Insurgent

Autor: Veronica Roth
Originální název: Insurgent
Knižní série: Divergent
Díl: druhý
Žánr: dystopie

Anotace na Goodreads: Jedna volba vás může změnit – nebo zničit. Každá volba má své důsledky a když nepokoje narůstají, musí se Tris Prior i nadále snažit zachránit ty, na kterých jí záleží – a sebe také – zatímco zápasí s děsivými otázkami smutku a odpuštění, identiny a loajality, politiky a lásky.

Trisin den zasvěcení měl být plný oslav a vítězství v teple jí vybrané frakce, místo toho celý den skončil neskutečným hororem. Válka se vynořuje jako konflikt mezi frakcemi a jejich přesvědčení roste. V dobách války se musí zvolit strany, tajemství vyplouvají na povrch a rozhodnutí se stanou neodvolatelnými – a mocnějšími. Proměněna svou vlastní volbou ale také žalem a vinou, radikálními odhaleními a změnami vztahů, musí Tris přijmout svou Divergenci, i když netuší, co tím může ztratit.

Nakladatel: HarperTeen (EN)
Počet stran: 525 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 28.5.2012
Vydání v ČR: vyjde

Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 
Promo ke knize

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Naprosto úžasná kniha. Čert vem celé Hunger Games, vedle Divergentu a Insurgentu celá série vypadá jako chudý příbuzný. Veronico, jsi má hrdinka! Jsem z tebe naprosto paf!

Oficiální blog autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
Velice očekávaný druhý díl světového bestselleru, který získal mimo jiné také ocenění Nejlepší kniha roku 2011 největšího čtenářského portálu GoodReads. Pokud sledujete FB profil mého webu, určitě víte, co si o knize myslím. A jestli ne, přečtěte si mou zvláštní recenzi. Proč zvláštní? Inu, mám nějak problém do jedné recenze vecpat všechny své myšlenky.

!Následující řádky vám můžou dost naspoilerovat předchozí děj, proto čtěte jen na vlastní nebezpečí!

Děj Insurgentu plynule navazuje tam, kde jsme v prvním díle skončili. Sečtělí využili svých znalostí a ovládli mysl Neohrožených, kteří de facto vyhladili celou frakci Odevzdaných. Tris s Tobiasem jsou na cestě do frakce Mírumilovných, protože doufají, že právě tam se shromáždili přeživší Odevzdaní, ale také třeba někteří Divergentní či Neohrožení, kteří se probudili ze simulace a nepřidali se na stranu Sečtělých.

Společně s nimi je také Trisin bratr a Marcus, který nejspíš ví mnohem víc, než je ochotný přiznat. Nic není tak, jak se na první pohled zdá a ne všichni jsou takoví, jací se zdají být. A v sázce je víc, než život všech členů frakcí… protože nepřítel může udeřit odkudkoliv, i z vlastních řad.

Abych pravdu řekla, od pokračování knihy Divergence jsem toho očekávala opravdu hodně. První díl mě naprosto uchvátil a jak už sami dobře víte, neustále ji všem doporučuju. Chápu ovšem, že ne všem třeba přijde tak úžasná jako mně. Přece jenom jsem nikdy neprošla tím správným Hunger Games šílenstvím a nikdy jsem z trilogie nebyla tolik unešená jako všichni ostatní. Pro mě pravý young adult dystopická série přišla až s Divergencí.

Přirozeně jsem se druhého dílu do jisté míry obávala. Druhé díly většinou nebývají stejně dobré jako díly první, a jen málokdy bývají dokonce lepší. Četla jsem velké množství nadšených recenzí, ale přece jenom jsem byla na pochybách. Co když to Veronica nenapíše stejně dobře? Co když to bude nudné? Co když mě nic nepřekvapí?

Chyba lávky. Insurgent je prostě boží, boží, boží, boží, boží kniha! A že takové výrazy ve svých recenzích obvykle nepoužívám. Insurgent je to nejlepší, co jsem za tento rok četla. Veronice se podařilo namixovat vše přesně v takovém množství, jak to mám ráda. Chvílemi mě dostávala do takových situací, kdy jsem chtěla knihou mrsknout přes celý pokoj a frustrovaně se vykřičet.

Nutila mě přemýšlet spolu s postavami, vyslovovat své otázky nahlas, pátrat po indiciích, odhalovat zrádce. Přiměla mě se v jednu chvíli culit jako naprostý cvok a v druhou zase proklínat jednoho nebo druhého za to, jak pitomě se chovají. Byly chvíle, kdy jsem chtěla pořádně profackovat Tris, Tobiase a dokonce i sebe, protože mě příběh natolik pohltitl, že jsem nebyla schopná se od něj odtrhnout.

Už první díl ve mně vyvolával podobné emoce, ovšem u toho druhého se všechno ještě znásobilo. Děj je tak nabitý, že nemáte chvíli na to, abyste si odpočinuli. V jednu chvíli se stane něco, co vás naprosto vykolejí a v druhé zase další rána. A vy se odrážíte od jedné události k druhé a říkáte si „Proboha, jak tohle vůbec skončí?“ Možná to vypadá přecpaně, ale věřte mi, že to tak není. Budete hltat jednu stránku za druhou a se zatajeným dechem čekat, jestli se vaší oblíbené postavě něco nestane.

Přestože jde o fikci, vystihla Veronica reálný život dosti věrohodně. Jednotlivé lidské vztahy, lidské uvažování, lidské činy, touhu a strach, které je pohání. Do toho ještě přimíchala notnou dávku romantiky (někdy budete nad větami, které Tobias vypouští z úst, nadšeně vzdychat) a také skvělého vtipu.

Insurgent je prostě hotová smršť. Když jí projdete, nebudete pořádně vědět, jak vlastně dál. Já byla po dočtení naprosto v šoku a prostě… paf. Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mně vyvovala podobné pocity. Jsem proto velice ráda, že se knihy dočkáme také v češtině. Pokud se vám bude líbit Divergence, Insurgent vás smete.