>Once a Witch
>
 |
| originální cover |
Autor: Carolyn MacCullogh
Nyní sedmnáctiletá Tamsin navštěvuje internátní školu na Manhattanu, daleko od své rodiny. Ale když si ji pohledný mladý profesor splete s její mnohem talentovanější sestrou, souhlasí Tamsin s tím, že mu najde ztracené rodinné dědictví.
Samotné hledání – i cizinec – se ukážou jako mnohem hrozivější než se zprvu zdálo. Nakonec Tamsin pošle na hledání pokladu skrz čas, které otevře tajemství její pravé identity, objeví hříchy její rodiny a rozpoutá mocnou pomstu, která je všechny může zničit.
Toto okouzlující vyprávění příběhu vás rozveselí, uchvátí a skrz na skrz okouzlí.
Moje hodnocení obálky:
Promo ke knize
Tamsin se narodila do jedné ne zrovna obyčejné rodiny. Rodiny plné čarodějek a čarodějů – tedy Talentovaných – jak se spíše nechávají nazývat. Každý člen rodiny má nějak zaměřené magické schopnosti, které se u něj projeví v den jeho osmých narozenin. A Tamsin by měla být tou nejmocnější v jejich rodině, jejich magickým majákem. Avšak jak čas běží, u Tamsin se žádné magické nadání neprojevuje. Proto se v den svých sedmnáctých narozenin už nemůže dočkat, až se dostane někam pryč. Pryč z domu a od své velice nadané rodiny, která ji díky jejímu „nenadání“ bere spíš jako velké zklamání. Tedy, ona to tak alespoň cítí.
Její život se ale změní v okamžiku, kdy do rodinného knihkupectví vstoupí pohledný muž. Splete si Tamsin s její starší a mnohem talentovanější sestrou Rowenou a poprosí ji, jestli by mu nemohla najít jednu starou, vzácnou a rodinnou věc, kterou kdysi jeho rodina snad prohrála v kartách. Mělo by jít o hodinky a ona je jediná, kdo mu je může najít.
Tamsin chce ukázat celé své rodině a hlavně své starší dokonalé sestře, že i když nesdílí rodinné nadání, dokáže i bez jejich pomoci najít tento ztracený předmět. Jenže to netuší, co svým hledáním později rozpoutá…
Knihu jsem překvapivě přečetla za pouhý den. Musím ale říct, že mě zrovna moc nenadchla. Asi jsem moc náročná, protože jsem tak nějak čekala víc. Do Tamsin jako hlavní hrdinky jsem se ani jednou nevcítila, ani mi nebyla nijak zvlášť sympatická. Její život mi přišel, jako bych ho sledovala jen z rychlíku.
Nejvíc mi asi vadila ta spousta textu, který popisoval proč je to a ono a do toho jen sem tam nějaká mluvená řeč, nedejbože dialog. Docela dost mě to otravovalo. Já jsem totiž spíš na ty dialogy, nebo alespoň „ne-nudný“ text. A ten vycpávací text mi přišel opravdu dost nudný.
A ostatní postavy? Bylo jich tam na mě až nějak moc. Přeplněno. Chápu, že členové čarodějnických rodin prostě drží pořád při sobě a že takové rodiny prostě mají hodně členů… ale na mě bylo přeplněno. Místy jsem se ztrácela v tom, která teta, strýc, sestřenice, bratranec a kdo-ví-kdo-ještě se tam zrovna objevil. Upřímně, já mít v baráku tolik lidí, zbláznila bych se.
Tamsina sestra Rowena mi lezla na nervy, když byla normální i nenormální. Místy jsem si říkala, kdy už ji někdo něčím přetáhne po hlavě a bude klid. Gabriel by nemusel být špatnou postavou, kdyby možná dostal víc prostor a nebyl spíš jen někým, kdo je k hlavní hrdince do počtu, do dvojice, do milostného kruhu…
Nebyla to špatná knížka. Ke konci mě to i začalo docela bavit, protože příběh začal nabírat obrátky. Ale tím, že mě nechytla ani hlavní hrdinka, ani knížka se nebude řadit mezi mé oblíbené. Dávám solidní 3 hvězdičky. Kniha má mít své pokračování, které vyjde 1.srpna 2011. Troufám si říci, že si nemyslím, že to skončí jen u druhého dílu. Tipuju to tak na trilogii…
