Into the Still Blue

Autor: Veronica Rossi
Originální název: Into the Still Blue
Český název: Do Poklidné modři
Knižní série: Under the Never Sky (Nebe)
Díl: třetí
Žánr: young adult, dystopie, fantasy, scifi
Hodnocení: 5 hvězdiček

Aria s Perrym osvobodili Talona a Osadníky, kteří byli odsouzení k smrti. Jenže teď se společně s Kmeny tísní v ponuré jeskyni, aby se ukryli před nebezpečných Éterem. Mají sotva pár dnů na to, aby přelstili Sableho s Hessem a dostali se k Nekonečné modři… pokud tedy opravdu existuje. Jenže nejdřív ze všeho se musí vydat na nejistou misi – zachránit Cindera.

Jak už to tak ale bývá, život pro ně má úplně jiné plány, nic nedostanou zadarmo. Aria s Perrym musí přijít na to, jak se postavit lstivým hrozbám, jak navázat vztah mezi Osadníky a Kmeny a jak udělat z dvou odlišných světů jeden společný, přitom nezapomenout na své přátele a taky lásku…

Nakladatel: HarperCollins (EN), Knižní klub (CZ)
Počet stran: 400 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 28.1.2014
Vydání v ČR: 23.9.2014

Datum četby: 2 dny, prosinec 2013, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Veronico, mockrát děkuju a těším se na další knihy.

Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora

Můj názor: Na třetí a také poslední díl série jsem se ohromně těšila. Už dlouho jsem nenarazila na dystopickou sérii, která by mě tolik chytla a taky tolik bavila. Byla jsem vážně zvědavá, jak to celé skončí a jestli budu i z třetího dílu stejně nadšená jako z těch předchozích. Veronica mě opět nezklamala.

Víte co, já nemám ani šajna, co vlastně do toho popisu psát, protože vám rozhodně nechci vyspoilerovat nic důležitého, co se v knize stane. A že se toho stane opravdu hodně. Až jsem nestačila zírat.

Kniha je opět prošpikovaná akcí, ale také chvilkami romantiky. To se mi na téhle sérii opravdu líbí, ta vyváženost. Jen si to představte, celou dobu čtete s otevřenou pusou a čekáte, co horšího se ještě může stát a zrovna když jste uprostřed něčeho fuj fuj, přijde něco, co vás hezky pohladí po duši. Nechápete? Nevadí. Až si to přečtete, pochopíte.

Samozřejmě i v tomto díle autorka několik postav zabije a v některých případech vás to bude bolet, bude vám to líto a budete chtít, aby to tak nebylo. Je dobře, že se Veronica nebojí své postavy opravdu tahat emočním bahnem a nabízet vám jeden zvrat za druhým. Bavila jsem se od začátku do konce a když přišly poslední stránky, bylo mi líto, že to už končí.

Na druhou stranu jsem vděčná, že se to autorka nerozhodla zbytečně roztahovat a že mě nepřesvědčovala, že hlavní padouch a psychopat je ve skrytu duše vlastně dobrák, co to s vámi myslí dobře (vážně Tahereh, vážně? ještě pořád ti toho psychopata lidi žerou?).

Sečteno a podtrženo jde o výbornou sérii, která by vám rozhodně neměla uniknout v případě, že máte rádi netradiční a skvěle promyšlenou kombinaci dystopie, scifi a tak trochu i fantasy. Děkuji, Veronico, za úžasnou a vyváženou sérii. Doufám, že brzy přineseš něco stejně skvělého.