Hrana rozkoše
Autor: Eve Berlin
Originální název: Pleasure’s Edge
Český název: Hrana rozkoše
Slovenský název: Hrana túžby
Knižní série: Hrana (Edge)
Díl: první
Žánr: romance, erotika
Věková hranice: 20+ (lechtivé scény, BDSM a peprnější slovník)
Česká anotace: Pro spisovatelku erotických románů Dylan Ivoryovou je důležité mít vše plně pod kontrolou. Potom se seznámí s mužem, který ztělesňuje vše, čím ona není… a vše, po čem tajně touží.
Alec Walker píše psychologické thrillery a vede vzrušující život. Své dominantní sklony umí uspokojit a nedovolí, aby v cestě jeho tužbám stála nějaká pravidla. Jediné, čeho se bojí, je skutečná láska…
Dylan shromažďuje informace pro novou knihu a přitom se seznámí s Alecem. Ten jí nabídne neopakovatelný vhled do vztahu plného bolesti a rozkoše, pokud se mu ovšem plně odevzdá. Pyšná Dylan je přesvědčená, že ji Alec nezlomí… ale brzy v sobě objeví pocity a touhy, o kterých neměla tušení. Alec je zkušený dominant, a proto ho city k té zvláštní, nepoddajné ženě zaskočí.
Dokáže se sám vzdát bezpečných mantinelů a poslechnout své srdce, aby si udržel ženu, která ho poprvé v životě srazila na kolena?
Nakladatel: Berkley Trade (EN), Ikar (CZ)
Počet stran: 304 (EN), 256 (CZ)
Vazba: Vázaná i brožovaná (CZ, EN)
Vydání v USA: 29.9.2010
Vydání v ČR: 11.10.2012
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Promo ke knize
Datum četby: 2 dny, listopad 2012, v češtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Moje první BDSM erotická kniha. Jej.
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Můj názor (obsahuje spoilery):
Na tuhle knihu jsem vlastně přišla naprostou náhodou a to když jsem si povídala s Axiou na téma BDSM románů. Vím, že plno lidem lezu na nervy tím, že nechci číst Padesát odstínů a že tu knihu vážně nemám ráda, ale každý snad máme právo na to říct, proč tu a tamtu věc nechceme. To jen já jsem upalována, protože zase nedržím basu a furt do toho asi rýpu. No a co, jsem čtenář, ne prodavačka, abych lidi balamutila a cpala jim něco, o čem jsem přesvědčená, že je to hrůza. Ale každému to, co ho baví a dělá ho šťastným. O tom je ten svět knih a ne o tom, kdo co řekl, kde a jak, a proto ho zabijeme, prevíta. Pro výstrahu ostatním.
Dylan se živí psaním erotických románů. Už jich má na kontě pěknou řádku a zdá se jí, že snad už vyčerpala všechna témata. Proto se rozhodne napsat erotický román založený na BDSM. Jelikož nemá v této oblasti žádné zkušenosti, pečlivě si vyhledává a sbírá informace a když jí subinka Jennifer poradí, aby se setkala s Alecem, který je v pozici dominanta jeden z nejlepších, má Dylan jisté obavy, přesto schůzku sjedná.
Těžko mohla tušit, že první setkání skončí vzájemnou domluvou o tom, že si BDSM praktiky vyzkouší sama a přímo s přitažlivým Alecem. Je totiž nad slunce jasné, že mezi nimi panuje silná živočišnost a i když si to nechce ani jeden z nich blíže přiznat, bude v tom i něco víc. Tak se vždycky kontrolovaná a pečlivá Dylan zkouší podvolit mužnějšímu protějšku v podobě Aleca, přitom oba dva ví, že je k sobě táhne i něco víc.
Hrana rozkoše je můj první BDSM román vůbec. Docela legrační, že ani těch klasických erotických románů jsem tolik nepřečetla, ale člověk by se měl vzdělávat neustále. Nejen kvůli sobě a vlastnímu vkusu, ale také aby měl co doporučit ostatním. Přece jenom je mi 23 (brzy 24) a i když mám ráda všechny žánry, některými jsem dosud nepolíbená. Jsem ráda, že jsem začala právě Hranou rozkoše. Pokud totiž stejně jako já naprosto tápete, o čem to BDSM je (tedy kromě sexu, bičíků, pout, svazování a vůbec nějakých dřevěných křížů), určitě vám tento román doporučuju.
Všechno bylo v knize hezky a srozumitelně vysvětleno. Nejde jen o samotný stav podřízení, submisivity či dominance, ale i pocitů a stavů mysli, či celkového uvolnění. Neumím to tak dobře popsat, jako to udělal Alec, ale musím říct, že jsem BDSM více pochopila. Přesto se ještě neřadím do skupiny lidí, které by zrovna tyto praktiky vzrušovaly.
Co se týče samotné linie příběhu, byl poměrně dobře zpracovaný. K nějaké té souloži tuším došlo až v polovině knihy a pak už to jelo pomalu jak na běžícím páse, ale i tak autorka nezapomněla na samotné hrdiny. Jejich vztah byl moc pěkný. Dobře se mi o nich i jejich myšlenkách četlo. Nebyl to vůbec špatný erotický román, jen byly některé věci až moc náhodné. Líbilo se mi, že v knize nešlo jen o sex, ale také o samotné postavy. Není to sice kniha, ze které bych byla naprosto unešená, ale i tak jsem dost zvědavá na další díl. Jde totiž o trilogii a v dalších dvou dílech, které prý Ikar chystá na příští rok, se dočkáme příběhů o Dantem a Mische.
Ač nerada, ale musím napsat, že tohle bylo to nejhorší, co jsem kdy v tomhle žánru četla.. I to Fifty shades bylo lepší (četla jsem v AJ)… Tohle byla červená knihovna maskovaná BDSM…brrr….a podotýkám, že dvacet už mi nějakej pátek není 🙂
Nad touhle knížkou dost přemýšlím. Zda si ji koupit či půjčit…
Nechala jsem se ukecat k přečtení 50 odstínů šedi – naštěstí jsem si ji půjčila od kolegyně, páč bych jinak ty vohozené peníze snad obrečela.
Nejde ani tak o děj (který kniha stejnak moc nemá), ale hrozně mi vadí jak kostrbatě je to napsané.
Dost mě překvapilo, že se příběh odehrává v Portlandu/Seattlu, že popisy postav jsou podezřele podobné Belle a Edwardovi ze Stmívání a začátek knihy má i dost podobné situace.
Teprve včera jsem zjisitla, že to vlastně původně byla Fanfiction ke Stmívání, pak tam jen udělala pár změn a vydala to.
Stmívání sice mám ráda, ale ta podobnost mi vadí.
Možná, kdybych Stmívání neznala … ne ani pak by mě styl jakým je kniha psaná neoslovil.
Takže tohle fakt ne a kolegyně v práci jsou na větvi z toho, že se mi „Šeď“ nelíbí. Takže jsem na tom asi jako ty 😀
Hrana rozkoše se mi líbí i popisem, takže nad ní vážně uvažuju. A jestli je to čtivý, tak to bude moje 😀