>Web of Lies
>
originální cover |
Originální název: Web of Lies
Knižní série: Elemental Assassin
Díl: druhý
Žánr: urban fantasy, magie, upíři, skřeti, obři, vrazi
Věková hranice: +20 (veliké množství silně násilnických scén, sex a nadávky)
Jsem Gin Blanco.
Možná mě znáte jako Pavouka, nejobávanějšího nájemného vraha na jihu. Teď jsem v důchodu, ale problémy si mě vždycky najdou. Jako třeba včera, když se dva pankáči rozhodli vyloupit mou barbecue restauraci Pork Pit. A pak se tu objevila i střelba. Jenže tentokrát nebyly kulky míněné mně.Byly určeny Violet Fox.
A od té chvíle jsem souhlasila chránit Violet, jejího děděčka i jejich majetek před zlým uhelným magnátem, až si říkám, jestli jsem vážně v tom důchodu. Totéž nejspíš zajímá i detektiva Donovana Cainea. Jediného čestného policistu v Ashladnu, který má problém přiznat si, že ho to ke mně přitahuje. A já dost těžko dokážu své ruce držet daleko od jeho sexy těla. Co můžu říct na obranu? Ovládám sice kamennou magii a tak trochu i tu ledovou, ale mé srdce rozhodně není z kamene.
Naštěstí… Gin Blanco vždycky dostane svého muže… živého nebo mrtvého.
Nakladatel: Pocket Books (EN)
Počet stran: 400 (EN)
Vazba: Brožovaná (EN)
Vydání v USA: 25.5.2010
Vydání v ČR: nevyšlo
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Datum četby: 3 dny, prosinec 2011, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Owen vypadá hodně yummy…
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora
Můj názor (obsahuje spoilery):
Jsem moc ráda, že mám doma všechny prozatím vydané díly série, protože se pro mě stala docela návykovou.
Děj druhého dílu navazuje na události toho prvního. Gin se rozhodla „odejít do důchodu“ a svého zabijáckého řemesla nechat. Tak jak jí to radil Fletcher – dřív než zemřel. Ale nikdy nejde všechno tak, jak byste si představovali a to, čím jste tolik let žili, vás rozhodně nemíní hned tak pustit. A když se do její barbecue restaurace rozhodnou vpadnout problémy, nebude jen tak nečinně stát a koukat. Tentokrát své schopnosti využije v něčí prospěch. Ale po svém…
Druhý díl jsem si naprosto skvěle užila od začátku do konce. Jsem vážně nadšená z toho, jak kniha skončila, protože jsem si potvrdila své domněnky.
Jennifer dokáže napsat akcí nabitý příběh, který vás vtáhne a hned tak nepustí. Těch 400 stránek vám uteče jako voda a vy se s oblíbenými postavami ještě nechcete loučit.
Gin mi jako hlavní hrdinka naprosto sedí. Líbí se mi, jaká je. Jak se chová, jak přemýšlí, jak je častokrát pěkně chladnokrevná a vypočítavá, jak se nebojí jít do věcí, které nemusí skončit zrovna dobře a při kterých může klidně vypustit duši.
Pokračování se mi nejspíš tolik líbilo také proto, že se v něm tolik neobjevoval Donovan Caine. Ne, vážně se nestal mým oblíbencem a akorát mi pil krev tím svým věčným hloupým moralizováním. Jennifer nejspíš došlo, že nedokáže vztah kladňácký moralizující detektiv vs. chladnokrevný taktizující vrah rozehrát na více knih. Šlo to maximálně tak na jeden díl, druhý už pokulhával.
A proto se objevil Owen Grayson. Ano, tomu už fandím. Ten se mi k Gin hodí mnohem víc, protože ji za její činy neodsuzuje a vypadá velice nadějně. Těším se, co si Jennifer vymyslí v jejich případě. Ti dva k sobě pasují víc a vypadá to, že budou ze stejného těsta.
Autorka se nejspíš Donovana potřebovala nějak zbavit, takže v pokračování vystupuje jako moralizující, prudící detektivní ňouma. Proč ňouma? Protože se v tomhle díle spíš jako vyšetřující chová samotná Gin. Sice po svém, ale přece.
Dějově byla kniha výborná. Sice mě Jennifer některými svými dlouhými popisy událostí unavovala, ale akce a bravurné vykreslení bojových scén mi vše vynahradily. Bavila jsem se. Finna jsem si oblíbila ještě víc, stejně tak Jo-Jo i Sophii. Celá tahle „zabijácká“ rodinka se mi líbí a fandím jim.
Jennifer dokáže příběh vystavět tak, že vás nutí číst od začátku do konce. Těch 400 stránek vám uteče jako voda a vy se ještě nechcete loučit, protože vás zajímá, co se to vlastně všechno kdysi stalo a co se bude dít dál.
Možná se někomu může zdát, že Gin vykazuje mírné Mary Sue prvky, ale já osobně to beru jako přirozený vývoj událostí, který mě zajímá. Jsem zvědavá, co si Jennifer vymyslí v pokračování a těším se na více Owena.
>Páni… nechápu, jak tolik stránek dokážeš přečíst v angličtině za tři dny! To bych taky chtěla, kde ses to tak dobře naučila? Máš můj velký obdiv 🙂