Waiting on Wednesday (142)

Ostrov kostí
Imogen Robertson

Cumberland, 1783. Ztracená minulost, utajovaná smrt, hořká pachuť dědictví

Anatom a detektiv amatér Gabriel Crowther žije v domnění, že léto roku 1783 bude stejné jako ta ostatní, svěží a voňavé, a že jej stráví bádáním ve své pracovně. Dostane se mu však nečekaného pozvání od sestry, kterou dlouhá léta neviděl, aby prozkoumal mrtvolu nalezenou na pozemcích, jež kdysi patřívaly jeho rodině. Přijíždí tedy společně s Harriet Westermanovou, která mu v jeho nezvyklé práci pomáhá, do honosného anglického sídla na severu země, a vzápětí jsou oba vtaženi do vyšetřování několika dalších vražd, jejichž oběťmi jsou nejen návštěvníci, ale i zdejší lidé, včetně majitele místního nevelkého muzea.

Společně s Harriet Westermanovou, která se touto cestou pokouší uniknout vlastnímu trápení, nalézá Crowther rodný kraj otřásaný starými, ale i novými zločiny, a pradávné zvyklosti tu soupeří s pravdami moderní doby. V prostředí krásné a divoké scenerie skal a vod se Crowther postupně smiřuje s tím, že ani jeho vlastní minulost nezůstane v zapomnění.

Zatímco pedantský vědec Crowther baví svou podivínskou náturou, Westermanová je jedna z nejpříjemnějších postav, jaké se kdy v beletrii s historickou tematikou objevily. Žena s dobrodružnou povahou, ovdovělá majitelka velkého venkovského sídla a matka dvou malých dětí bojuje o svoje místo ve světě, který jí namlouvá, že by měla sedět doma a nevybočovat, tak jako jiné dámy na její úrovni. I když řeší s Crowtherem případ společně, je to ona, kdo strohému vědci připomíná, že rozhodující jsou sice fakta, ovšem člověka spíš vede k těm správným závěrům to, že naslouchá vlastním pocitům a intuici.

Tohle je docela zvláštní série. Dalo by se říct, že jde o obyčejnou historickou detektivku, ale něco na ní je. Druhý díl mě svým koncem dostal, a tak jsem zvědavá, jak bude autorka pokračovat. Navíc se mi ohromně líbí česká obálka.