Doba temna skončila!

Mí drazí milovaní čtenáři, jsem zpátky! Chyběla jsem vám?

Ten týden bez pořádného internetu mi připadal pomalu jako věčnost. Nejlepší je, jak vám chcípne net, když potřebujete dělat seminární práce, dodělávat bakalářskou práci a plno dalších věcí, kdy se bez něj prostě neobejdete. Ale zase tak strašné to nebylo, přežila jsem to a i tak jsem nějak udržovala svůj blog při chodu.

Mělo to ovšem i něco pozitivního – přečetla jsem několik knih, jejichž recenze jsem už publikovala, nebo se na ně teprve chystám. A musím říct, že i když jsem například k Percymu přistupovala dosti skepkticky a po přečtení prvního dílu jsem z něho měla dojem více než podivný, nenechala jsem se tím odradit a sáhla po druhém dílu… a neprohloupila jsem. Druhý, třetí a ostatně i ten čtvrtý díl jsem v češtině zhltla během pár dnů a nemůžu se dočkat dílu posledního. Říkám vám, pokud jste tuhle sérii ještě nevyzkoušeli, jděte do toho. První díl vás možná odradí, ale nepoddávejte se a čtěte dál. Budete okouzleni jako já.

Dále se pak udála jistá věc, k níž jsem se dosud nemohla vyjádřit, protože jsem se nedostala do komentářů a tak vůbec. Chtěla bych touto cestou poděkovat i Luce za to, že se mě zastala. O co jde, říkáte si? Netušila jsem, že svou první soutěží, ze které jsem vážně měla radost, dokážu někoho naštvat. A že toho někoho dokážu vytočit až takhle. Nejsem člověk, který by na sebe nechal házet špínu, a proto jsem se rozhodla celou věc všem, kteří jsou rozumní a chtějí poslouchat, vysvětlit a uvést na pravou míru.

Celou soutěž pořádám na své vlastní náklady – nikdo mi knihu nedaroval, kupovala jsem ji za své peníze a stejně tak budu muset koupit tu správnou obálku, ve které knihu výherci pošlu, já sama budu hradit poštovné (pokud ještě bude za hranice, vyjde mě nejspíš vyšší). Proto si snad můžu určovat podmínky, za jakých bude MÁ SOUTĚŽ probíhat. Nechci po vás nic jiného, než napsat komentář a vyplnit formulář! Pokud si chcete přilepšit pár bodíky navíc, tak záleží jen na vás, jestli se o ně pokusíte. Byla jsem totiž anonymní slečnou, která nemá ani tolik kuráže, aby se podepsala, osočena z toho, že… a teď cituji: „Ahoj, promin na tvuj blog chodim kazdy den, ale toto mi prijde vazne divny! Nejde o tom, ze jsi pripravila soutez o knizku- je to vybornej napad. Ale to jakym zpusobem budes vybirat viteze (ze jim budes davat body podle toho kdo te ma v pratelich, kdo tweetne toto a tamto, kdo te ma na fb, kdo prida clanek, kdo te ma v odkazech!) timto jsi mohla tuhle soutez rovnou pojmenovat na : Soutez o zviditelneni- a pokud nejste sprateleni s mou strankou rovnou muzete odejit! Ja napriklad blog nemam, twitter take ne- tak kde mam nasbirat ty blby body??? Chodim sem proto, ze me to tu bavi- cist si tve prispevky atd. ale toto mi pprijde opravdu jen o zviditelneni!!!Ikdybych se souteze chtela zucastnit nema to cenu- protoze to je pouze pro ty co blogy maji take!!! Nevazis si tech co ti sem chodi jen proto ze chteji- ne proto ze museji protoze jsou SB!„

Zdůrazňuji, je to MÁ SOUTĚŽ! Ano, přiznávám, že jako možnost extra bodíků jsem pojala jako zviditelnění se… A o to právě jde. O zviditelnění mého blogu, mé práce. Nabídla jsem několik možností, ze kterých si lidi mohli vybrat. Alespoň 4 z nich jsou pro ty, kteří blog nemají. Ony ty bodíky tam totiž nejsou pro nic za nic. I kdyby dotyčné slečny nevyhrály, pořád jejich snaha nepřijde nazmar. Za rok bude blog slavit narozeniny… a kdoví, třeba se jim ty bodíky budou i hodit. Víc prozrazovat nebudu.

Ale abych odůvodnila mou snahu o zviditelnění se… Jde o jednoduchý vzorec. Čím více čtenářů, a hlavně komentujících čtenářů, bude můj blog mít, tím pak bude perspektivnější pro česká nakladatelství a mně se tak podaří mít možná alespoň malinkatý vliv na to, jakých knih se u nás v budoucnu dočkáme. Stejně tak se mi podaří navázat s nimi i jakýsi druh spolupráce a pokud uvidí, že mi sem budete psát, ptát se a já nevím co ještě… možná se mi časem podaří pro vás získat i knihy do soutěží. Což znamená častější soutěže o zajímavější kousky a přinášení čerstvých informací o knihách. V zahraničí to takhle funguje úplně normálně a nikdo se nad tím nepozastavuje. O to víc mě omráčil tenhle útok… a že to útok byl.

Jsem za každého svého čtenáře vděčná, ale nenechám se urážet. Celý tenhle incident na mě působí jen jako jakési těžké rupnutí nervů a vyřvání „nespravedlnosti“ do světa. Takové lidi mám vážně nejradši, vůbec nepřemýšlejí a chtějí honem honem sdělit svůj názor a co nejvíc jen druhé straně ublížit. Připadá mi to krajně trapné a na chvíli mi to hodně hnulo žlučí. Protože ať už si to nahlas přiznáte nebo ne, každý z nás chce být za svou práci pochválen a jákekoliv škaredé a posměšné slovo člověka prostě zamrzí. Blog jsem zakládala s tím, že si budu psát jen spíš tak pro sebe, jenže už to bude skoro půl roku a já jsem tohle své blogování začala brát vážněji. Už jenom proto, že mě baví vám přinášet novinky o knihách a o tom, co se kde šustne a líbí se mi, když mi třeba v něčem dáte za pravdu, nebo mi jen sdělíte opačný názor, jak kniha působila na vás… Tohle mě baví! Diskutování!

Dále se pak chci vyjádřit k tomu, jak slečna anonymní reagovala na Luce: „Jasne tim vyjadruji ze se souteze neucastnim:-D Knizku si muzu koupit i sama 😉 Jen jsem vyjadrila svuj vlastni nazor a jen ostatni vidi jake jste kdyz Syki to okamzite dala na fb(a urazila me tim) aniz by trosku nad tim zapremyslela a napadlo ji, ze to nebylo nic urazejiciho, a mam jeji blog rada;-))„

Chci jen říct, že je mou osobní svobodou jakkoliv reagovat na urážky a jestli jsem tím někoho urazila, je mi to líto, ale jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Z těch anonymních slov totiž není cítit nic jiného než urážení a záměrné zesměšňování druhého. A i když je celý tenhle výrok doprovázený smajlíky, což má možná tvrdost slov zmírnit, spíš to na mě působí jako těžký výsměch ála já mám pravdu a ty ne. Každý máme právo na svůj názor, ale každý máme právo se i bránit. Je zajímavé, že většina s tím žádný problém neměla. Pochopily, co se po nich chce, připočítaly si bodíky, sem tam si posteskly, že jich třeba mají málo, ale neosočovaly mě z ničeho. Milá slečno anonymní, tvé jednání je opravdu ubohé a měla by ses dvakrát zamyslet nejen nad sebou, ale i nad tím, co napíšeš. Zbytečně tak vyvoláváš konflikty a ubližuješ lidem a přitom vůbec o nic nejde. Jsem hodně zvědavá, jestli mi na tohleto všechno zase nějak trefně nezapomeneš odpovědět. Upřímně, je mi tě líto a o takové lidi nestojím. Nepotřebuju, aby mi tady všichni pochlebovali, ráda přijmu konstruktivní kritiku, ale tvé řeči jsou jen výplodem ješitné a závistivé osoby. Tímhle bych pak tuhle nemilou věc ukončila…

Jen chci připomenotu těm z vás, kteří se do soutěže přihlásili pomocí formuláře, ale nenapsali komentář k článku, abyste tak učinili co nejdřív! Podmínkou je napsat komentář k článku a vyplnit formulář. Musíte udělat obojí, abych si vás dala do slosování. A ano, jde o soutěž. Soutěžíte mezi sebou, ale ne pomocí bodíků…

Zítra se můžete těšit na recenzi prvního dílu Percyho a zase na můj starý způsob otravování 😀 Doufám, že mi i nadále zachováte svou přízeň a odvážíte se víc komentovat a diskutovat. Já se budu i nadále snažit  přinášet novinky nejen sem, ale i na FB.

Chtěla bych vás jen upozornit na nové nadějné blogerky. Odkazy na jejich blogy jsem přidala do svého blogroll. Doufám, že jim jejich zápal pro knihy a pro psaní recenzí vydrží a já si budu mít co u koho počíst. V poslední době se vyrojilo hodně nových knižních blogů. Zklamáním pro mě však je to, že většina z nich pouze kopíruje anotace a co je horší, krade naše věci. Udržování obsahu našich blogových miminek zabere čas, a proto je vážně hnus vidět pak svá vlastní slova někde na jiném blogu. Nedělám si iluze, že by to všechno zmizelo, ale vážně to není pěkné.

Mám pro vás nějaké novinky, na které si budete ještě muset chviličku počkat. Jak jsem slibovala, sepíšu příspěvek o sobě a pak pár příspěvků o tom, jak si například objednat knihy z BookDepository apod (protože mě o to někteří z vás žádali), takže jen chviličku strpení. A předtím, než mi padl net, jsem si vymyslela i vlastní sekci download, kde si budete moci stáhnout tzv. TEAM BUTTONS, které jsem sama vytvořila. Prozatím jich není moc, ale dva z nich už můžete například vidět v levém menu u Triss, jeden team buttonek mám na blogu i já – VAmpoholics.

Mějte se zatím krásně a přečtěte si, co je napsáno na obrázku níže, protože se mi to strašně moc líbí a přesně to popisuje to, co cítím i já.