Útěk

Autor: James Dashner
Originální název: The Maze Runner
Český název: Útěk
Knižní série: Labyrint (The Maze Runner)
Díl: první
Žánr: young adult, dystopie
Hodnocení: 4 hvězdičky

Thomas se probouzí dezorientovaný na místě, které nepoznává, a bez jediné vzpomínky na to, co dělal předtím, odkud se tam vzal a co to proboha má všechno znamenat. Potkal ho stejný osud jako ostatní obyvatele Placu – kluky různého věku, vzezření i povahy.

Snaží se v neznámém prostředí zorientovat a alespoň trochu zkusit pochopit, co se to děje, ale místo toho napadá jen hromada dalších otázek, na jaké nedostává odpovědi. A to ho štve.

Není z těch, co se jen tak lehko vzdává, a proto se nepřestává pídit po nových informacích. To, co se dozvídá, mu na klidu nijak nepřidá. Nechce žít v uzavřeném prostranství obklopený obrovskými hradbami děsivého a nebezpečného labyrintu. Chce si vzpomenout. Chce být běžec. Chce najít cestu ven. Jeho příchodem se všechno změní…

Nakladatelství: Delacorte Press (EN), YOLI (CZ)
Počet stran: 374 (EN), 360 (CZ)
Vazba: Vázaná i brožovaná (EN i CZ)
Vydání v USA: 6.10.2009
Vydání v ČR: 28.8.2014

Datum četby: 7 dní, září 2014, v češtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Ta hvězdička dolů je za to, že mi Thomas hodně pil krev.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor: Když jsem se do knihy pouštěla, věděla jsem, že je to mezinárodní bestseller a každý, kdo ji četl, mi ji vřele doporučoval se slovy velké chvály. Znáte mě, nechtěla jsem být příliš natěšená pro případ, že by mi třeba kniha moc nesedla, ale stejně jsem se tomu jaksi nevyhla. Jakmile jsem si ji pořídila, pustila jsem se do ní s velkou chutí.

O knize a příběhu jsem toho věděla hodně eště dřív, než jsem začala číst. Přece jenom jsem měla nakoukané nějaké ty filmové trailery, protože film se blížil, a viděla jsem plno fotek. Samozřejmě jsem tím byla dost ovlivněná, ale postavy jsem si dokázala představit po svém.

Docela mě překvapilo, jaký problém jsem měla s hlavním hrdinou příběhu. Řeknu vám, je to typický mužská Mary Sue, která všechno ví nejlíp, všechno umí nejlíp, všechno se jí daří a je prostě děsně cool. Thomas je totiž přesně takový… a k tomu je ještě dost protivný. Když jsem si odmyslela všechnu tu jeho úžasnost, šlo o velice povedený příběh. Pravda, sice měl tu a tam docela zvláštní logické díry a nevysvětlené objevy, ale to autorovi docela ráda odpustím.

Mou oblíbenou postavou se stali Chuck, Newt a Minho. Bavili mě daleko víc než Thomas, či Teresa, i když je pravda, že i jí jsem pak přišla na chuť a fandila jsem jí víc než Thomasovi. Ostatní postavy správně dokreslovaly celý děj a vše posunovaly tím správným směrem k velkolepému rozuzlení. Autor se rozhodně nebojí obětovat postavy, u nichž byste to nečekali, a s ostatními si pohrává tak bravurně, že nestíháte valit oči na to, co se to zase děje.

Filmová podoba se knihy drží tak z padesáti procent. Hlavní zápletku si sice vzala, ale uzpůsobila si ji po svém, některé dějové zvraty převrátila, jiné vynechala. Teresa dostala ve filmu na můj vkus až moc málo místa, jinak šlo o náramnou podívanou, kdy máte hrůzou vytřeštěné oči. Všechny ty popisy z knihy najednou ožívají a vy máte z labyrintu sakra nahnáno. Více si můžete přečíst v mé recenzi.

První kniha trilogie skončila samozřjmě krásným cliffhangerem, takže se můžeme těšit i obávat toho, co nás čeká v dalším díle. O vnějším světě jsme se toho totiž moc nedozvěděli. Schválně, co si na nás autor přichystá.