Article 5

Autor: Kristen Simmons
Originální název: Article 5
Knižní série: Article 5
Díl: první
Žánr: young adult, dystopie, military
Věková hranice: 15+
Hodnocení: 3 hvězdičky

Spojené státy, jak je známe, zanikly. Změnily se. Už dávno to není země svobody. Základní listina práv a svobod byla nahrazena Morálními stanovami, kterými se musí všichni obyvatelé řídit. Kdokoliv vyjádří opačný názor, nesouhlasí s autoritami a nehodlá se podřídit přání vedení, je bezmilostně odveden, uvězněn a postaven před soud.

Sedmnáctiletá Ember Miller si pamatuje jaký býval svět před válkou a díky své svobodné svéhlavé matce na něj snad nikdy nezapomene. S novým pořádkem ovšem přišla nová pravidla, jimiž se Ember snaží řídit, nechce na sebe upozorňovat a dostat se tak do problémů. Ale když u svého domu uvidí bezpečnostní hlídku, je jí jasné, že je něco špatně.

Její matku totiž přišli zatknout kvůli nesplnění Vyhlášky číslo 5 a přestože se Ember snaží svou matku zachránit před odvlečením a uvězněním, je sama odvedena do nápravného centra pro stejné případy, jako je ona. Teprve tehdy na ni dopadne vědomí toho, co jsou někteří lidé schopni udělat v zájmu vyššího dobra, o němž jsou skálopevně přesvědčeni. Přesvědčila ji o tom jediná osoba, kterou kromě své matky milovala – její přítel z dětství, přítel a také první láska, Chase Jennings.

Nakladatel: Tor Teen (EN)
Počet stran: 362 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 31.12.2012
Vydání v ČR: nevyšlo

Datum četby: 4 dny, červenec 2015, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Nebylo to vůbec špatné… ale něco tomu chybělo. Hlavně nechápu, proč společnost skončila tak, jak skončila a kdo to všechno vůbec řídí.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor: Tuhle knihu, potažmo celou sérii, jsem měla v hledáčku už od roku 2011… ale k jejímu přečtení jsem se dostala až teprve teď. Těžko říct, jestli by se mi první díl před těmi čtyřmi lety zamlouval víc, možná ano. Každopádně v roce 2015 jsem byla po dočtení příběhu dost zmatená.

Hlavním problém knihy je totiž to, že i po skončení knihy nějak nechápete, proč se Spojené státy změnily v dystopický uzavřený stát. Jako by snad ani sama autorka o svém světě nevěděla úplně všechno a čekala spíš až na pokračování, aby vám odhalila něco ohromujícího. Proto se vše tváří neuvěřitelně tajemně a vy tak nechápavě častokrát koukáte na to, co se to jakože děje.

Hlavní hrdinka mi byla sympatická, ačkoliv mi její neustálé dostazování na matku místy vařilo krev… i když se jejímu strachu samozřejmě nedivím a nejspíš bych se chovala hůř. Hlavní hrdina byl možná na můj vkus až moc odtažitý, tajemný a tak nějak sám nevěděl, co chce… teda kromě to, aby byla hlavní hrdinka v pořádku, protože by to jinak asi nepřežil. Tedy hlavně psychicky.

Ačkoliv se vše tváří jako dystopie, spíš to na mě působilo militantním dojmem. Plno keců o válkách, bojích, hodnostech, strachu, krvi… nějak jsem měla pocit, že jsem na frontě, ačkoliv tam samozřejmě nic tak extrémního nebylo. Další mínus knihy bylo nekonečné putování, citový zmatek a na můj vkus až moc postav, u nichž nevíte, jestli vůbec přežijí alespoň do další kapitoly, takže je nejlepší si k nikomu raději nevybudovávat vztah, protože stejně umřou. Není to špatná kniha, ale dala se napsat i uchopit daleko lépe.