Easy

Autor: Tammara Webber
Originální název: Easy
Žánr: chick lit, drama, ze života
Věková hranice: 18+ (násilné scény)

Anotace na Goodreads: Dívka, co se domnívá, že důvěřovat se nemá hned tak někomu, sliby jsou od toho, aby se porušovaly a loajalita je jen pouhá iluze. Kluk, který se domnívá, že pravda je relativní pojem,lži dokážou zamaskovat nesnesitelnou bolest a pocit viny je věčný. Dokážou si sobě navzájem potvrdit či vyvrátit své domněnky?

Když Jacqueline následuje svého dlouholetého přítele na stejnou vysokou školu, jenž si sám vybral, vůbec nečeká, že by se s ní rozešel dva týdny před druhým ročníkem. Po dvou týdnech strávených v šoku se probouzí do nové reality: je svobodná, chodí na státní univerzitu místo hudební konzervatoře, její původní přátelé ji naprosto ignorují a vůbec poprvé v životě v nějakém předmětu propadá.

Ve chvíli, kdy opustí párty sama, je napadena jedním klukem z Bratrstva, do něhož patří i její expřítel. Zachrání ji neznámý člověk, který se ukáže být v pravý čas na tom pravém místě. Nepřeje si nic jiného, než na útok zapoměnout, ale její zachránce – Lucas – sedí v zadní řadě na přednášce z ekonomie, skicuje si do bloku a dívá se na ni. Její kamarádky jej označí za skvělý exemplář pro oživení a vzpamatování se z rozchodu.

Když se z útočníka stane i stalker, má Jacqueline jen dvě možnosti: zhroutit se v porážce nebo se naučit bojovat. Lucas se stane jejím ochráncem, ale sám má svá tajemství. Najednou se všechno zkomplikuje a není snadné hned tak někomu věřit.

Nakladatel: CreateSpace (EN), JOTA (CZ)
Počet stran: 316 (EN)
Vazba: Brožovaná (EN)
Vydání v USA: 24.5.2012
Vydání v ČR: vyjde

Moje hodnocení:

 
 
 
Moje hodnocení obálky:

 
 
 
Promo ke knize

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Místy až děsivě reálné.

Oficiální stránky knihy
Oficiální blog autora

Můj názor (obsahuje spoilery):
Na tuhle knihu mě nalákaly holky na GoodReads. Měla jsem ji v hledáčku poměrně dlouho, hlavně díky recenzím zahraničních blogerů, které sleduju. Když se ovšem objevila i první hodnocení mých kamarádek ve zbrani (aka knihomolek) a byla vysoká, nemohla jsem jinak a do knihy se taky pustit. Zjistit, jestli za to stojí nebo ne.

S Jacqueline se setkáváme v dosti choulostivé a nebezpečné situaci. Člověk, kterého znala, se ji pokusí znásilnit. Nebýt přítomnosti neznámého kluka, nejspíš by svůj čin dokonal. Značně otřesená se s cizincovou pomocí dostane k sobě na kolej a v následujících dnech se z náhlého útoku vzpamatovává. Stejně jako se vyrovnává s tím, že se s ní po třech letech rozešel její přítel. A to z toho důvodu, aby mohl vesele spát s ostatními vysokoškolačkami, dokud je mladý a není z něj senátor. Protože pak by z jeho neutuchajících choutek mohl být i skandál.

Na všem zlém se však dá najít něco dobrého. Takže když začne propadat z ekonomie, požádá pomoc a hned se jí dostane v podobě intenzivního kurzu. Terapií z rozchodu je cíl nabrknout si někoho jen tak, pro odreagování, i když to vůbec není její styl. Jako nejvhodnější exemplář se ovšem ukáže být její zachránce, který v ní vyvolává celou škálu pocitů. Jenže útočník neřekl své poslední slovo…

Easy je opravdu povedená kniha ze života. Hvězdičku dolů jsem dala za to, že byl Lucas místy až příliš nereálný. Osobně by se mi jeho supermanovské schopnosti hodily. Netuším, jak dokázal zvládat všechny své poloviční úvazky a k tomu být ještě dobrý student, takřka vynikající. Ale co, zázraky se dějí. Nejen v knihách. Každopádně šlo o velice silný příběh s notnou dávkou i méně příjemných zkušeností.

Myslím, že znásilnění či celkově stalkerovství a jiné obtěžování začíná být poměrně běžný jev. V reálném životě. A to je hodně špatně. Nemusí jít jen o ženy, i muži se stávají oběťmi. Jako by samotné znásilnění nestačilo, člověk si to s sebou nese snad celý život. Už se nikdy nebude cítit stoprocentně v bezpečí, bude se ohlížet, bude mít strach. Klobouk dolů za to, že si autorka pro svou knih zvolila právě takovouto problematiku a podala ji věrohodně. V samotném poděkování píše o tom, že spolupracovala s lidmi, kteří se touto problematikou zabývají, nebo si tímhle vším prošli. Zároveň říká, že nikdy není pozdě se s tím někomu svěřit, protože když si to člověk bude nosit sám, může ho to vnitřně rozervat.

Samozřejmě nešlo v příběhu jen o problém násilí na ženách, ale také o to, jak se s tím oběti vyrovnávají. Samotná Jacqueline se ještě vyrovnávala se změnou jediné jistoty, která vlastně už žádnou jistotou nebyla. Musela se naučit žít sama pro sebe. Někdy to tak bývá, že člověk je zcela závislý a sžitý se svou polovičkou, že když najednou nastane konec, musí začít sám, od píky. Nejhorší bývá, když přijdete i o takzvané přátele. Najednou je člověk sám, v depresi a neví, jak dál. U Jacqueline se to navíc nabalilo všechno najednou, až z toho byla hotová katastrofa.

Hezké na příběhu bylo její sbližování se s Lucasem. Ten je mimochodem pořádný hotík. Ačkoliv jistými věcmi a konáním méně uvěřitelný, přesto ten pravý. Jejich interakce v průběhu knihy se mi moc líbily. Erin je skvělá kamarádka. Taky bych takovou chtěla mít. I když tak trochu nepobírám, proč byla členkou řeckého sesterstva. Celkově mě ten jejich řecký systém fascinuje. Ono to v té Americe takhle na některých univerzitách běžně funguje. Členové bratrstev a sesterstev už v mladém věku navazují ty správné kontakty a v budoucnu se dostávají na ta nejlepší pracovní místa.

Kniha to byla velice vydařená. Výborně se četla. Nejednou jsem byla jistými věcmi v knize naprosto zděšená, u jiných jsem zase takříkajíc tála. V některých věcech je možná mírně přestřelená, ale to vůbec nevadí. Pořád jde o jednu z těch výrazně lepších knih, jaké se dají v žánru nalézt. Navíc jsou hrdiny knihy vysokoškoláci a ne středoškoláci. A to je po všech těch typických šestnáctkách příjemná změna. Jsem rozhodně pro více takových knih z vysokoškolského prostředí.