Sladká políbení (43)
Týdenní meme hostované mnou… A dneska vybírám…
Upozornění: Vybrané úryvky můžou případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!
Born Wicked
Jessica Spotswood
Je to jen chvíle, než díky slanosti zjistím, že mi po tváři stékají slzy, padají z mé brady dolů na studenou kamennou podlahu. Finn stále svírá mou ruku. Teď sáhne na mou tvář a bříškem palce něžně slzu setře.
Jak věděl, že pláču? V té tmě nemůže vidět, a já nikdy nepláču. Jeho palec lehce sjede dolů po tváři a zastaví se na křivce mého spodního rtu.
„Je to v pořádku,“ řekne. Je tak blízko, že jeho teplý dech lechtá můj krk. Otočím se a schovám svou tvář do měkkosti jeho košile. Voní jako deštivé jarní dny a staré knihy. Jeho ruce se přesunou na má záda a zůstanou tam, nejistě, jako by očekával, že ho odstrčím.
Nikdy dříve jsem tak blízko muži nebyla. Něco hluboko ve mně se probouzí, pulzuje, působí to jako magie, ale není to magie, je to něco úplně jiného, něco jen mezi mnou, Finnem a tímto momentem.
Jeho ruce jsou teď jistější. Jedna se usadí na mých zádech, její tíhu cítím i skrz mé šaty i korzet, dokonce skrz košili. Moje kůže se pod jeho dotykem chvěje. Měla bych odstoupit.
Měla bych, ale neudělám to.
Chci, aby se mě dotýkal.
Kdybych spatřila jeho tvář, napadaly by mě stejně odvážné myšlenky?
Moje ruce klouzají nahoru po jeho hrudi. Moje ústa hledají ta jeho.
Naše nosy se ve tmě srazí, ale Finn nakloní hlavu tak, aby se jeho rty dotkly mých. Hladí mě rty tam a zpět, zkouší. Ochutnává. Čeká, ale já se přitisknu blíž a on pochopí, že jde o pozvání. Jeho polibky jsou stále smělejší. Prsty se mi v pantoflích kroutí, rukama pevně svírám jeho košili a v břiše mi létají motýli.
Ústy zkoumá ostrou linii mé brady, pak se přesune do prohlubně mého krku.
„Finne,“ vzdychnu. Nikdy v životě můj hlas takto nezněl. Zapletu své prsty do jeho vlasů a přitáhnu k sobě jeho ústa zpátky. Jeho ruce se po mně pohybují, lehce jako peříčko, hladí mě po zádech, po bocích. Ovinou se okolo pasu a připoutají mě k němu pevněji. Mé tělo hoří všude, kde se mě dotkne.
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad líbáním. Nikdy jsem nemusela. Ale tohle, ach, tohle je příjemné. Šílené a hladové a pěkné. Mohla bych takhle zůstávat hodiny.
