>Knižní řetězovka (4)

>

S touhle úžasnou Knižní řetězovkou přišla Luu a plno ostatních blogerů se do ní zapojilo. Já jsem si řetězovku musela rozdělit do menších úseků, protože nejsem schopná na některé otázky odpovědět jasně, stručně a výstižně. Prostě se vykecávám 😀 Otázek je celkově 55, já si to rozdělila na 5 otázek/příspěvek, tudíž se můžete těšit dohromady na 11 příspěvků. Tohle je teprve čtvrtá část, protože jsem nějak úplně zapomněla, že jsem ještě nepublikovala všechny části. Takže pokračování „zpovědi jednoho knihomola“.

16. Děláš knihám oslí uši?
Ani náhodou! Fuj! Nechápu, jak to nekdo může knížkám dělat.

17. Píšeš si na okraje stránek poznámky?
Ne. Je to pro mě v podstatě stejné jako u těch oslích uší. Jsem na své knížky opravdu choulostivá a když si chci něco zapamatovat, nebo se mi něco nezdá, napíšu si to někam bokem na lísteček. Do knížky nikdy. To je zvěrstvo.

18. A do učebnic?
Pokud se jedná o učebnice, vnímám to jinak. Tam si poznámky samosebou píšu. A strašně ráda používám zvýrazňovače. Nemám totiž ráda jednolitý jednobarevný text, protože se mi z toho špatně učí. Člověk pak ztrácí orientaci a taky ho to „mozkově uspává“. To si pak ze mě kamarádi dělají legraci, že to mám jako omalovánku.

19. V kterém jazyce čteš nejradši? Kolik jich ovládáš?
Samozřejmě nejradši čtu ve svém rodném jazyce – v češtině. V tomto směru jsem patriot a kdykoliv v knize narazím na nějaký novodobý český slovní paskvil, otevírá se mi kudla v kapse. Na češtinu já jsem pes. Některé výrazy moderní češtiny výsostně nesnáším. Chápu, že jazyk se neustále vyvíjí, ale myslím, že ne ve všech knihách by se prostě mělo mluvit hovorově, nebo by se prostě neměla normální česká slova překrucovat a já nevím co ještě. Nevím, jestli mě chápete, protože netuším, jak bych se jinak vyjádřila. Novodobá slova mi prostě trhají uši a mrzí mě to, protože mladší generace už nejspíš budou mluvit jenom takhle. Nebudou vědět, že by se mělo mluvit normálně. Rozumím tomu, že v naší republice existuje několik nářečí, která se mluvou samozřejmě liší, ale v knihách, alespoň ve většině z nich, by se měl zachovávat jednotný normální český jazyk.

Já sama pocházím a žiju ve Slezsku. Naše nářečí je tzv. „po naszymu“. Řekla bych, že jde o směsici češtiny, polštiny, slovenštiny, němčiny a někdy i ruštiny. Proč tolik směsek? Inu, kdysi dávno jsme byli součástí Polska, pak Česka, slovenské hranice tu máme blízko, pak nás zabrali Němci a po nich přišli Rusové. Je to prostě směska všeho možného. Když začneme mluvit po naszymu, málokdo nám je schopný rozumět. Já jsem samozřejmě mladší generace, takže neumím mluvit plynně, ale domluvím se a rozumím. Někdy je pro mě problém třeba rozeznat slovo polské od slovenského, protože u nás to máme všechno dohromady.

Od malička jsem se dívala na polskou televizi, takže umím i polsky. Nedávno jsem zkusila číst knížku v polštině a kupodivu mi to šlo. Kromě toho jsem se na střední škole učila španělsky a latinsky. Z latiny umím prd a ze španělštiny si dokážu objednat pivo 😀 Mým druhým nejoblíbenějším jazykem je samozřejmě angličtina. Tu jsem se učila už ve školce. Sice jenom základy, ale pak jsem měla na základní škole na čem stavět. Od té doby jsem se snažila v angličtině jenom zdokonalovat, protože se mi moc líbí. No a tak se stalo, že jsem začala číst i v angličtině. Nejsem žádný odborník, ale baví mě to.

Takže abych to shrnula. Umím dobře česky, protože si myslím, že nejdřív musíte češtinu umět, abyste ji mohli začít „prznit“. Umím dobře anglicky a polsky. Ve slovenštině jsem knihy ještě nečetla, protože doma žádné nemáme, ale slovenština mi problém nedělá. A tak trochu něco přečtu i ve španělštině.

20. Co musí kniha mít, abych si ji zamilovala?
Na to nemám jednoznačnou odpověď, protože je to pokaždé různé. Někdy je to příběh, někdy jsou to hlavní postavy. Nemám na to univerzální pravidlo, řídím se svým citem. Kniha, která ze začátku vypadá divně, se na konci může ukázat jako něco velice výborného… a naopak. Samozřejmě mám radši originální, neokoukané příběhy. Ale těch už vážně moc není, protože i když si myslíte, že jste přišli s něčím novým. Ukáže se, že to tu bylo už dávno před vámi.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

2 komentáře

  1. Ettelëa Dragons napsal:

    >Taky jsem se dneska přidala, líbí se mi otázky 🙂
    Když to tak čtu, na většinu máme podobné názory… docela ráda bych si někdy poslechla to vaše nářečí, musí to být zajímavé 🙂

  2. moira napsal:

    >vypadá to na něco, k čemu bych se mohla upsat i já.. 😀 jsem ráda, že jsem na tvůj blog narazila.. :)) (díky ti goodreads a willindo.. :D)

    s oslíma ušima souhlasím, vytočí mě i když si malilinko pokrčím stránku.. xD (představa, že by do knih někdo psal mě upřímně děsí) Od jisté doby své milované knížky raději nikomu nepůjčuju, v lepším případě jsou odrbané 🙁 a v tom horším se mi nevrací vůbec.. 😛

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge