Life in Outer Space
Autor: Melissa Keil
Originální název: Life in Outer Space
Žánr: young adult, romance, humor
Moje hodnocení: 5 hvězdiček
Sam Kinnison je geek od hlavy po paty. Pondělky pravidelně tráví ve společnosti svých stejně outsiderovských přátel Mikea, Adriana a Allison v počítačové učebně. Rád a pravidelně sleduje hororové filmy a píše filmové scénáře do šuplíku. Teď například pracuje na kousku s názvem Zabijácké kočky z třetího Jupiterova měsíce. Se svou životní rutinou je naprosto spokojený a nepřijde mu nijak nudná.
Jenže pak mu do života vstoupí jako hurikán nová spolužačka Camilla, která není jako nikdo jiný, koho kdy dřív potkal. Nejen že má stejné záliby jako on a jeho kamarádi, ale také je ke všem na škole přátelská, čímž se brzy dostává mezi nejoblíbenější lidi na škole. Kdovíproč chce ale svůj volný čas trávit se Samem a jeho kamarády a i když se to Samovi zpočátku moc nelíbí, brzy mu Camilla začne otevírat dveře do nového světa.
Nakladatel: Hardie Grant Egmont (EN)
Počet stran: 305 (EN)
Vazba: Brožovaná i ebook (EN)
Vydání v USA: 1.2.2013
Vydání v ČR: nevyšlo
Datum četby: 2 dny, květen 2015, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Skvělá kniha, co mi přesně padla do mé nerdovské noty. Nechápu, že jsem si jí nevšimla už dávno.
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Můj názor: Na tuhle knihu jsem narazila naprostou náhodou díky doporučení na Goodreads, které mi vyskočilo při čtení Fangirl. Nejdřív mě zaujala obálka, pak mě naprosto dostala anotace a samotné recenze, věděla jsem, že si ji musím brzy přečíst.
Life in Outer Space je správná geekovská středoškolská romance, která vás chytne u srdíčka hned na začátku a nepustí vás až do samotného konce. Sam je neuvěřitelně sympatická mužská postava, jeho pohled na svět a správné mimoňovské chápání vás prostě dostane… tedy pokud jste stejně nadšený geek jako já. Přiznám se, že mi chvílemi přišlo, jako bych sledovala svět očima svého mladšího já.
Všechny vedlejší postavy si zamilujete stejně jako Sama (tedy až na jeho tátu, protože to je prostě vůl). Celá jeho parta se svými názory na svět si mě prostě získala a po dočtení mi bylo líto se s nimi loučit, protože jsem si mezi nimi připadala jako mezi svými přáteli.
Nesmím samozřejmě zapomínat na Camillu, která možná může zprvu působit jako naprosté zjevení, ale její neotřelý pohled na svět a vtip se mi neskutečně líbily. Až do samotného konce jsem čekala, jak to celé dopadne a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Četlo se to neuvěřitelně lehce a při některých hláškách jsem byla vážně mrtvá smíchy, protože to jsou tak neskutečně suché gagy, že je ocení hlavně fanoušci Červeného trpaslíka.
Oba palce nahoru a doporučuju ji všem, kterým se líbila Fangirl. Už jen pro názvy kapitol jako „Samuel Kinnison and the Extremely Gay Weekend“ nebo třeba „How I never played Warcraft again, and other useless resolutions“ a „Why kicking people in the shins is sometimes the best solutio“. Božííí to bylo.
