi knihkupectví, celá nedočkavá, jen si sáhnout na další díl, mít ho konečně doma, začít číst. Spekulovala jsem spolu s ostatními fanoušky na fórech o tom, co se událo v předešlých dílech a co by se eventuálně mohlo dít dál. Rozebírala jsem chování postav, různé náznaky v textu, snažila se přijít na to, co se vlastně stalo. Četla jsem si knihy neustále dokola, opakovaně své oblíbené pasáže, hrála jsem role playing game, psala jsem povídky, kupovala časopisy, vystřihovala si články a lepila si je do sešitu, kupovala jsem si alba a sbírala do nich samolepky. Častokrát jsem nešla spát, dokud jsem knihu nedočetla.

Knihami jsem doslova žila. Ale zdravě. Nebyla jsem nikdy taková ta vyloženě fanatická fanynka, která si vylepuje plakáty herců a dnem i nocí o nich sní a kdoví co si představuje. Na filmová zpracování jsem se sice těšila, opravdu moc, ale nikdy jsem nebyla naprosto bez sebe. Na co narážím? Na fenomén Twilight. To, co se děle okolo této ságy je příšerné.

Ke Stmívání jsem se kdysi dostala přes jednu kamarádku, dávno předtím, než se stal tak populární. Kniha se mi opravdu líbila a i já jsem měla svoje zamilované období, kdy jsem byla přesvědčená o tom, jak je Edward děsně cute. Jenže jsem z toho vyrostla a nezakrsla jsem. To je problém některých dnešních fanoušků knih.

Dnešní trend je, stát se fanouškem knižní série (nebo knihy) kvůli jejímu filmovému zpracování. Tohle nemá s obyčejným fanouškovstvím nic společného. Tohle je dle mého názoru vyhnané až do nejvyšší možné míry. Chování takových lidí, většinou ženského pohlaví, je častokát opravdu šílené, takže to háže špatné světlo na ostatní – což je vážně škoda, protože ne všichni jsou samozřejmě takoví. To se potom normální čtenáři častokrát musí i stydět za to, že mají knihy jako Stmívání rádi.

Já osobně jsem fanouškem několika knih a několika sérií. V obyčejném fanouškovství není nic špatného. Ale všechno by se mělo brát s rezervou. Člověk by neměl ostatním vnucovat svůj názor a hádat se pomalu do krve za to, když má někdo jiný názor. Na světě je plno lidí, plno názorů. Na knihy se budete dívat jinýma očima v různých stádiích života. Ne každá kniha je opravdu bestseller, i když to nakladatelé prohlašují.

Mám pro vás radu: Buďte zdravými fanoušky a ty fanatické přehlížejte, ono je to časem přejde.

Pokud se do tohoto letního meme chcete zapojit, podívejte se sem.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

6 komentářů

  1. Teresinha napsal:

    >Poslední věta by se měla nechat tesat do kamene! (totiž ta poslední nad obrázkem… ačkoli ta pod obrázkem vlastně skoro taky :))
    Pěkně sepsáno!

  2. Sammy Winchester napsal:

    >Vampýrská akademie ještě ve filmu nevyšla a i přesto jsem si ji zamilovala… musím říct že u Upířích deníků to je jiné protože ten seriál má v podstatě jenom ty postavy stejné i když ani to ne jinak je to úplně jiné.
    Ty filmové verze mi ale u něčeho jiného třeba vadí. Myslím že na Twilight sagu bych měla jiný pohled a Harry Potter. Tam bych si to dokázala představit i bez filmu a stejně bych si zamilovala Weasleyovi dvojčata :)… A tenhle článek… velice pěkně jsi to vystihla.

  3. luckily napsal:

    >Mám to jako ty, Harry Potter ve mě probudil fanouška a byla jsem opravdu zklamaná, když mi nepřišel dopis z Bradadvic..:D Je tedy fakt, že jsem nikdy nečekala před knihkupectvím, až otevřou, ale je pravdou, že na nové díly jsem se ukrutně těšila, i když jsem na ně musela čekat docela dlouho – dostávala jsem je na vánoce a narozeniny, až když se vydávala 5, moji mamce došlo, že přece své dítě takhle trápit nemůže, tak mi to kupovala, co nejdříve to šlo…
    K TS jsem se dostala právě kvůli tomu, že Edwarda hraje Robert, který hral v HP Cedrica, který se mi líbil a jeho smrt jsem oplakala.:( Ale to šílenství kolem těch filmů je až nesnesitelné a když člověk vidí ty fanynky ny youtube, tak se sám stydí a přitom nemá proč. Divím se, že těm samotným fanynkám není hanba… Ale na druhou stranu, bez těch filmu bych nezjistila, že existuje tak sexy herece jako je Kellan Lutz…:D No, všechno má svoje plus a mínus..:D

  4. Ettelëa Dragons napsal:

    >Vidím, že mnoho lidí to má s Harrym stejné. Taky jsem napjatě očekávala sovu a představte si – ono nic! 😀 Mám Harryho moc ráda, opravdu, vlastně ano, on ve mě probudil lásku ke čtení, ale nikdy jsem nečekala před knihkupectvím. Takovou moji knihou srdce je Pán Prstenů…

    Stmívání mám taky ráda, ale rozhodně ne to filmové. Nikdy jsem nepatřila mezi fanatické fanoušky, jsem zastáncem knižních verzí, ale když už se mi nějaká kniha zalíbí, tak se po dobu, co ji čtu stane nedílnou součástí mého života aa já ten příběh prožívám spolu s hlavními hrdiny, opravdu se do toho dokážu hodně zažrat 🙂 Pak skoro nepřemýšlím nad ničím jiným, než jak to celé dopadne a co by bylo kdyby… Ale pak to zase odezní.

    Vážně nechápu ty šílené fanynky, které slintaj před obrazovkama… A už vůbec nevím, co vidí na filmovém Edwardovi – Robertovi 😀

  5. moira napsal:

    >Pravdivý článek! Bradavice prostě navždy zůstanou vzdáleným snem všech HPmaniaků… :)).
    Náhodou film na téma TS je celkem dobrý – tedy ta parodie ano. Když jsem poprvé sledovala Tupíry, myslela jsem, že umřu smíchy. Doporučuju se na to podívat – je tam i celkem "hezky" znázorněná fanynkovská posedlost.. 😀

    Ale je pravda, že kvůli tomu, co vše je na webu nakydané okolo TS už jí nemám pomlau ani chuť číst. Na druhou stranu – právě kvůli tomu jsem začala psát své povídky.. 😛 … x))

  6. Infinity napsal:

    >Tvůj článek se mi moc líbí, je v něm hodně pravdy. 🙂

    Jen já osobně jsem nikdy nepropadla Harry Potterovi. Všichni na mě vždycky koukali divně, když byla HP manie a všichni tu knihu četli a já ne, mě to nijak neoslovilo. Ani to filmnové zpracování. Líbil se mi jen první díl a pak mi to přijde nezáživné.

    Ale na Twilight jsem tak trochu ujížděla. Ale ne tím způsobem, že bych musela mít všude po pokoji vyvěsené plakáty a že bych snila o Edwardovi. To opravdu ne. Jen jsem byla vždy natěšená na nový díl a na ten poslední ve filmovém zpracování se opravdu moc těším.

    A já osobně nesnáším fanatické fanoušky, to je přehnané. Jak se třeba jedna holka může upnout k nějaké knižní/filmové postavě, to nikdy nepochopím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge