Měsíční píseň

Autor: Patricia Briggs
Originální název: Moon Called
Český název: Měsíční píseň
Knižní série: Mercedes Thompson
Díl: první
Žánr: urban fantasy, vlkodlaci, upíři, fae, čarodějové

Česká anotace: Vlkodlaci můžou být nebezpeční, když se jim připletete do cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji. Umí se dobře skrývat před lidmi, ale já nejsem člověk. Když na ně narazím, poznám je a oni poznají mě – Mercy Thompsonovou.

Mercy Thompsonová má za souseda vlkodlaka. V autodílně opravuje mikrobus patřící upírovi. Její bývalý šéf je gnón. Ale ani Mercy není úplně normální… a její pouto s tajemným světem nadpřirozena ji brzy dostane do pořádného průšvihu.

Vychutnejte si pořádný nářez, který na vás v knize čeká. Není radno si zahrávat s vůdcem vlkodlačí smečky… A unést mu dceru byla osudová chyba…

Nakladatel: Ace (EN), Fantom Print (CZ)
Počet stran: 283 (CZ)
Vazba: Brožovaná a vázaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 1.1.2006
Vydání v ČR: 2009

Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 
Datum četby: 3 dny, únor 2013, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Áááááá máme tu další milostný trojúhelník.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
O Mercy jsem toho slyšela už hodně. Snad vůbec první urbanka, která se na náš knižní trh v překladu dostala a získala si celou hromadu fanoušků. Byla jsem zvědavá, to ano, ale vlkodlaci mě nikdy nebrali a tak jsem si raději vybrala ke čtení něco jiného. Je docela legrační, že jsem se po čase ke světu Mercy přece jen dostala – a to díky recenzování její Alfy a Omegy. Teď jsem se díky Čteme s Knižním doupětem ke knize konečně dostala.

Mercy Thompson vždycky věděla, co je zač a kde je její místo. Ne, že by jí to vždycky vyhovovalo, ale raději si žila po svém a nemusela se nikomu podřizovat. Tedy jak v čem. Jenže od chvíle, kdy se u ní v autodílně objeví mladý kluk s problémy, nabere její život úplně jiný směr. Je zvyklá nepatřit do smečky, ale když někdo začne jít po jejích přátelích, nemůže jinak a je rozhodnutá zasáhnout.

Nemohla ovšem tušit, že se zaplete nejen se vznětlivými a majetnickými vlkodlaky, ale taky s místní početnou bandou krvežíznivých upírů, nějakým tím zástupcem fae a v neposlední řadě s magií. Do života jí opět vstoupí Samuel, ale Mercy si nechce připustit, že je tu i Adam. Do toho všeho musí najít jeho dceru Jesse a přijít na to, o co tu proboha jde.

S autorčiným stylem jsem se setkala u její spin-off série o Anně a Charlesovi, takže jsem věděla, co očekávat. Hlavně jsem věděla, že se mi konečně dotvoří celý obrázek a já pochopím jednotlivé souvislosti. Přece jenom u A&O už autorka předpokládá, že její vlkodlačí svět čtenář zná. Teď jsem se konečně dostala k původnímu jádru celého světa a bylo zajímavé sledovat jednotlivé věci, o nichž jsem už třeba věděla, nebo jsem si je domyslela. Hlavně vědět, že jednotlivé věty, které některé z postav prohodily jen jakoby mimochodem, mají vlastně velký význam a navazují na sebe jinde. Hodně chytré.

Mercy mi byla sympatická hned od začátku. Není to žádná netýkavka a nemá o sobě přehnané mínění. Dělá práci, která ji baví a bydlí tak, jak jí vyhovuje. Místní alfa Adam jí sice leze na nervy, ale je jí bližší, než dává zprvu najevo. Líbí se mi, jak si celý příběh Briggs vystavěla. Sice není naprosto dokonalý, ale její vlkodlačí hierarchie dává smysl a celkové vysvětlení toho, jak to s vlky chodí, bylo pěkné. Stejně hezky do světa dokázala zakomponovat jiné nadpřirozené bytosti, aniž by některá zvlášť vyčnívala, anebo působila nenormálně. Pravda, scéna s upírským klanem mi místy přišla spíše uhozená, ale co, nemůže být všechno normální.

Nečekala jsem, že se ovšem setkám s milostným trojúhelníkem. Hlavně to autorka dělá tak fikaně, že nevíte, kde přesně leží sympatie hlavní hrdinky. A kdoví, jak dlouho nás bude takhle tahat za čumák. Rozhodně jsem ale tým Adam. Správný arogantní macho, tak jak to mám ráda. Co ovšem autorka opravdu napsat neumí, jsou akční scény. Chápu, že tohle je první díl, ale totéž platí i u A&O. Respektive ne, že by akční scény napsat neuměla, ale jako nějaká akce to na vás ani nepůsobí. Není to ten správný popis děje, který by vám rozproudil krev a vy byste cítili, že bojujete spolu s hrdiny.

Na příběhu mě nejvíce zklamal samotný závěr. Přišel mi nedomyšlený, nelogický a výrazně pokulhával a protiřečil si. Nedávalo to smysl a spíš to na mě působilo, jako by si sama autorka nevěděla rady. Prostě na to šla cestou nejmenšího odporu a skončila takhle. To ale neznamená, že nejde o povedenou knihu. Na pokračování jsem zvědavá a myslím, že se mám ještě na co těšit. V některých recenzích jsem četla, že zatímco série o Anně je spíše romantická, Mercy je více akční. Inu, na mě kniha s Mercy v některých chvílích působila mnohem romantičtěji, než to bývá u Anny.