Duše krve a popela
Autor: Jennifer L. Armentrout
Originální název: The War of Two Queens
Český název: Duše krve a popela
Knižní série: Z krve a popela (Blood and Ash)
Díl: pátý
Věková hranice: 18+
Žánr: new adult, fantasy, romance, erotika, humor, magie, zvláštní schopnosti, upíří, vlkodlaci
Moje hodnocení: 3 hvězdičky
Jeho vzpomínky jsou poslední nadějí.
Poppy už přežila ledacos, ale bitva, kterou bojuje po boku Casteela a dalších spojenců, teprve začíná. Bohové se probouzejí po celém Iliseeu i v říši smrtelníků a připravují se na nadcházející válku. Když však Poppy upadne do stáze, Cas čelí reálné možnosti, že by o ni mohl přijít.
Proto se jí rozhodne připomenout, jak jejich společná cesta začala, a prozradí přitom o sobě věci, které ví jen Kieran. Epický milostný příběh Poppy a Casteela opět ožívá – tentokrát bude ale svou verzi příběhu vyprávět Hawke.
Nakladatel: HarperCollins (EN), Fragment (CZ)
Počet stran: 703 (EN), 616 (CZ)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN, CZ)
Vydání v USA: 18.6.2023
Vydání v ČR: 13.6.2024
Datum četby: 4 dny, květen 2024, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Přežila jsem. Snad bude další kniha už tou poslední.
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autorky
Můj názor: Už když jsem se do knihy pouštěla, věděla jsem z recenzí, co mě čeká. Tohle je totiž ten typ knihy, který se většinou autorka rozhodne napsat až po dopsání původní série. Duše krve a popela je totiž pouhým převyprávěním první knihy z Casova pohledu.
Můžete tak sledovat začátek vztahu hlavní dvojice z druhé strany a tu a tam doplnit chybějící dílky skládačky, o kterých Poppy nemohla vědět. Do toho se tohle „vzpomínání“ prokládá malými pohledy do přítomnosti. Takže se svým způsobem sice děj někam posouvá, ale posouvá se tak strašně pomalu, že to ani nepoznáte. Nejvíc nové akce se odehraje na začátku a na konci knihy, kdy mi obočí vystřelilo pořádně nahoru, protože tohle jsem opravdu nečekala a ještě víc se bojím toho, co se dozvíme dál. Armentrout totiž neví, kdy přestat.
Původně mělo jít jen o trilogii, teď už je venku pět knih a podle všeho se chystají další dvě… a to je děs. Při čtení této knihy vám totiž ještě víc dojde, jak moc se autorka odchýlila od původní zápletky a vztahu hlavních hrdinů, kde to ještě nějak i fungovalo. Teď je všechno tak strašně zapletené a místy absolutně nepochopitelné, že se autorka rozhodla přijít s prequelovou sérié, aby se v tom čtenáři dokázali vyznat. Trošku mi to přijde jako knihy a série Cassandry Clare, které jsou za ty roky tak rozvětvené, že je zázrak, pokud se v nich někdo dokáže dobře orientovat.
Navíc ze zahraničních diskuzí je jasné, že je čím dál tím více čtenářů naštvaných a nešťastných z toho, co Armentrout provedla s hlavní dvojící. Z klasického „endgame“ páru totiž teď vytvořila podivnou verzi polyamorie, kterou se chtěla zavděčit některým fanouškům ve své uzavřené facebookovské skupině, co ji k tomu v podstatě dotlačili. Proto byl popis Spojení v předchozí knize tak vágní, zatímco jiné lechtivé chvilky bývají někdy až příliš grafické (pořád jsem se nevzpamatovala z toho kousnutí a sání v intimních partiích, protože to by mě určitě zabilo).
A proto tak Armentrout přišla s touhle výplňovou knihou, v níž se pokouší čtenáře zase přimět k lásce ke Casteelovi, který z toho všeho sice vychází jako bisexuál, ale pomůže to autorce taky získat čas než vydá poslední díl prequelové série a než domyslí, jak to celé vlastně ukončí. Protože teď podle mě nemá ani páru.
