>Your Bookcase – Willinda

>

Další knihovnička čtenářky… Podívejte se, co za kousky doma má. Jen chci poznamenat, že mám doma stejné malé keramické prasátko, což je docela legrační 😀

Jmenuji se Hanka, ale na internetu mě najde spíš jako Willindu. Moje přezdívka vznikla ve třetí třídě, když jsem hrozně četla W.I.T.C.H. a moje nejoblíbenější postava byla Will. Takže jsem k jejímu jménu přidala koncovku a vznikla Willinda. Bydlím v Rakovníku, v městě zhruba 50 kilometrů na západ od Prahy a v červnu oslavím patnácté narozeniny. Navštěvuji kvartu v místním gymnáziu Zikmunda Wintra. Na svém blogu willinda-books.blogspot.com se zabývám výhradně knihami, nalézt mě můžete také na Facebooku (Hanka Trsková), na Twitteru (Willinda96), na Goodreads (Willinda) a na CBDB, kde jsem také jako Willinda.

Ještě bych možná mohla říct něco málo k mé profilovce. Není to tak, že bych nechtěla ukázat obyčejnou fotku, ale tahle se opravdu líbí. Masku jsme dělali ve škole na výtvarce a zabrala nám skoro celý měsíc. Téma bylo, jak si myslíme, že nás vidí okolí. Myslí, že jsem se na téma naprosto vykašlala a použila dvě barvy, které se mi líbily, a když jsem si masku konečně přinesla domů, neodolala jsem a vytvořila jsem tuhle fotku.

Nejdřív se v mé knihovně nachází knížky, které jsou buď ještě po rodičích, nebo prarodičích, anebo mi je babička objednala, když jsem byla malá, protože si myslela, že se mi rozhodně budou hodit, anebo pár dalších věcí.

Takže jsou zde naučné knížky, album se známkami a zpěvník z tábora, vedle Školní encyklopedie přírody se nachází dvě totožné knížky – Zpívající housle, ty jsme dostávali ve čtvrté a páté třídě na konci roku, když jsme měli vyznamenání. (Stoprocentně se těch knížek potřebovali zbavit.) Potom můžeme vidět knížku, která je dána hřbetem dolů, protože má divný formát a z řady divně vykukovala. Je to Magda od Martina Kuriše, ústeckého výtvarníka, který měl u nás v galerii výstavu a měl tam i vyrobené loutkové divadlo. A našemu dramatickému kroužku bylo nabídnuto sehrání divadélka, podle Kurišova příběhu. Když mělo představení premiéru, přijel k nám i autor a za odměnu jsme dostali tuhle knížku a jako správní fanoušci, jsme požádali o autogram.

Pak jsou zde knížky od Štorcha, které jsem nikdy nečetla a jedna foglarovka, potom učebnice němčiny po mamce a kniha Byla jsem Arabelou, kterou jsem si před osmy lety „půjčila“ od babičky. Dále tu máme Robinsona Crusoa od Daniela Defoea, který mi byl přítelem na táboře. Potom tu již podruhé vidíme Staré pověsti české, jedny jsou po mamce a druhé po taťkovi, a dokumentární knížka o Titaniku. Dále vidíme malou žlutou knížečku s názvem Jak přežít soužití s puberťákem, kterou jsem koupila rodičům předloni k Vánocům, protože jsem chtěla být strašně vtipná. A teď tu jsou dva dárkové boxy: Milénium od Stiega Larssona, (první díl má půjčený kamarád) které jsem si přála k Vánocům. Knihy jsem si zamilovala a hlavně Lisbeth. A taky jsem si zamilovala zrovna tohle vydání, protože mám zvláštní výtisk, druhý díl je vsazený do vazby opačně! (viz obrázek) A nakonec horní poličky tu máme všechny díly Stmívání. Ani se mě neptejte, kolikrát jsem knížky přečetla, protože už to nepočítám.

Na dolní polici vévodí zleva Hostitel od Stephenie Meyerové, kterého jsem přečetla v rekordním čase dvou dnů, když se o prázdniny rodiče rozhodli uspořádat rodinnou dovolenou a když si v Klatovech všimli, jak mě dovolená nebaví, vzali mě do mého ráje – knihkupectví. Zbytek dovolené jsem byla hodná holčička a těšila jsem se, kam až to pojedeme, abych si mohla v autě číst. Pak tu máme tři knihy o Starověkém Římě od Michaela Granta, dále pak zavrženého od Beccy Fitzpatrickové a první díl Elyonovi země od Patricka Carmana a jeden díl Super drbny – Trojčata.

Dále tu je kniha Ptačí vejce od Michaela Waltersa a uzounká knížečka Blíženci. Tři knihy od J. K. Rowlingové, Harry Potter a princ dvojí krve, relikvie smrti a Bajky Barda Beedleho, nejsou zrovna v nejlepším stavu, protože jsem je docela půjčovala a to se na knihách podepsalo. Pak můžeme vidět knihy, které mi koupila mamka, když mě ještě ve čtení podporovala a snažila se mě přetransformovat na „normální dívčí knihy“. Neříkám, že se mi série o Annejet nelíbila, ale Lenku Lanzovou jsem přečetla jen z donucení. Pak tu máme prvních pět dílů Vampýrské akademie a šest dílů Upířích deníků. V té mezeře má být Trůn bohyně Isis od Judith Tarr, skvělá kniha o Kleopatře. Dále na poličce leží Cesta do říše snů od Anny Jaskolla, kde jsem se dozvěděla všechno o snech. A teď můj oblíbený roh: první tři díly Anity Blakeové – Provinilé slasti, Rozesmátá mrtvola a Cirkus prokletých od Lauren Hamiltonové, Zlatý kompas od Philipa Pullmana a Aréna smrti a Vražedná pomsta od Suzanne Collins. Jenom jsem nepochopila, proč je Aréna smrti o necelý centimetr vyšší než Vražedná pomsta.

Momentálně můj největší problém je, kam budu ukládat další knížky. Snad přemluvím rodiče a k mým stávajícím policím přibydou alespoň dvě další.

A kde byste mě našli číst? Na tomto úžasném sedacím vaku, který jsem si koupila asi před pěti lety a už tři roky říkám, že si ho musím nechat doplnit. Sedím tedy skoro na zemi, ale většinou mám ještě kolem sebe a pod sebou pár polštářů. Když jdu číst, pravidelně si uvařím zelený čaj, uvelebím se ve vaku a potom na mě rodiče mohou chtít cokoliv, ale já už jsem v jiném světě.

Willinda

Syki

Nejpohodlněji se cestuje na stránkách knih. A já cestuju velice ráda a často.

Mohlo by se vám líbit...

4 komentáře

  1. annejude napsal:

    >Moc pěkná sbírka knížek:)
    Závidím Hunger Games a Hostitele…tyto knihy si chci už delší dobu přečíst:)

    Jo a naprosto úžasná maska! Škoda, že jsme nedělali taky něco takového.

  2. Willinda napsal:

    >Annejude Děkuju za pochvalu, ale myslím, že bys měla být ráda, že jste nic podobného nedělali. Ležíš půl hodiny na matraci a spolužačka ti na obličej, který máš pokrytý vrstvou krému, patlá sádrový obklad. Nic příjemnýho to nebylo.Ale s výsledkem jsem docela spokojená až na to, že mám oči tak trochu šejdrem a docela to vypadá divně.

  3. skodovavera napsal:

    >Jaj! To jsou krásný knížečky… Přesně podle mého gusta… 😉 A jak vidím, tak máš na knížkách obaly – koukám s otevřenou pusou. Já bych na to neměla nervy se piplat s každou knížkou… To radši budu nadávat, když se mi něco pamačká nebo ojediněle natrhne… 😀 Jé a ten sedací pytel… Ten je krásný… Taky bych ho chtěla… 😛 Co je to za model?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge