Sladká políbení (14)
Týdenní meme hostované mnou… A dneska vybírám…
Upozornění: Vybrané úryvky můžou případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!
My Soul To Take
Rachel Vincent
“Co já vím je, že si potřebuješ odpočinout. Přemýšlet o něčem jiném než je smrt.” Jeho hlas jemně zazněl, když se přesunoval ze židle na postel vedle mě. Matrace se prohnula pod jehou váhou.
Můj dech se zadrhl v očekávání a můj puls se zrychlil. “A o čem bych měla přemýšlet?” Můj vlastní hlas vyzněl níž než je obvyklé a i slova byla sotva slyšet.
“O mně,” zašeptal a naklonil se tak, že se jeho rty dotkly mého ucha, zatímco mluvil. Obklopila mě jeho vůně a jeho tvář byla pouhých pár centimetrů od té mojí. “Měla bys myslet na mě.” Jeho prsty se propletly s těmi mými a pomalu se od mého ucha vzdálil. Jeho rty zlehka přejížděly po mé tváři, tak lahodně měkce v kontrastu s jeho ostrým strništěm. Pokryl lini mé tváře malými polibky a mé srdce s každým jednotlivým polibkem zabilo silněji.
Když dorazil k mé bradě, pokračoval v polibcích, dokud jeho ústa nepotkala ta má, jemně vtáhl můj spodní ret. Škádlení bez přímého plného dotyku. Má hruď se rychle zvedala a klesala, můj dech byl mělký, můj tep zběsile uháněl.
Víc…
Slyšel mě. Musel mě slyšet. Nash se odtáhl na tak dlouho, aby se setkal s mým pohledem, teplo mu sálalo z očí, a já si uvědomila, že také ztěžka dýchal. Jeho prsty pevně sevřely ty mé a jeho druhá ruka mi vklouzla do vlasů.
A pak mě políbil opravdově.
Má ústa se pod jeho ústy plně otevřela a polibek se stal hlubším, když jsem ho k sobě pevně přitáhla, najednou lačná po něčem, co jsem nikdy dříve neochutnala. Mé prsty pevně obemkly ty jeho a moje volná ruka našla jeho, zkoumajíc tvrdé svaly, které slibovaly obrovskou sílu.
Nash se poté ode mě odtáhl a podíval se mi do očí, v pohledu mu doutnala divoká potřeba. Ta ohromující intenzita a hloubka jeho touhy do mě udeřila jako vlna na straně lodi, hrozíc, že mě srazí přes palubu. Hodí mě do neklidného moře, které by mě jistě odneslo pryč.
Jeho prst přejel po mém spodním rtu, jeho pohled přilepený na mě, má ústa otevřená, připravená na něj.
Jeho váhání bylo hrozné milosrdenství. Sotva jsem mohla dýchat, když se mě dotýkal, byla jsem vším tak… ohromená. Ale voněl tak dobře, a cítila jsem ho tak dobře, že jsem ho nechtěla zastavit, i kdybych se už nikdy neměla nadechnout.
Tentokrát jsem ho políbila, brala jsem, co jsem chtěla, potěšená a překvapená jeho ochotou mi to dovolit. Moje hlava byla tak plná Nashe, že jsem si nebyla jistá, že bych někdy mohla myslet ještě na něco jiného…
Dokud se dveře pokoje neotevřely.
…
Tenhle překlad mi dal ale zabrat. Držte mi hodně palce, protože mi jeden vyučující dělá ve škole problémy a nechce mě pustit ke státnicím kvůli naprosté pitomosti. Modlete se za mě.
