Utajené Orákulum

Autor: Rick Riordan
Originální název: The Hidden Oracle
Český název: Utajené Orákulum
Knižní série: Apollónův pád (The Trials of Apollo)
Díl: první
Žánr: young adult, fantasy, mytologie, magie, bohové, zvláštní schopnosti
Hodnocení: 5 hvězdiček

Mocný krásný bůh Apollón. Patron slunce, léčitelství, lukostřelby, umění, poezie a také proroství. A teď je z něj jen ubohý Lester Papadopoulos. Smrtelník. A navíc docela ošklivý… alepsoň na Apollónovy poměry.

A čím si to zasloužil? Naštval svého papínka, šéfa všech Olympanů, Dia. To on jej potrestal smrtelností. A taky ztrátou paměti. I božských sil. Díky němu se teď místo luxusu a nádhery na hoře Olympu válí ve smradlavé newyorské popelnici. Bez božských schopností se v obyčejném světě těžko přežívá, zvlášť když je spousta těch, kdo by se ho rádi zbavili nadobro.

Pokud chce z téhle bryndy vyváznout se zdravou kůží a dostat se zpět mezi bohy, musí přesvědčit Dia a získat jeho ztracenou přízeň. Existuje jen jediné místo, kde může hledat pomoc: základna moderních polobohů známá jako Tábor polokrevných!

Nakladatelství: Disney Hyperion Books (EN), Fragment (CZ)
Počet stran: 376 (EN), 360 (CZ)
Vazba: Ebook i brožovaná vazba (EN)
Vydání v USA: 3.5.2016
Vydání v ČR: 7.11.2016

Promo ke knize

Datum četby: 20 dní, , únor – březen 2017, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Naprosto boží, Apollón má prostě šmrnc 😀

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora

Můj názor: Znáte to, když se na nějakou knihu tak strašně těšíte, že se nemůžete dočkat chvíle, kdy ji budete mít v rukou a přečtete si ji… a když už ji konečně máte, nemůžete se ke čtení dostat a pak se to šíleně táááhne? Ne? Tak já to tak mám díky práci v poslední době až moc. Proto nechápu, že jsem tuhle úžasnou knihu dočetla až teď.

Riordanovy knihy zbožňuju. Některé mi přirostly k srdci víc, jiné zase krapet míň. I tak mě ale udivuje lehkost, s jakou dokáže své příběhy vyprávět a přitom se v charakterech svých postav neztratit. Zamilovali jsme si Percyho s Annabeth, Lea, Piper, Jasona a teď se učíme milovat Magnuse s Apollónem a Meg. Tolik skvělých postav, tolik hlášek a dobrodružství.

Apollón je přesně ten správný typ egoisty, co je přesvědčený o své božskosti a dokonalosti takovým tím lehce otravným, přesto milým a kouzelným způsobem. Ke všemu přistupuje naprosto opačně, než by se očekávalo. Se ztrátou svého božství se vyrovnává poměrně těžko, ale přesto dokáže v krizových situacích neztratit alespoň kousek kuráže a je schopen se obětovat pro ostatní. Samozřejmě na povrch stále proplouvá jeho božská arogantnost, ale jeho pochopení světa a jeho úžasně ujeté básně na začátku každé kapitoly vás prostě dostanou do kolen.

Mám takový pocit, že původně se mělo jedna o trilogii, ale nakonec se Rick rozhodl pro pět dílů. A já jsem jenom ráda. Potřebuju tomuhle arogantnímu stvoření fandit co možná nejdéle. Jsem ohromně ráda, že jsem se zase do svého oblíbeného světa Tábora polokrevných mohla vrátit. Už si mezi nimi připadám jako mezi členy rodiny.

Co ještě na závěr říct k samotné zápletce s Orákuly a padlým bohem? No prostě je to boží. Doslova. Má to pořád šmrnc a pořádnou dávku napětí. Nemůžu se dočkat pokračování.

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge