>The Body Finder
>
 |
| originální cover |
Autor: Kimberly Derting
Violet nikdy nepovažovala svoji schopnost za dar, většinou ji to vedlo k mrtvým ptákům, jež jí zanechával jejich kocour. Ale teď když její městečko terorizuje sériový vrah a ozvěny mrtvých těl dívek ji pronásledují téměř denně, si Violet uvědomí, že může být jedinou osobou, která jej dokáže zastavit.
I přes obrovskou starostlivost o ni Jay neochotně souhlasí s tím, že jí pomůže najít vraha – Violet je nervózní z naděje, že Jayovy úmysly jsou mnohem víc než jenom přátelské. Ale i když se do něj Violet čím dál tím víc zamilovává, dostává se stále blíž a blíž vrahovi… a stává se tak jeho kořistí sama.
Violet má už od malička takový trochu morbidní dar, který zdědila po své babičce. Dokáže najít mrtvá těla zvířat, a co je horší, i lidí, kteří byli nedávno zavražděni. Slyší jakési ozvěny jejich nenalezených těl a u vrahů vidí jejich otisky. Za celý život se s tím tak nějak nesrovnala. O její daru ví jen její rodina a její nejlepší kamarád na celý život, Jay. Do něhož se nejspíš začíná zamilovvávat, aniž by sama chtěla.
Snaží se vyrovnat s pocity, které v ní vyvolává její nejlepší přítel z dětství, nějak je utlumit, zapudit… Vždyť Jay k ní necítí totéž… A Violet nechce ztratit jejich dlouholeté přátelství. A jako by to nebylo málo, v jejím městečku začne úřadovat sériový vrah a jako svůj cíl si vybírá mladé dívky. Snadnou kořist. Violet je díky své schopnosti dokáže najít, aniž by sama chtěla.
Tak se Violet stává nejspíše jedinou osobou, která dokáže vraha najít.
Knížku jsem si přečetla na doporučení, i když jsem si ji před časem dala do kolonky „to-read“. Nechtěla jsem od ní moc očekávat a později být zklamaná. Ale zklamaná jsem vůbec nebyla, ba právě naopak.
Na příběhu se mi líbilo, že i když má Violet jisté morbidní nadání, zůstává i přesto naprosto obyčejnou a zranitelnou osobou. A co se mi líbilo mnohem víc, byl Jay. Jak já si vždycky přála mít kluka kamaráda! A ještě k tomu tolik přitažlivého… Mamma mia!
Vůbec se mi nelíbily pasáže, ve kterých se Violet s Jayem od sebe začali vzdalovat a nevídali se. Chyběly mi ty jejich společné momenty, kdy jste nevěděli, jestli k ní Jay cítí totéž nebo ne a co se vůbec děje. Dožíraly mě momenty, kdy se Jay motal okolo jiné, na Violet zdánlivě kašlal a ona se přitom snažila tolik si to nebrat. A o to víc jsem jásala, když došlo k jejich prvnímu polibku! Když se z nich konečně stal pár a Jay se od ní skoro nehnul. Ano, uznávám, že to bylo místy až neskutečně přitažené za vlasy, ale to mi bylo fuk. Měla jsem z toho prostě dobrý pocit.
Ale abych nezapomněla na tu detektivní a napřirozenou část… Jednotlivé úryvky, kdy jste měli možnost sledovat vraha a to, co dělal, číst si, o čem a jak přemýšlel, to bylo pěkně mrazivé. A konečné rozuzlení bylo v jednom momentu překvapivé, v druhém jste samozřejmě už od toho prohledávání v lese věděli, že jde o dva lidi a kdo je tím druhým. Tedy mě to hned trknulo, protože mám nakoukaných tolik detektivek a četla tolik detektivních knížek…
Kvůli tomu všemu dávám knížce 5 hvězdiček a s netrpělivostí čekám na druhý díl, který má vyjít 15.2.2011. Jen doufám, že se vztah mezi Violet a Jayem nebude vyvíjet špatně. Moc by mě to totiž mrzelo. Tenhle pár jsem si dost oblíbila.
