Dualed
Autor: Elsie Chapman
Originální název: Dualed
Knižní série: Dualed
Díl: první
Žánr: dystopie, scifi
Anotace na Goodreads: Dokázali byste projít konečnou zkouškou přežití?
Město Kersh je bezpečné útočiště, ale cena za bezpečnost je vysoká. Každý má svou genetickou Kopii – identické dvojče vychovávané jinými rodiči – a občané musí dokázat, že jsou to právě oni, kteří si zaslouží žít. Musí tudíž zabít svou Kopii před svými dvacátými narozeninami. Přežití znamená moderní vzdělání, dobrou práci, manželství – život.
Patnáctiletá West Grayer je trénovaná jako bojovník, připravována na den, kdy bude muset zabít svou Kopii. Ale pak ji jedna tragická chyba donutí pochybovat nad tím, jestli je právě ona tou pravou, která si onen život zaslouží. Pokud má mít nějakou šanci na přežití, musí přestat utíkat nejen před svou Kopií, ale také před láskou… i když obojí má moc ji zničit.
Nakladatel: Random House Books for Young Readers (EN)
Počet stran: 292 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 26.2.2013
Vydání v ČR: nevyšlo
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Promo ke knize
Datum četby: 2 dny, červen 2013, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Obrovské zklamání.
Oficiální web knihy
Oficiální web autora
Oficiální blog autora
Můj názor (obsahuje spoilery):
Na tuhle dystopii jsem se vážně těšila. Dřív, než byla vůbec venku obálka, od chvíle, kdy jsem si přečetla anotaci a řekla jsem si, že obsahově hodně vypadá jako film Ostrov. Mít své alter ego, o němž víte celý život a které budete muset zabít, abyste dokázali, že máte právo na život? Páni. Bohužel jsem nemohla tušit, co se z toho nakonec vyklube.
West je patnáct a už pochovala svého staršího bratra, mladší sestru i oba rodiče. Společně se svým bratrem Lucem čeká na chvíli, kdy budou nuceni jít do akce a zbavit se své Kopie, aby dokázali, že právě oni jsou ti praví. Ti, co si zaslouží žít.
V okamžiku, kdy zjistí, že se Lucův nejlepší kamarád Chord stává aktivním a má za úkol do měsíce zabít svou Kopii, zbytečně nečeká a donutí je oba začít jednat. Ani na chvíli si nepřipouští, že by se mohlo něco zvrtnout. Jenže ne vždy můžete vše naplánovat a provést tak, jak byste si přáli. Od oné osudné noci začne sama West pochybovat o tom, jestli je ona tou, která si zaslouží přežít.
Od knihy jsem toho hodně očekávala. Přečetla jsem kvantum pochvalných recenzí, později se ovšem začaly objevovat i ty méně pochvalné. Řeknu vám, měla jsem jim věřit. Už během prvních kapitol jsem cítila, že tam prostě něco nehraje. Celé vystavění světa dávalo pramalý smysl, postavy se chovaly prazvláštně a některé důležité informace a pozadí života hlavních hrdinů jste z autorky museli pomalu dolovat. Vše završovalo zjištění, že je to příšerná nuda. Od začátku do konce.
Vezměme si to popořádku (nejspíš více spoileroidní, ale jinak se to popsat nedá):
Svět
Ačkoliv to zpočátku vypadá, že si autorka svůj svět pořádně promyslela a ví, o čem mluví a v čem se pohybují její postavy, ve chvíli, kdy získáte celý obrázek, dojde vám, že absolutně nedává smysl. Nutno podotknout, že jistý čas zabere, než vůbec pochopíte, co se děje a proč se to děje. V konečném důsledku je to však nedomyšlené, podivné a vlastně dost padlé na hlavu. V tomto světě totiž můžete být aktivováni k tomu, abyste zabili svého dvojníka. Stává se to ve věku od desíti do dvaceti. Pokud do té doby k aktivaci nedojde, znamená to, že můžete být v klidu do konce života. Vaše alter ego je možná už dávno mrtvé. To by nebylo tak zvláštní, pokud nevezmeme v úvahu to, že máte na zabití své Kopie třicet dnů, dostanete přesnou adresu a víte, že Kopii musíte zabít dřív, než ona zabije vás.
Celé město (které je rozdělené) se tak pro vás stává bojištěm na život a na smrt. Při různých přestřelkách, výbuších a bitkách samozřejmě tu a tam dojde k nechtěnému zabití třetích osob. A ty osoby můžou být kdokoliv – vaši přátelé, vaši sourozenci, vaši rodiče. Co na tom, že třeba jsou už dávno Kompletní (tedy ti, kteří už složili svou životní zkoušku a zabili své alter ego), když je zasáhne zbloudilá kulka, je po nich. Tehdy ztrácí smysl celý důvod těchto aktivací – když totiž zabijete svou Kopii, dokážete, že právě vy máte právo na život v nejbezpečnějším, nejlepším a nejúžasnějším městě Kersh. Právě kvůli bezpečí rodiče kdysi zašli do banky/nemocnice, kde se z jejich DNA a DNA další rodiny, která si přála mít dítě, namíchaly dvě totožné osoby. Proč tedy takové boje, když vás stejně pak můžou oddělat kdykoliv jindy? A to si jen třeba zajdete koupit mléko do supermarketu. Navíc vám nezůstanou jen ti nejlepší z nejlepších (jak je celý smysl bojů prezentován), ale jen hromada vrahů – a to ani nemusí být ti nejlepší ani nejnadanější.
Postavy
Žádná postava v celé knize není ničím sympatická. Žádná. Hlavní hrdinka je naprosto hloupá, hlavní hrdina je do počtu a chová se divně, neexistuje mezi nimi žádná chemie, přesto si postupem času své city vyjeví a vy prostě musíte věřit, že se šíleně milují. Ostatní postavy jsou taky na pořádnou facku. Mnohem zajímavější by bylo, kdyby autorka příběh vyprávěla z pohledů obou dívek. Protože… na rovinu, ta druhá si to přežití zasloužila mnohem víc. Ta alespoň nějak žila, West byla suchá, až se drolila.
Vlastně je vám po celou dobu tak nějak fuk, jestli vyhraje West nebo ta druhá. Popravdě jsem držela pěsti té druhé. West je totiž naprosto nepochopitelná. Samozřejmě některé věci se u ní přehlédnout dají, ale valná většina na vás křičí, že tohle prostě není normální. Tak například se díky nevyhnutelné situaci rozhodne, že se stane nájemným zabijákem a bude za úplatek od bohatých zabíjet jejich Kopie. Jááásně, protože patnáctka ví, jak „lovit“ lidi a zabíjet je. Řeknu vám, že některé momenty jsou příšerné. Kor když ještě uvážím spoustu dalších stupidních keců, které na nás autorka háže.
Akce
Tipněte si, kdy asi tak dojde ke konečné konfrontaci obou dívek? Ano. Až na konci. Jinak by totiž autorka neměla o čem psát. Ona vlastně nemá o čem psát i tak, proto si svůj příběh vyplňuje naprosto nezajímavými a častokrát příšerně nudnými scénami, myšlenkami a kdoví čím ještě. Člověk by si řekl, že když už je z West ten nájemný vrah (haha! dovolte mi se zasmát!), bude to chtít mít rychle za sebou a svou Kopii zabije co nejdřív. Ale to ona né. Ona pobíhá po zemi a raději likviduje Kopie někoho jiného. Naprosto frustrující. Do toho se tam ještě motá Chord. A další nastrčená postava, co tam nemá co dělat. A spoooousta dalších věcí.
Ano, rozepsala jsem se. Vlastně bych mohla psát a psát, co všechno je na knize opravdu špatně. Ale myslím, že vás to už taky nebere. Obrovské, maximální a děsuplné zklamání. Z něčeho, co vypadalo opravdu slibně, se nakonec stalo něco, co bych si přála, abych nikdy nečetla. Přečtu si druhý díl? Ano. Jsem blázen? Ano. Nesnáším nedokončené série a třeba v druhém díle konečně pochopím, co si autorka sakra myslela, když to všechno psala.